Zdravotnické operační středisko je jedním z nejdůležitějších článků záchranné služby už jenom proto, že zde dochází k prvnímu kontaktu s člověkem v tísni. Při výkonu práce jsou dispečeři pod neustálým psychickým tlakem. Denně vyhodnotí stovky hovorů. Po telefonu musí správně posoudit a vyhodnotit závažnost situace a zdravotní stav pacienta. Nejen, že vysílají sanitní vozy k pacientům, ale navigují posádky a radí po telefonu, jak poskytnout první pomoc ještě před příjezdem sanitního vozu, včetně neodkladné resuscitace po telefonu. Na prvním kontaktu s dispečinkem záchranné služby závisí zdraví a životy mnoha lidí a přesto jsou mezi námi i tací, kteří tísňové linku a záchrannou službu zneužívají.

Prozvánění tísňové linky, ticho v telefonu a následné přerušení hovoru ze strany volajícího, to je pravděpodobně nejčastější případ, který však není možné jednoznačně označit za zneužití linky 155. Může se jednat o omyl nebo o někoho, kdo pomoc skutečně potřebuje, ale ze zdravotního či jiného důvodu nemůže mluvit, i takové případy záchranáři už zažili. V drtivé většině případů se však jedná o vtipálky, nejčastěji děti, které si tak krátí dlouhou chvíli. Výjimkou není prozvonění tísňové linky 30x během hodiny, které trénuje trpělivost už tak vytíženým operátorům. Jindy se stalo, že dispečeři poslouchaly bez mála čtvrt hodiny dějepisného výkladu látky základní školy než se majitel telefonu rozhodl, že hovor ukončí.

Jenom prozvánění tvoří 4% hovorů na středočeskou 155. Každý hovor na tísňovou linku však musejí operátoři přijmout bez výjimky, i když na obrazovce vidí číslo, které už znají z předchozích hovorů a tuší, že se opět bude jednat o zneužití. Vždy je zde pravděpodobnost, že někdo potřebuje zásah záchranné služby a s takovou dispečeři k těmto hovorům musí přistupovat.

Dalším možných způsobem zneužití tísňové linky, se kterým se dispečeři a záchranáři setkávají, jsou tzv. marné výjezdy, kdy jsou přivoláni k případu, ale na místě nikoho nenaleznou. I v těchto případech se ne vždy jedná o zneužití. Někdy se stane, že pacient ani neví, že k němu byl volán sanitní vůz a z místa odejde nebo ho odveze do nemocnice po vlastní ose někdo z kolemjdoucích. Proto se dispečeři snaží vždy domluvit s volajícím, aby u pacienta zůstal do příjezdu záchranné služby. Typickým příkladem, bývají hlášená bezvědomí v parcích a na nádražích. Volající obvykle telefonují z dálky a odmítají se jít podívat na domnělé pacienty blíže. Do příjezdu záchranné služby se obvykle z osoby v bezvědomí stane osoba vlivem alkoholu, která se probudí a dojde si do blízké hospody pro další várku piv. Záchranáři po příjezdu na místo pak nikoho nenaleznou. V jiných případech domnělý pacient záchranářům nadává a odmítá ošetření. Za rok 2010 eviduje středočeská záchranné služba 295 marných výjezdů.

Typické zneužití záchranné služby a tísňové linky, kdy volající požádá o výjezd ke smyšlené události, záchranáři zažijí přibližně stokrát do roka. Nebývá výjimkou, že k takovýmto výzvám kromě záchranářů vyjíždí i ostatní složky IZS jako jsou hasiči a policisté. Na místě buď nikoho nenaleznou nebo volající tvrdí že pomoc nechtěl. Tyto případy pak obvykle řeší policie. V polovině listopadu se na dispečink záchranné služby v Kladně ve večerních hodinách dovolala rozrušená a zmatná žena, která říkala, že měla dopravní nehodu a že při nehodě zemřela ještě jedna osoba. Žena nevěděla, kde se nachází. Dispečerky se ženu snažily udržet na telefonu a cílenými dotazy se několik desítek minut snažili zjistit, kde žena je, jaký je její zdravotní stav a stav druhé osoby. Zároveň probíhala spolupráce s Policií ČR, při lokalizaci jejího telefonního čísla. Dispečink poslal na předpokládané místo tři sanitní vozy a další složky IZS, které ženu téměř hodinu hledaly. Po celou dobu hledání dispečerky měly volající na telefonu a komunikovali s ní. Ženu, která po celou dobu hovoru seděla na autobusové zastávce, jako první nalezla police. Té po příjezdu sdělila, že mění výpověď, zdravotní ošetření nepotřebuje a k žádné dopravní nehodě nedošlo. Případ záchranná služba ihned předala k policejnímu šetření.

Velká část zneužití záchranné služby, stejně jako v předchozím případě, se děje pod vlivem alkoholu. Lidé si dispečink záchranné služby někdy pletou s erotickou linkou, dispečerkám sprostě nadávají a sanitky považují za bezplatnou taxislužbu. Každý okres Středočeského kraje má minimálně jednu známou osobu, která pravidelně v opilosti volá na tísňové číslo. Dispečeři jejich čísla a jména obvykle znají, ale zvednout hovor musí. Obvykle si takoví lidé chtějí jen povídat, podělit se o své problémy nebo žádají zásah záchranné služby třeba z důvodu, že prohráli všechny peníze v automatech, nebo se potřebují dostat domů z hospody. Některé tyto hovory dispečeři řeší ve spolupráci s Call centrem záchranné služby.

Někteří volající si někdy vymýšlí zdravotní obtíže jen aby dosáhli svého a přijel je ošetřit lékař. Opakovaně se stává, že záchranáři jsou voláni k závažnému zdravotnímu stavu, ze kterého se po příjezdu vyklube například bolest zad, která trvá už dva roky. Na začátku prosince byly voláni záchranáři z Neratovic do jedné z neratovických ubytoven k muži, který udával náhlou poruchu zraku při sledování televize, bolest o očí a třes. Na místo vyrazila v předtuše závažného stavu posádka s lékařem, která po příjezdu na místo zjistila, že muž je v naprostém pořádku a diagnostikovala poruchu televizoru.

Takové případy se jeví jako úsměvné, nicméně zneužívání záchranné služby může mít i mnohem dalekosáhlejší následky než jen zbytečný výjezd sanitky nebo přidělávání práce dispečerům. Takoví lidé mohou blokovat tísňovou linku nebo sanitní vůz těm, kteří pomoc opravdu potřebují a ke kterým by se pak posádka záchranné služby nemusel dostat včas. Případy zneužití záchranná služba předává k šetření policii, pachatelům pak hrozí až stotisícová pokuta, včetně povinnosti uhrazení nákladů na výjezd záchranných složek.

Tereza Janečková

Již třetí napadení středočeských záchranářů v tomto roce

Středočeškou záchrannou službu velmi zaskočil článek s názvem „Policisté žádají: K opilcům raději volejte záchrannou službu“, který uveřejnily novinky.cz ve středu 4. ledna.

http://www.novinky.cz/krimi/255074-policiste-zadaji-k-opilcum-radeji-volejte-zachranku.html

Záchranáře článek velmi překvapil, během zásahů u lidí pod vlivem alkoholu považují spolupráci s policií naopak za zásadní. Takoví lidé často nespolupracují, odmítají ošetření, záchranářům nadávají a jsou agresivní. Drtivá většina napadení záchranářů se děje právě pod vlivem alkoholu. Záchranáři nemají moc možností jak se mohou bránit, omezovací a donucovací prostředky jsou oprávněni použít pouze policisté. Zklidnění pacienta formou sedace, pokud to nevyžaduje jeho zdravotní stav, je nepřípustná a mohla by vést ke zhoršení zdravotního stavu. Záchranáři jsou proto vždy v krizových situacích odkázáni na pomoc policie. Situaci jen dokládá událost, která se přihodila den před uveřejněním tohoto článku.

V úterý 3. ledna došlo ve středních Čechách k napadení záchranářů ve službě. Incident se stal ve Stochově na Kladensku, kde byla lékařka napadena pacientem. Muž na posádku záchranné služby zaútočil, když se mu snažila pomoci.

Záchranáři byli přivoláni  k muži, který při projíždění křižovatky spadl z kola, zůstal ležet na silnici a nemohl vstát. Na místo dispečink poslal rychlou lékařskou pomoc z Kladna. Při příjezdu sanitního vozu byl muž při vědomí, jevil známky opilosti a slovně útočil na posádku. Když se jej záchranáři snažili vyšetřit sprostě jim nadával a odmítl spolupracovat. Záchranáři, kteří ho nemohli nechat ležet v křižovatce na silnici, zavolali na pomoc policii. Zasahující lékařka nemohla navíc vyloučit těžké zranění, které muž při pádu mohl utrpět.

Po chvíli se muž zvedl a snažil se z místa sám odejít. Záchranáři se mu snažili vysvětlit, že je v jeho vlastním zájmu, aby se nechal pomoci a vyzvali ho, aby si lehl na lehátko. V tu chvíli muž na záchranáře fyzicky zaútočil a surově několikrát kopl lékařku do břicha. Tříčlenná posádka se jej až do příjezdu policie snažila udržet na lehátku. Muž po celou dobu čekání na policii kolem sebe kopal. Do nemocnice v Kladně musel být transportován za dohledu dvou policistů v sanitním voze. Zranění lékařky bylo naštěstí bez následků. Záchranná služba zvažuje, zda na útočníka podat trestní oznámení.

Středočeská záchranná služba pro své zaměstnance organizuje kurzy asertivity a sebeobrany. Napadení záchranářů však stále narůstá. Jedná se již o třetí letošní napadení záchranářů ve Středočeském kraji. První dva případy se odehrály během silvestrovské noci na Příbramsku a na Praze – východ. Na Příbramsku agresivní pacient kopl lékařku do nohy a ta pak musela absolvovat vyšetření na RTG, říčanské posádce při zásahu útočník kopal do sanitního vozu a snažil se ho poškodit. Jedná se o tři případy během jednoho týdne a všechny se děly pod vlivem alkoholu.

V mnoha případech je přítomnost policie na místě zcela nezbytná, protože je ohroženo zdraví a život posádky. Spolupráce těchto dvou složek na místě události je tedy velmi důležitá a policie by měla vyjíždět k předpokládané konfliktní události již společně se záchrannou službou. Je pochopitelné, že dopředu nelze pokaždé poznat vyústění každého výjezdu, nicméně u některých případů je to možné předpokládat a horké chvilky, které záchranáři zažívají při čekání s agresivním pacientem na příjezd později přivolané policie, by se tak mohly minimalizovat.

Tereza Janečková