V říjnu oslavila záchranná služba Příbram 20 let od svého vzniku

 

Koncem října oslavili záchranáři 20. výročí od vzniku příbramské záchranné služby. Příbramská záchranná služba vznikla v době, kdy většina zdravotnických záchranných služeb v České republice fungovala ještě jako součást nemocnic většinou pod odděleními ARO. Provoz samostatné záchranné služby v Příbrami byl zahájen 1. 10. 1993, tehdy ze stanoviště zdravotnické záchranné služby vyjely první sanitní vozy.

 

Stejně jako byl nelehký úděl doktora Jandery v legendárním seriálu Sanitka režiséra Jiřího Adamce o začátcích provozu záchranky, měl stejný nelehký úkol i MUDr. Čestmír Kalík, který stál u zrodu příbramské záchranné služby a dlouhá léta byl jejím ředitelem, po vzniku krajské záchranné služby se stal vedoucím lékařem a primářem. Po rozhodnutí Okresního úřadu v Příbrami o vniku okresní zdravotnické záchranné služby, měl přesně tři měsíce na to vybudovat fungující a spolehlivou organizaci.

 

„Začínal jsem téměř z ničeho, tehdy nikdo neměl moc zkušeností s provozem záchranné služby jako samostatné organizace. Museli jsme se spolehnout jen sami na sebe. Bylo nutné sehnat finance na zajištění odpovídajících prostor, nákup sanitních vozů a zdravotnické techniky, která však tehdy nebyla moc uzpůsobená k práci v terénu. Vozy na sanitky jsme sháněli z druhé ruky, většinou po nemocnicích a postupně jsme vozový park doplňovali i novými vozy,“ řekl MUDr. Kalík.

 

Další krokem k samostatné záchranné službě bylo vybudování samostatného zdravotnického operačního střediska. To do té doby fungovalo přes den jako součást nemocniční dopravy a noci na lékařské službě první pomoci. Čestmír Kalík uvedl do praxe pravidla provozu na zdravotnickém operačním středisku, zajistil techniku a dokumentaci. Neméně důležité bylo i zajištění vhodné rádiové sítě, která do té doby nebyla dostačující pro provoz ZZS.

 

V roce 1994 byla příbramské záchranná služba fungující organizací a tak mohl ředitel MUDr. Kalík přistoupit k jejímu rozšíření. Ve stejném roce otevřel další výjezdové stanoviště záchranné služby v Sedlčanech a rok později v Dobříši. V roce 2000 MUDr. Kalík jako jeden z prvních v České republice zahájil provoz rendez –vous systému, který v současné době zavádějí postupně všechny záchranné služby u nás.

 

Z hlediska historie byla zdravotnická záchranná služba okresu Příbram jedna z nejprogresivnějších. Její systém přednemocniční neodkladné péče včetně zdravotnického operačního střediska se stal vzorem pro ostatní v té době vznikající záchranné služby. Při slučování okresních záchranných služeb pod Středočeský kraj v roce 2003 nastavila právě příbramská záchranná služba vysokou laťku ostatním okresům a tehdejšímu vedení Územního střediska záchranné služby Středočeského kraje.

 

V současné době je Zdravotnická záchranná služba Středočeského kraje vybavena špičkovou technikou a kvalitním zdravotnickým personálem. Je zde v provozu Call centrum a Krajské zdravotnické operační středisko sídlící v Kladně. Středočeský kraj je nejrozlehlejší a nejlidnatější v České republice a má největší počet výjezdových stanovišť u nás. Nachází se zde celkem 43 výjezdových základen a na 16 z nich je v provozu rendez vous systém. O to více se můžeme radovat, že k takovému kvalitnímu zajištění přednemocniční neodkladné péče jsme dospěli během krátkého časového úseku a v jeho začátcích sehrála důležitou roli právě příbramská záchranná služba.

 

Na oslavě 20. výročí ZZS Příbram se k současnému stavu Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje vyjádřil její ředitel MUDr. Martin Houdek: „Měli jsme možnost navštívit několik záchranných služeb v západní Evropě a s potěšením mohu konstatovat, že naše záchranná služba a ostatní záchranné služby v ČR, jejich systém péče, zdravotnický personál a technika je na stejné a mnohdy i vyšší úrovni.“

 

Tereza Vojtová

 

---

 

 

Kvůli omezení přesčasů bude v sanitkách méně lékařů

 

4.10.2013    ct24.cz    Regiony

 

Praha – Sanitky bez lékařů, nebo dokonce pacienti bez sanitek? Zdravotnická záchranná služba Středočeského kraje upozornila, že od příštího roku zřejmě nebude mít dostatek lékařů. Podobný problém hrozí i dalším záchrankám, přestane totiž platit zákonná výjimka, která povoluje lékařům sloužit více přesčasových hodin. Záchranná služba se připravuje, že bude muset vyhlášku porušovat, zřejmě ale také zvýší počet sanitek rendez-vous, ve kterých lékaři nejsou. 

Od ledna klesne počet přesčasových hodin, které mohou lékaři odsloužit, z tisíce na necelých pět set. Podle ředitele ZZS Středočeského kraje Martina Houdka to postihne hlavně záchranku, která díky přesčasovým hodinám dnes funguje. "Lékař sice nesmí odsloužit přesčasové hodiny v nemocnici, ale může je odsloužit na záchranné službě, kam volným krokem dojde v bačkorách z nemocnice k nám," popsal Martin Houdek.

 

Jak situaci vyřeší, zatím vedení záchranky neví. Ředitel Houdek přiznal, že nejspíš bude muset novou vyhlášku porušovat. "Pro mě je lepší unavený lékař než žádný lékař," podotkl, dodal však, že lékaře do přesčasů nutit nebude.

 

Sami lékaři o omezení přesčasů příliš hovořit nechtějí, jsou si však vědomi toho, že s poklesem přesčasů přijdou o peníze. To se jim příliš nelíbí, a tak zřejmě budou s vedením záchranné služby spolupracovat. "Osobně netrvám na striktním dodržování tohoto zákonného doporučení. Jsem ochoten sloužit o něco víc," řekl lékař Michal Bláha.

 

Mluvčí ministerstva zdravotnictví Viktorie Plívová upozornila, že je chyba především na straně samotné záchranky, která o omezení předčasů věděla dlouho předem. "Je to skutečnost, o které zařízení vědí již od podzimu 2008. Není to tedy žádná novinka a pětiletá lhůta byla právě proto, aby se na změnu mohla jednotlivá zařízení připravit," poukázala mluvčí.

 

Podle středočeské záchranky ale to, že o změně předem věděla, k ničemu nebylo – je jen málo těch, kteří chtějí sloužit jako specializovaní lékaři záchranné služby. Výsledkem tak zřejmě bude zvýšení počtu sanitek v tzv. režimu rendez-vous, ve kterých lékaři nejezdí.

 

---

 

Vážná dopravní nehoda sanitního vozu na Benešovsku

 

 

V pondělí 16. září došlo okolo poledne k vážné dopravní nehodě sanitního vozu. Posádka rychlé zdravotnické pomoci ze Sedlčan se vracela ze zásahu a během cesty dostala další tísňovou výzvu. Mělo se jednat o sekundární transport pacientky do Prahy. Řidič zapnul výstražná světelná a zvuková znamení a vyrazil za pacientkou.

 

Když se blížil k obci Vrchotovy Janovice, všiml si Škody Octavia, která jela v protisměru. Už mohl jen sledovat jak Octavia naráží zezadu do jedoucího kamionu a náraz jí roztáčí přímo pod kola sanitky. Řidič stačil už jen přibrzdit a následný tvrdý náraz odmrštil sanitní vůz do blízkého lesa, kde sanitka skončila zaklíněná mezi stromy na přední části vozidla a stále ještě houkala. Škoda Octavia odlétla desítky metrů daleko a její řidič byl těžce zraněn.

 

„Pamatuji si hlavně silný náraz a to, že vystřelily oba airbagy. Když jsem se trochu vzpamatoval zjistil jsem, že visíme oba se sestřičkou zavěšeni v bezpečnostních pásech. Navzájem jsme se ujistili, že nám nic vážného není. Dostali jsme se ven z pásů, já rozbil boční okýnko, kterým jsme vylezli ven. Byla to v tu chvíli jediná možnost jak se dostat ze sanitky,“ říká řidič havarovaného sanitního vozu.

 

I po tak vážné nehodě otřesení záchranáři neváhali a hned se věnovali těžce zraněnému muži z  osobního auta. Kontaktovali dispečink s informací, že havarovali. Ten na místo vyslal další sanitní vozy a leteckou záchrannou službu, jednak pro těžce zraněného řidiče, tak i pro posádku z havarované sanitky. K nehodě vyrazil také hasičský záchranný sbor a Policie ČR. K sekundárnímu transportu, ke kterému jeli záchranáři původně, byla vyslána také jiná výjezdová skupina.

 

Řidič Octavie byl s mnohočetnými zraněními transportován vrtulníkem do Fakultní nemocnice v Motole, jeho stav je vážný. Řidič sanitky utrpěl zhmoždění žeber a kotníku, sestřička zlomeninu ruku. Oba zranění záchranáři byli převezeni k dalšímu vyšetření do příbramské nemocnice.  Na výjezdové stanoviště byla vyslána záložní sanitka a záchranáři byli ve službě vystřídáni. V současnosti jsou oba v pracovní neschopnosti. Dopravní nehoda je stále v šetření.

 

Škoda na sanitním voze Volkswagen T5 Multivan dosahuje 2 milionů korun, byl úplně zdemolován . Z vybavení a záchranářské techniky naštěstí nebylo nic zničeno.

 

 

Tereza Vojtová

 

---

 

Napadení záchranářů z Lysé nad Labem

Ve středu 4. 9. po 12. hodině byli voláni záchranáři  k muži v bezvědomí ležícímu na ulici před obecním úřadem v Lysé nad Labem. Na místo vyslal dispečink nejbližší posádku rychlé zdravotnické pomoci z Lysé nad Labem. Po příjezdu záchranáři zjistili, že se jedná o chronického pacienta, jehož dodržování léčby je diskutabilní a ke kterému bývá volána sanitka opakovaně (předchozí den u něj sanitní vůz zasahoval dvakrát). Muž byl při příjezdu sanitky při vědomí a bez viditelného zranění, do sanitního vozu došel sám, ale odmítal vyšetření a nechtěl si lehnout na nosítka. Když jej zdravotní sestra požádala o doklady, smýkl s ní o stěnu sanitky a několikrát jí udeřil do hlavy. Na pomoc jí přiběhl řidič sanitky, který muže odtáhl, zklidnil a zavolal na místo policii.

K napadené a psychicky otřesené zdravotnici dispečink vyslal lékaře z Brandýsa nad Labem, který jí ošetřil. Utrpěla zhmoždění krční páteře, hlavy, úraz pravého ramene a kolene a útočník jí vytrhl chomáč vlasů. Agresivního pacienta zvládla přesto transportovat do nemocnice v Kolíně a sama musela absolvovat vyšetření na neurologii v Praze. Transport agresivního pacienta do nemocnice proběhl pod dohledem policie. V současné době je celý incident v řešení s Policií ČR. Napadená zdravotní sestra  je v současnosti v pracovní neschopnosti.

Jedná se již o sedmý letošní případ fyzického napadení středočeských záchranářů. Záchranáři se shodují, že v drtivé většině případů se jedná o osoby pod vlivem návykových látek, zejména alkoholu a psychiatrické pacienty, se kterými mají opakovaně negativní zkušenosti. Častá je slovní agrese. V souvislosti s napadáním a slovní agresí jsou pro záchranáře nejnáročnější letní měsíce, páteční a sobotní služby a svátky. Výjezdy k agresivním pacientům řeší záchranáři ve spolupráci s policií, která včas hrozící fyzický útok dokáže odvrátit a zůstane tak pouze u slovní agrese.

Další příklady napadení záchranářů v letošním roce:

V únoru byla posádka rychlé lékařské pomoci na Příbramsku volána k pacientovi, který měl epileptický záchvat. Pacient byl pod vlivem alkoholu a odmítal transport. Do celé věci se vložil  majitel pozemku, který vykazoval posádku pryč, všichni zúčastnění byli pod vlivem alkoholu. Poté byla naše záchranářka fyzicky mužem napadena, utrpěla úraz paže s následnou pracovní neschopností. Incident byl řešen ve spolupráci s policií.

Na začátku letošního roku zasahovali kutnohorští záchranáři u muže, který pobíhal se sekerou po domě a vyhrožoval fyzickou likvidací všem, které potkal včetně záchranářů. Na akci bylo nasazeno 8 policistů, přesto se muži z domu podařilo uprchnout a dodnes nevíme, co za jeho agresivitou stálo.

V další letošním případě napadení byli záchranáři na Kutnohorsku voláni k pacientovi, který na ně přes plot házel kamení. Nikdo naštěstí nebyl zraněn.

Na Kladensku se letos záchranáři také setkali s jedním pokusem o napadení výjezdové skupiny. Výjezd byl k pacientovi pod vlivem alkoholu, ke kterému záchranáři vyjíždějí opakovaně. Naštěstí byla na místě policie a díky její přítomnosti byla situace ihned zvládnuta. Celý incident se tak obešel bez fyzického kontaktu se záchranáři.

Většina středočeských záchranářů se shoduje, že agrese pacientů nebo jejich blízkých během posledních let stoupá. Verbální vulgarismy u pacientů pod vlivem alkoholu nebo drog, cílené na posádky záchranné služby, ale dokonce i policisty jsou pravidlem. Se slovní agresí se nesetkávají pouze záchranáři v terénu, ale také dispečeři na tísňové lince 155.

Incidenty o kterých informujeme však považujeme za špičku ledovce, protože některé fyzické útoky napadení záchranáři vůbec nenahlásí.

Tereza Vojtová

---

Zdravotní potíže při otravě houbami a první pomoc

 
Jednou z typických podzimních a letních činností v České republice je houbaření a příprava nejrůznějších jídel z hub. V žádné jiné evropské zemi není tato tradice tak silně zakořeněna. V rodinách se často dědí z generaci na generaci znalost osvědčených míst nálezu hub a recepty na jejich přípravu. Konzumace hub však v sobě skrývá i jistá nebezpečí – v českých lesích u našich chat a chalup si snadno můžeme splést jedlé houby s těmi nejedlými nebo dokonce s těmi zdraví škodlivými.

Pseudootrava není nebezpečná

Nemusíme se však otrávit pouze houbami jedovatými. Jedlé houby se špatným skladováním či nesprávnou tepelnou úpravou stávají nezdravými. Také si je nutné uvědomit, že houby jsou sice zdravé, ale náročné na trávení. Pseudootrava z hub není životu nebezpečná, jen člověka bolí břicho. I jedlé houby tedy mohou být zdraví nebezpečné, pokud je skladujeme v igelitovém sáčku, kde se během jedné až dvou hodin zapaří. Z jedlé houby se stává nejedlá, pokud je přestárlá.

Jak snížit riziko otravy

Existují jednoduchá pravidla, jejichž dodržováním můžeme výrazně snížit případné zdravotní obtíže spojené s požíváním hub. Sbírat houby, které bezpečně známe a to do prodyšných košíků, neprodleně je zpracovat po příchodu z lesa a houby dostatečně dlouho a správně tepelně upravovat.
Opatrní musíme být i při sběru ještě nevyvinutých hub – tehdy nemusejí být dobře patrny hlavní rozpoznávací znaky a snadno pak dojde k záměně. Pokud si nejsme jisti druhem houby, raději ji nesbíráme. Nejvážnější otravy jsou způsobeny záměnou jedlých hub za nejedlé.

Otrava muchomůrkami

V České republice dochází nejčastěji k nezamýšlenému požití Muchomůrky zelené a hub jí příbuzných. Tato otrava má dlouhé bezpříznakové období od zkonzumování jídla, kdy člověka nepostihují žádné zdravotní potíže (tato doba je různě dlouhá – od 6 do 24 hodin). První příznaky jsou prudké bolesti břicha, průjmy a zvracení. Následně se přidávají i problémy s močením. Tato fáze trvá opět několik dnů. Pokud člověk pravidelně nedoplňuje tekutiny, dochází k selhání ledvin a jater kvůli nahromaděným toxinům v těle. Otrava Muchomůrkou zelenou je zrádná tím, že přibližně po dvou dnech dojde ke zlepší zdravotního stavu otráveného – toto zlepšení je ale zdánlivé, protože poškození jater a ledvin trvá. Přibližně pětina lidí z otrávených do dalších dvou dnů zemře. Kritický den pro přežití se uvádí pátý den od požití jedovaté houby. Pokud člověk tuto otravu přežije, často dochází k trvalému poškození ledvin a jater. Většinu lidí otrávených touto houbou lékaři zachrání. Hodně záleží na množství zkonzumované houby, včasnosti a kvalitě lékařské pomoci a také na odolnosti, věku a zdravotním stavu houbaře.

Psychotropní otravy

Dalším druhem jsou i psychotropní otravy, které se projevují rozrušením, agresivitou, halucinacemi, nevolností, bušením srdce, rozšířením zornic a někdy i zvracením. Během dvou dnů tyto obtíže samy ustanou. Psychotropní otravy způsobuje například Lysohlávka česká, Muchomůrka tygrovaná či Muchomůrka červená. Vážné zdravotní komplikace hrozí při otravě těmito houbami lidem se srdečními, cévními a psychickými problémy.

První pomoc při otravách

První pomocí v případě podezření na otravu z hub je vyvolat u člověka zvracení, pokusit se zintenzivnit vyprazdňování střev (podáním projímadel), podat černé uhlí a neopomenout na bohatý přísun vody kvůli proplachování ledvin. Nutné je zavolat neprodleně záchrannou službu nebo dopravit postiženého do nemocnice, kde zajistí odbornou péči a dají obsah žaludku k toxikologickému rozboru. Rozbor je důležitý k identifikaci toxických látek, které ohrozily pacientovo zdraví a na které lékař v nemocnici nalezne protilátku. Záchranná služba na místě incidentu zajistí vzorky jídla, které postižený zkonzumoval (zbytek jídla, obsah žaludku, pokud pacient zvracel apod.), převeze co nejrychlejší pacienta do nemocnice a v sanitním voze postupuje podle akutního zdravotního stavu.

 

---

 

Zdravotničtí záchranáři budou mít ještě letos nové sídlo v Sedlčanech

Rada Středočeského kraje na jednání dne 29. července 2013 schválila investiční záměr na akci s názvem „Výjezdová základna Zdravotnické záchranné služby Sedlčany“. Radní plánují, že stavba přijde přibližně na 2,42 milionu korun. Projekt bude hrazen z investičního fondu Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje (ZZS SČK). Výběrové řízení na dodavatele zajistí ZZS SČK.

„Minulou sobotu jsem se byl v místě budoucího sídla záchranky v Sedlčanech podívat, abych se na místě přesvědčil, jaké podmínky zde v současné době zdravotničtí záchranáři mají a zda je investice do vybudování výjezdové základny nutná,“ řekl hejtman Středočeského kraje a dodal, že je skutečně potřeba nové sídlo pro záchranku v Sedlčanech dokončit. V loňském roce Krajský úřad Středočeského kraje investoval do stavby zhruba dva miliony korun. Nyní zbývá dokončit kompletní vnitřní úpravy, to znamená rozvody elektřiny, vody, kanalizace, topení a také omítky a podlahy. Po dokončení rekonstrukce budovy je plánováno vybudování přístřešků pro sanitní vozidla.

Prostory, ve kterých v současné době ZZS SČK v Sedlčanech sídlí, jsou podle hejtmana nedostačující a v mnoha směrech i nevyhovující pro potřeby zdravotnických záchranářů. „Přitom sedlčanská základna je pro nás velmi důležitá, neboť odtud záchranáři vyjíždějí k případům z jiných stanic těžko dosažitelných míst v okolí Slapské přehrady. Rovněž je ze Sedlčan rychleji dostupná západní část benešovského okresu a obce v okolí Sedlce - Prčice,“ doplnil hejtman Josef Řihák.

Pokud vše půjde hladce, pak ZZS SČK začne zrekonstruovaný objekt v Sedlčanech využívat již v průběhu letošního roku, nejpozději na přelomu let 2013 až 2014. S dokončením přístřešků počítá Středočeský kraj zhruba o rok později.

---

 

Středočeský kraj pořídí 25 kusů automatických externích  defibrilátorů, které mohou zachránit život

 

Středočeský kraj chce za částku 1 milion korun realizovat první etapu krajského projektu na zavedení a rozšíření přístrojů pro automatickou externí defibrilaci. Za tyto peníze nakoupí Zdravotnická záchranná služba (ZZS) Středočeského kraje přibližně 25 kusů automatických externích defibrilátorů (AED) včetně kyslíkového zdroje. Tyto přístroje umožní laické veřejnosti poskytnout účinnou první pomoc lidem, kteří se ocitnou v ohrožení života vlivem zástavy srdce. Podle odborníků s každou minutou zpožděné defibrilace klesá naděje na přežití pacienta přibližně o 7-10 procent. Záměr již podpořila bezpečnostní komise kraje.

 

„Naším cílem je umístit AED přístroje tam, kde jednak může u lidí častěji dojít ke kolapsovému stavu a zároveň v místě, které je pro rychlou zdravotnickou pomoc hůře dostupné,“ vysvětlil hejtman Josef Řihák, který s nápadem pořídit externí defibrilátory pro Středočeský kraj přišel. „Podobné přístroje jsme pořídili i v Příbrami. Strážníci Městské policie Příbram krátce poté, co přístroj dostali do užívání, s jeho pomocí zachránili život občana, který zkolaboval při Prokopské pouti. Přístroje jsme v Příbrami umístili na sportovištích, v domovech seniorů, mají jej k dispozici i dobrovolní hasiči a hlídka Policie ČR. Podobný systém distribuce AED přístrojů chceme realizovat i ve středních Čechách,“ doplnil hejtman Josef Řihák. 

 

Středočeský kraj ve spolupráci se ZZS Středočeského kraje nyní vytipuje vhodná místa a  subjekty pro umístění externích defibrilátorů a provede i proškolení uživatelů v postupech neodkladné resuscitace právě s využitím AED přístrojů.

 

 „Automatické defibrilátory jsou zkonstruovány tak, aby je mohl co nejjednodušeji použít každý nekvalifikovaný zachránce. Přístroje jsou hlasité, jednoduché a srozumitelně dávají jejich uživatelům pokyny k provádění resuscitace,“ vysvětlil způsob použití přístroje hejtman Středočeského kraje Josef Řihák.

 

„Podmínkou úspěšné realizace projektu je spolupráce Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje s dalšími složkami integrovaného záchranného systému. Především s městskou a obecní policií, hasiči a dalšími subjekty, které budou vybaveny AED přístroji na území Středočeského kraje. Významnou roli též sehrává zdravotnické operační středisko záchranné služby, které v okamžiku přijetí tísňové výzvy charakteru náhlé zástavy oběhu vedle vyslání výjezdové skupiny také informuje nejbližší dostupné subjekty vybavené AED.  Za účelem jejich kontaktování ze strany operátorů tísňové linky je proto nedílnou součástí projektu vytvoření, zpřístupnění a průběžná aktualizace databáze všech subjektů vybavených AED,“ popsal využití přístrojů v záchranářské praxi ředitel ZZS Středočeského kraje Martin Houdek.

 

---

 

Úpal nebo úžeh?

 

Pokud někdo zkolabuje, vždy musíte nejprve zjistit, zda je při vědomí a jestli dýchá. Pokud člověk dýchá, ale je stále v bezvědomí, zkuste mu v poloze na zádech zvednout dolní končetiny, tím se mu nahrne krev zpět do mozku. Pokud se pacient probere, jedná se pravděpodobně o méně závažný kolapsový stav, který vzniká při poklesu tlaku  z horka nebo vyčerpání. Doporučuje se však vyšetření zdravotníkem, který by vyloučil závažnější příčinu kolapsu.

 

Pokud bezvědomí trvá, je třeba neprodleně kontaktovat zdravotnickou záchrannou službu na lince 155. Důležité je hlídat, zda pacient dýchá. Postupujte podle rad operátorů na telefonu. Pokud pacient přestane dýchat, zakloňte mu v leže na zádech hlavu a pokud se ani poté nerozdýchá, zahajte srdeční masáž, kterou je třeba provádět až do příjezdu záchranné služby.

 

 

Při hyperventilaci není třeba výjezdu záchranné služby

Příznaky hyperventilace jsou zrychlené, překotné dýchání, ke kterému vede subjektivní pocit nedostatku vzduchu, zvýšená dechová frekvence, brnění rukou a obličeje, nebo až křeče v rukou a jen ojediněle v nohou. Tento stav může být důsledkem stresu či vyčerpání, ale i prekolapsového stavu. Může se to přihodit například v přeplněném přehřátém dopravním prostředku. Kvůli rychlému dýchání tělo přichází o oxid uhličitý, který je podstatný pro udržení rovnováhy vnitřního prostředí. Brnění končetin a obličeje je pak důsledkem aktuálního (a samozřejmě jen přechodného) nedostatku iontů vápníku.

První pomoc je však velmi snadná a účinná: stačí se uklidnit, začít vědomě kontrolovat rychlost svého dechu, odejít do chladnějšího prostředí, lehnout si a zvednout nohy nahoru. Kdyby i přes tato opatření stav neodezněl, doporučuje se začít s dýcháním do obačejného mikrotenového sáčku - říká se tomu zpětné vdechování. Tím, že ze sáčku budeme vdechovat již vydechnutý vzduch, doplníme si tak hladinu oxidu uhličitého, jehož nedostatek nám způsobil nepříjemné pocity, které však nejsou nijak závažné

 

Tereza Janečková

---

Vodní záchranka na Slapech je opět v provozu

To že je třeba při záchraně životů překonávat velké vodní plochy středočeští záchranáři dobře vědí, a proto už čtrnáctým rokem provozují vodní záchrannou službu na Slapské přehradě. Člun záchranáři využívají dva měsíce v roce, a to v období letních prázdnin. Kdo by si představil scény z seriálu Pobřežní hlídka, byl by na omylu. Záchranáři zde nemají funkci plavčíků a uniformy nemění za plavky, pouze občas vymění sanitní vůz za člun. Středočeští záchranáři provozují vodní záchrannou službu během prázdnin především z důvodu velkého nárůstu obyvatelstva v chatových oblastech, rekreačních oblastech, kempech a koupalištích v okolí přehrady. V těchto měsících je zde třeba dostupnější péče záchranné služby.

 

Sezóna 2012

 

V letní sezóně 2012 bylo uskutečněno výjezdovými posádkami na stanovišti ZZS Slapy 107 výjezdů, přičemž 48 výjezdů bylo uskutečněno člunem a 59 výjezdů sanitním vozem. Došlo tedy k mírnému nárůstu počtu výjezdů oproti roku 2011, kdy bylo cca 75 výjezdů. Naprostá většina výjezdů se uskutečnila do rekreačních objektů kolem přehrady. Výjezdů bezprostředně souvisejících s vodními sporty bylo uskutečněno minimum. I přes nárůst počtu výjezdů, byla sezóna 2012 mimořádně úspěšná, během působení vodní záchranné služby na Ždáni nedošlo k žádnému tonutí ani utonutí a to i přes fakt, že léto bylo mimořádně teplé a přehrada byla velmi intenzivně navštěvována rekreanty.

 

U čeho vodní záchranná služba nejčastěji zasahuje?

 

V okolí přehrady tráví léto často rodiny s dětmi, ale i starší lidé a přibližně polovina výjezdů je ke starším lidem se somatickými onemocněními. Často se jezdí k infarktům, k dušnosti a cévním mozkovým příhodám. Běžné jsou také výjezdy k nejrůznějším alergickým reakcím (například po bodnutí včelou), k úpalům a úžehům po dlouhém pobytu na slunci a k lidem, kteří kolabují následkem dehydratace. Záchranáři vyjíždějí také k nejrůznějším úrazům při sekání dřeva, sportu a skocích do vody a velmi časté bývají řezné rány od střepu ve vodě nebo na pláži. Nejsou také ojedinělé výjezdy k lidem, kteří si přivodili úraz po požití alkoholu. Tyto výjezdy směřují na diskotéky a do různých podniků v okolí.

 

K tonutí vyjíždějí záchranáři minimálně

 

Výjezdy k tonoucím lidem jsou naštěstí jen zlomkem výjezdů, ale jedná se však o výjezdy nejzávažnější. Ze zkušenosti záchranářů vyplývá, že jednoznačně nejrizikovější skupinou jsou plavci, kteří před vstupem do vody požili alkohol. Alkohol snižuje odhad nebezpečí a lidé pod jeho vlivem přeceňují své schopnosti i síly. Tonutí také muže nastat vlivem úrazu např. po skoku do vody. Lidé by také neměli skákat do neznámé vody a měli by si uvědomit, že vodní dno je nestálé a může se měnit. Místo, kde skákali minulý rok ale i včera, nemusí být bezpečné. Další rizikovou skupinou jsou děti, které ještě nemají s koupáním a plaváním tolik zkušeností a nemusejí dobře odhadnout situaci.

 

K pacientům vyjíždí člun i sanitka

 

Přednemocniční neodkladnou péči na Ždáni zajišťuje nejenom člun, ale také sanitní vůz rychlé zdravotnické pomoci, který dojíždí na místo události po pozemních komunikacích. Někdy je třeba zásahu v přilehlých obcích mimo vodní plochu, kam jezdí pouze sanitní vůz. V případě zásahu člunu je pacient po ošetření a zaléčení obvykle člunem převezen zpět na stanoviště, kde je přeložen do sanitního vozu. Tím pak záchranáři transportují pacienta do nemocnice. Vyslání člunu nebo sanitního vozu mají na starosti dispečerky linky 155, které v každém konkrétním případě zvažují okolnosti případu.

 

Člun vodní záchranné služby překoná vzdálenosti přes vodní plochu mnohem rychleji, než sanitní vůz, který je odkázán na přemostění a na objíždění vodní plochy, čím se znatelně prodlužuje doba dojezdu k pacientovi. Tímto způsobem přepravy se záchranáři dostanou do jinak hůře dostupných chatových osad a samot u vody,  kam by sanitní vůz nemohl dojet. Člun je vybaven jako standardní sanitní vůz, má tedy vše, co je potřeba v případech, kdy je ohroženo zdraví pacienta nebo dokonce jeho život. Pouze se liší v tom, že v něm nejsou nosítka, ale naopak disponuje tzv. plovoucí páteřní deskou, na které lze pacienta transportovat po vodě i po souši.

 

Tereza Janečková

 

---

 

 

První pomoc pro všechny opět zaujala stovky návštěvníků

 

Kladenský deník

DANIELA ŘEČÍNSKÁ    

Kladno – Krvácení, otevřené zlomeniny, zaražený střep do dlaně,šok a resuscitace. To vše bylo možné vidět včera dopoledne na náměstí Starosty Pavla v Kladně. Konala se zde už podesáté První pomoc pro všechny.

 

Oblíbenou akci připravila Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická Kladno ve spolupráci s kladenským magistrátem, městskou policií, záchrannou službou a hasičským sborem.

 

„Máme zde čtyři stanoviště s nasimulovanými zraněními, resuscitací a péčí o postiženého v bezvědomí. V pátém si zájemci mohou nechat změřit krevní tlak a tuk,“ řekl k akci Lukáš Lepič, vedoucí kroužku první pomoci ve zdravotnické škole.

 

Příchozí navíc mohli zhlédnout ukázku součinnosti městské policie a posádkou záchranné služby při napadení záchranářů. Velký zájem byl také o vysunutou plošinu kladenských hasičů a prohlídku sanitky.

 

Zahájení První pomoci pro všechny se zúčastnili také ředitel kladenské nemocnice Vladimír Lemon a ředitel středočeské záchranné služby Martin Houdek.

 

„Tyto akce jsou výborné hned z několika důvodů. Všichni vidí, co dělá záchranná služba a vědí, kam mají volat, pokud se něco stane. Každý člověk by měl zvládnout dát umělé dýchání a poskytnout první pomoc,“ uvedl Vladimír Lemon.

Jeho slova potvrdil Martin Houdek a navázal: „O prázdninách evidujeme větší počet dětských úrazů. První pomoc mnohdy může zachránit život. Čím více takových akcí, tím lépe,“ okomentoval.

 

První pomoc pro všechny se letos uskutečnila v rámci projektu s názvem Zachraň život, i ty můžeš pomoci.

 

„Tento projekt trvá 21 měsíců. Obsahuje nejen tuto akci, ale také soutěž první pomoci pro druhé ročníky. Další školní rok budeme školit osm našich učitelek ve spolupráci se záchrannou službou, aby získaly nejnovější informace v této oblasti a mohly je předávat studentům. Dále zahrnuje víkendové školení první pomoci. V rámci Zachraň život, i ty můžeš pomoci jsme mohli zřídit učebnu, kde se poskytování první pomoci učí i základní školy,“ popsala Kladenskému deníku projekt ředitelka zdravotnické školy Daniela Tomsová.

---

Urgentní medicína v klinické praxi lékaře

Záchranáři pokřtili novou knihu

Ve čtvrtek 30. 5. 2013 proběhl v sídle Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje v Kladně křest knihy „Urgentní medicína v klinické praxi lékaře.  Kniha vyšla v nakladatelství GRADA a je dílem kolektivu autorů. Z velké části se jedná o lékaře nebo dispečery středočeské záchranné služby, kteří během práce čerpali zkušenosti a inspiraci pro psaní této knihy. Křest proběhl za účasti šéfredaktora nakladatelství GRADA MUDr. Miroslava Lomíčka, ředitele středočeské záchranné služby MUDr. Martina Houdka, radní Středočeského kraje pro oblast zdravotnictví Jiřiny Fialové, autorů MUDr. Jiřího Knora, Ph. D., MUDr. Jany Šeblové Ph.D. a spoluautorů.

Urgentní medicína je poměrně novou lékařskou specializací, zahrnující přednemocniční neodkladnou péči, časnou nemocniční péči a připravenost na řešení mimořádných událostí.  Všichni lékaři, ať již pracují na zdravotnické záchranné službě nebo na urgentních příjmech, si musí osvojit široký diferenciálně-diagnostický pohled na pacienta, přístup na základě vedoucího příznaku a stálé přehodnocování priorit. Právě tento komplexní přístup k problematice a zasazení do souvislostí pomáhá publikace osvojit.

V jednotlivých kapitolách jsou probrány nejzávažnější nebo nejčastější klinické stavy, se kterými se lékař v prvním kontaktu s pacientem setkává. Autoři kladou důraz na pochopení patofyziologie jednotlivých poruch, na diagnostickou rozvahu a na celkový management situace. V jedné z úvodních kapitol je detailně rozebrána patofyziologie kritických stavů s důrazem na procesy, které jsou v jednotlivých stavech totožné. Navazující kapitoly se postupně věnují ohrožení vitálních funkcí (náhlá zástava oběhu, dušnost, poruchy vědomí), jejich příčinám, diagnostice a terapii. V dalším textu jsou probrány urgentní stavy kardiologické, neurologické, pediatrické, gynekologické a porodnické, nejčastější typy intoxikací a pozornost je věnována i psychosociálním urgencím, jejichž zvyšující se počty registrují všichni poskytovatelé.

 

 

Den záchranářů v Kolíně

 

 

 

Ve středu 8. 5. 2013 se v Kolíně konal Den záchranářů, který už má dlouholetou tradici a sejdou se na něm vždy všechny složky IZS. Nejinak tomu bylo i letos. Hasiči, záchranáři a policisté zde prezentovali svoji nejmodernější techniku a vybavení, součástí akce byla i spousta doprovodných akcí a ukázek pro veřejnost.

 

Dopolední program se odehrával na Karlově náměstí. Nepřehlédnutelná zde byla řada hasičských vozů, cisteren a výškové techniky, policejní vozy, sanitky a velký červený záchranářský stan, který v terénu slouží jako polní nemocnice. Kolínští záchranáři na místě pořádali kurzy resuscitace a rozdávali příručky první pomoci. Návštěvníci měli možnost seznámit se se systémem rendez – vous a prohlédnout si interiér sanitního vozu, zejména děti měly o vybavení sanitky velký zájem. Návštěvníky přitahoval také stánek BESIPU a trenažér osobního vozu, který se s pasažéry uvnitř přetáčel přes střechu a navozoval tak pocit, jaký zažívají lidé při vážnější dopravní nehodě.

 

 

Odpoledne se všichni záchranáři přesunuli na Kmochům ostrov, kde program pokračoval akcemi pro děti a ukázkami zásahů. Zde se kolínští záchranáři aktivně podíleli na komentovaných ukázkách vyprošťování zraněných z havarovaného vozidla. Z řad veřejnosti byl o ně velký zájem a diváci ukázky zakončili velkým potleskem. Během odpoledne měli návštěvníci Dne záchranářů možnost také zhlédnout například cvičení služebních psů, ukázky práce zásahové jednotky PČR a hipologie.

 

Tereza Janečková

---

Pacientům nehrozí, že by k nim lékaři záchranky nemohli vyjíždět tak často, jak bude potřeba

 Kladenský deník - Sandra Bejšáková   

 

Omezení počtu lékařských výjezdových míst ani kolaps středočeské záchrance nehrozí. Ačkoliv se i jí dotkne po Novém roce ukončení platnosti výjimky, která dosud dovolovala lékařům více přesčasů, pacienti se příštího roku bát nemusí. Jak Deníku řekl ředitel Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje Martin Houdek, pokud by přece jen k redukci lékařských výjezdových míst bylo vedení záchranky do budoucna nuceno, učinilo by tak pouze se zavedením systému rendez­ ­vous, který práci lékaře v terénu „šetří“, a tudíž by úbytek nebyl znát.

 

Lékařů na stálý úvazek středočeské záchrance chybí nejméně třicet. V současné době tuto část lékařských hodin zajišťuje jednak externisty, jednak přesčasovou prací lékařů. „Nyní čekáme, co s celým systémem udělá omezení přesčasové práce, protože se týká celého zdravotnictví,“ popisuje situaci ředitel záchranky. Přesčasovou práci dle současných zákonů má středočeská záchranná služba nad míru pouze u jednotlivců a jen asi na dvou místech kraje, kde je málo lékařů a obtížně se shánějí. „Nicméně i tam vyvíjíme neustále aktivity s tím, že za poslední čtyři roky se situace výrazně zlepšila. Dříve překračoval povolené přesčasy téměř každý lékař,“ doplnil Martin Houdek.

 

Po ukončení výjimky je také očekávaný přísun lékařů z nemocnic, kteří budou chtít odsloužit u záchranné služby to, co nebudou moci v kmenovém úvazku. Lékař sice nesmí ve svém kmenovém zaměstnání překročit 416 hodin přesčasové práce za rok, ale ve vedlejší organizaci ano. „Toto opatření tedy vůbec nezajišťuje to, že by lékař nesloužil více a nebyl unaven. Již dnes má každý několik zaměstnání,“ poukazuje na paradox ředitel.

 

Pacienti by změnami neměli být poškozeni. „Nutno upozornit, že i kdyby v celé republice nejezdil ani jeden lékař a jezdili pouze záchranáři, nedojde k porušení zákona. Ten nijak neurčuje počty lékařů v rámci přednemocniční neodkladné péče. Nicméně ačkoliv jsou záchranáři dnes na velmi vysoké úrovni a jejich kompetence se neustále rozšiřují, je role lékaře v terénu naprosto nezastupitelná,“ dodává Martin Houdek.

 

Prodloužení výjimky v počtu přesčasů by ředitel záchranky přivítal. O celé situaci jedná se Středočeským krajem a postoj radní pro oblast zdravotnictví označuje za velice vstřícný. Jedním z témat je navýšení mezd záchranářům, zejména lékařům. Dalším je společný postup krajů s cílem podpory zařazení oboru Urgentní medicína mezi takzvané základní obory. „Toto je řešení systémové, které by zcela jistě zajistilo kontinuální přísun lékařů do našeho oboru. Upřímně nechápu, proč tak již ministerstvo zdravotnictví dávno neučinilo,“ uzavřel Martin Houdek.

 

Krajská radní pro oblast zdravotnictví Jiřina Fialová se již kvůli této problematice s ředitelem středočeské záchranky osobně setkala a další schůzka by měla následovat do dvou týdnů. „Předně budeme muset shánět další lékaře. Nejdříve však vyhodnotíme, o kolik je třeba jejich počet zvýšit,“ vysvětlila nejbližší společné kroky Jiřina Fialová.

 

Radní pro zdravotnictví potvrdila, že záchranná služba i nyní řeší vyčerpání přesčasových hodin. Navíc s přibíráním lékařů bude potřeba i více peněz na provoz záchranky. „Budu samozřejmě usilovat o další finance, ale shánění bude obtížné, protože další peníze potřebuje i mnoho dalších oblastí v kraji,“ dodala Jiřina Fialová.

 

---

 

Primář středočeské záchranky MUDr. Čestmír Kalík obdržel významné ocenění

 

„Hlavním celoživotním krédem MUDr. Čestmíra Kalíka je pokud možno spokojený pacient a veškeré jeho aktivity k tomuto cíli vždy směřují.“

                                                                                                                              

V úterý 30. dubna MUDr. Čestmír Kalík obdržel od Unie pacientů České republiky Hippokratovu cenu, toto významné ocenění se uděluje za čin lidskosti. Cena je vyhlašována každý rok v rámci ankety Lékař roku, o konečném výběru pak rozhoduje komise sestavená z odborníků pod hlavičkou Unie pacientů ČR.

 

Anketa Lékař roku je koncipována tak, aby zvýšila prestiž lékařského povolání  a zároveň dala pacientům i odborné veřejnosti  možnost ocenit nejen odborné, ale i lidské kvality těch, kteří pečují o naše zdraví. Také má posilovat dialog mezi lékaři a pacienty a zlepšit interakci mezi nimi. Odborná část si pak klade za cíl vyzdvihnout zejména výjimečné lékařské počiny jak z hlediska odbornosti, tak i z hlediska humanity, významné vědecké a výzkumné počiny, a také ocenit celoživotní přínos osobností z řad lékařů medicíně.

 

MUDr. Čestmír Kalík, dříve ředitel nyní primář a výjezdový lékař příbramské záchranky obdržel toto ocenění také za významný přínos v organizaci a budování systému zdravotnické záchranné služby na Příbramsku. Jako ředitel a vedoucí lékař okresního střediska záchranky na Příbramsku vytvořil se svými spolupracovníky již v roce 1993 fungující systém výjezdových skupin a operačního střediska, který sloužil později jako model i některým dalším záchranným službám. Zejména v době slučování okresních záchranných služeb pod Středočeský kraj byl právě systém záchranky na Příbramsku jedním z nejlépe fungujících.   Na požadavek Ministerstva zdravotnictví ČR v roce 1998, vypracoval MUDr. Kalík grant s názvem „Standard léčebného plánu a intervencí v PNP a urgentní medicíně“ určený pro zdravotnické operační středisko a výjezdové skupiny.

 

MUDr. Čestmír Kalík byl jedním „průkopníků“ systému rendez – vous a na rozvoji záchranné služby se podílel i po odborné stránce organizací konferencí a seminářů. Stále se aktivně věnuje vzdělávání a zvyšování odbornosti zdravotníků a operátorek zdravotnického operačního střediska. Především však zůstává lékařem pracujícím v terénu, který za dlouhé roky své praxe přivezl pomoc a ošetření obrovskému množství pacientů. Spousta z nich mu může vděčit nejen za své zdraví, ale i za život.

 

Nedávno MUDr. Čestmír Kalík oslavil významné životní jubileum. Jménem Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje mu srdečně blahopřejeme, přejeme pevné zdraví, spokojené pacienty a mnoho dalších úspěšných let na záchrance.

 

Tereza Janečková

 

---

 

 

Středočeští záchranáři obdrželi další Kryštůfky

 

Ve čtvrtek 25. dubna v 11 hodin proběhlo na náměstí Sítná v Kladně předání další várky hraček pro dětské pacienty Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje - Kryštůfků záchranářů. Z rukou zástupce společnosti Kapitol Milana Kopčila si symbolického Kryštůfka převzal ředitel středočeské záchranky Martin Houdek. Pro letošní rok záchranáři obdrželi darem 500 ks této hračky, která má za cíl zklidnit a rozveselit dětské pacienty během zásahu záchranné služby a transportu do nemocnice.

 

Předání Kryštůfků během Dne BESIPU

 

Slavnostní předání proběhlo v rámci akce s názvem "Den BESIPU", na které se středočeská záchranná služba podílela. Jednalo se o akci zaměřenou na bezpečnost silničního provozu, která byla určena především pro žáky středních škol a druhého stupně základních škol. Děti se dozvěděly důležité informace o používaní ochranných a reflexních pomůcek, dopravních značkách a pravidlech silničního provozu. Zajímavou součástí celé akce, především pro dětské návštěvníky, byla možnost vyzkoušet si speciální brýle, které navozují pocit opilosti a trenažér, který simuloval dopravní nehodu s přetočením auta přes střechu. Naši záchranáři na místě prezentovali zdravotnickou techniku a pořádali kurzy první pomoci. Návštěvníci měli možnost vyzkoušet si masáž srdce na resuscitačním modelu, prohlédnout si vybavení sanitního vozu a děti se mohly zúčastnit soutěže „Kreslete s Kryštůfkem“ o hodnotné ceny. Záchranáři po celou dobu rozdávali příručky první pomoci. O stan záchranné služby byl velký zájem zejména mezi desátou a jedenáctou hodinou dopoledne, kdy byl doslova v obležení dětí.

 

Záchranáři mají k dispozici 500 Kryštůfků

 

K projektu Kryštůfek záchranáře dětem, se rozhodla středočeská záchranná služba přidat v loňském roce, kdy obdržela darem od firmy Kapitol 500 ks plyšových panáčků Kryštůfka. Záchranáři vozili hračky v sanitkách a příležitostně je dávali malým pacientům. Ze zkušeností našich záchranářů je už nyní zřejmé, že se hračky v terénu osvědčily a děti si Kryštůfky oblíbily. U každého dětského pacienta, který tohoto plyšového panáčka od záchranářů obdržel, došlo ke zklidnění, děti přestávaly plakat, vnímat stresující prostředí a lépe s nimi byla navázána komunikace. Potvrzují to nejen informace o výjezdech záchranářů z celého Středočeského kraje, ale i to, že se po Kryštůfcích vždy doslova zapráší.

„Právě pro děti bývá kontakt se záchranáři, ošetřování a transport sanitním vozem, mnohdy velmi stresující záležitostí. Postavička Kryštůfka výrazně usnadňuje komunikaci záchranářů s dětským pacientem a záchranáři ji pak zejména využívají při transportech těch nejmenších bez doprovodu rodičů,“ řekl k projektu ředitel středočeské záchranky Martin Houdek.

 

Ještě k projektu

„Kryštůfek záchranář dětem“ je společným projektem Asociace zdravotnických záchranných služeb ČR a společnosti Kapitol. K projektu „Kryštůfek záchranář dětem“ se přidala Zdravotnická záchranná služba Středočeského kraje, stejně jako mnoho dalších záchranných služeb v České republice, kde se Kryštůfek setkal také s pozitivními reakcemi, jednak u malých pacientů, ale také u rodičů zachraňovaných dětí. 

 

Kryštůfek záchranář dostal své jméno podle svatého Kryštofa, který je ochráncem cestujících, řidičů, poutníků a je považován také za ochránce dětí. Svatý Kryštof je také patronem leteckých záchranářů a současně je volacím znakem vrtulníků letecké záchranné služby. Hračka má také vzdělávací význam, na čepičce panáčka je vyobrazeno národní tísňové číslo zdravotnické záchranné služby 155.

Vzhled postavičky byl pečlivě zvažován. Vyjadřovali se k němu nejen odborníci, ale také děti v mladším školním a předškolním věku. Podoba dětského záchranáře, kterou Kryštůfek má, pomáhá snížit pocit bezmoci, který vyplývá z role pacienta a nabízí identifikaci s rolí záchranáře. Hračka je vyrobena z hypoalergenního materiálu a je proto vhodná i pro alergiky a astmatiky.

Hračky budou rozvezeny po všech stanovištích středočeské záchranné služby a budou dány do každého sanitního vozu. Podobné projekty mají záchranáři i v jiných zemích jako například v Německu, Rakousku a USA. Více o projektu "Kryštůfek záchranář dětem" se dočtete také zde: http://www.krystufek-zachranar.cz/

Tereza Janečková

---

Zdravotnická záchranná služba Středočeského kraje se stala znaleckým ústavem

 

Rozhodnutím ministra spravedlnosti ze dne 25. ledna 2013 byla Zdravotnická záchranná služba Středočeského kraje zapsána do seznamu znaleckých ústavů v oboru zdravotnictví s rozsahem znaleckého oprávnění – urgentní medicína.

 

„Zdravotnická záchranná služba je první zdravotnickou záchrannou službou v České republice, která tímto prestižním rozhodnutím disponuje. Tím, že stát vyhověl žádosti o zapsání naší organizace do seznamu znaleckých ústavů, potvrdil jednak vysokou odbornou erudici našich pracovníků a vyjádřil především důvěru v kompetentnost tohoto pracoviště,“ řekl ředitel středočeské záchranné služby Martin Houdek.

 

S rostoucím důrazem na práva pacientů a jejich ochranu v posledních letech také roste počet stížností a žalob na poskytovatele zdravotnické péče, které bývají řešeny i soudní cestou. Jedná se často o soudní spory týkající se ochrany osobnosti nebo odpovědnosti poskytovatelů zdravotních služeb za škodu na zdraví.

 

Soudy při dokazování a rozhodování v jednotlivých kauzách nemohou samy odpovídat na odborné otázky, tj. zda se při postupu zdravotníka jednalo či nejednalo o odborně správný postup. Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, ve svém §28 odst. 2 uvádí, že pacient má právo na poskytování zdravotních služeb na náležité odborné úrovni. Odborně správný postup (tzv. postup „lege artis“), není vymezen zákonnými předpisy, ale je vymezován obsahem výuky na lékařských fakultách, aktuální zdravotnickou literaturou a názory odborných společností. To, který postup je či není odborně správný je dáno konsensem široké odborné veřejnosti. Posouzení odborného postupu v konkrétních případech bude právě hlavním úkolem znaleckého ústavu.

 

Vyjádření znaleckých ústavů bývá klíčovou částí soudních procesů a je umocněno i tím, že právě znalecké ústavy mnohdy poskytují také posudky revizní, proti jiným znaleckým posudkům dříve podaných, ať již v řízeních před civilními či trestními soudy. Zařazení organizace do seznamu znaleckých ústavů představuje pro Zdravotnickou záchrannou službu Středočeského kraje především zvýšenou odpovědnost pro nové rozšířené pole působení. Nezastupitelnost a vysoké požadavky na znalecké posouzení jednotlivých kauz vyžaduje právě vysokou odbornost znalců, jejichž znalecké posudky jsou často základem pro rozhodování soudů o osudech pacientů i zdravotnických pracovníků, což právě naše záchranná služba bez výhrad splnila.

---

Komerční banka darovala středočeským záchranářům šek na nákup nového plicního ventilátoru

Šek v hodnotě 100 000 Kč na nákup plicního ventilátoru Oxylog 1000 koncem roku 2012 darovala Komerční banka Zdravotnické záchranné službě Středočeského kraje. Ventilátor je jedním z nejdůležitějších život zachraňujících přístrojů v sanitních vozech. Daru od Komerční banky si velmi vážíme a děkujeme za vynaložené prostředky, které budou prostřednictvím nového plicního ventilátoru využity k záchraně mnoha lidských životů.

 

---

Dlouholetí zaměstnaci záchranné služby obdrželi pamětní listy

 

Ve čtvrtek 17. 1, se v Kutné Hoře uskutečnila výroční konference základní organizace Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče České republiky Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje. Součástí konference bylo slavnostní předání pamětních listů záchranné služby dlouholetým zaměstnancům a řidičům záchranné služby Rudolfovi Čechovi a Vladimírovi Molnárovi.

 

Rudolf Čech pracuje na záchranné službě v Rakovníku od roku 1990 a během předávání pamětních listů o něm promluvil současný primář rakovnické záchranné služby  MUDr. Leoš Klik:

 

„Všichni Rudolfa Čecha považujeme za nejzkušenějšího a nejbezpečnějšího řidiče. Jeho chování za volantem bylo vždy nanejvýš profesionální. Jaký je řidič, takový je i člověk. Přátelský, ohleduplný, veselý a ochotný každému pomoci. Vždycky byl na svoji zdravotnickou odbornost hrdý a považovali si ho za ni nejen kolegové, ale i jeho přátelé mimo pracovní kolektiv. V životě zažil několik dramatických situací, kdy došlo k náhlé zástavě oběhu u známého, či kamaráda, s nimiž právě trávil volný čas. Díky okamžité a správné pomoci prokazatelně zachránil několik lidských životů. Bylo mi velkou ctí s Rudolfem léta pracovat a přeji mu jménem svým i jménem všech kolegů pevné zdraví a ujišťuji ho, že na naší záchrance bude vždy vřele vítán.“

 

Krátkého proslovu při předávání pamětního listu Vladímírovi Molnárovi se ujal ředitel záchranné služby MUDr. Martin Houdek:

 

„Vladimíra Molnára si velmi vážím, setkal jsem s ním poprvé, když jsem přišel jako začínající lékař na záchrannou službu v Kladně a on zde pracoval jako řidič. Už tedy to byl člověk s obrovskými zkušenosti a já ocenil každou jeho pomoc. Je to vynikající řidič, známý svojí rozvahou a klidem. Pamatuji si, jak jsem si obrovsky vážil toho, když mi tehdy nabídl tykání. Je mi ctí, že jsem s ním mohl pracovat.“

 

Oběma dlouholetým zaměstnancům přejeme mnoho zdraví, štěstí a pohody!

 

---

 

 Středočeští záchranáři otevřeli výjezdovou základnu

v Novém Strašecí a převzali sedm nových sanitních vozů

V pátek 7. 12. 2012 Zdravotnická záchranná služba Středočeského kraje slavnostně otevřela novou výjezdovou základnu v Novém Strašecí. Symbolické přestřižení pásky proběhlo za účasti nového hejtmana Středočeského kraje MVDr. Josefa Řiháka a ředitele záchranné služby MUDr. Martina Houdka. Při této příležitosti obdržel ředitel záchranné služby z rukou hejtmana klíčky k sedmi novým sanitním vozům.

Nová výjezdová základna zkrátila dojezdové časy na minimum

Po otevření Nového Strašecí středočeská záchranná služba disponuje celkem 37 výjezdovými základnami. Zřízení základny v Novém Strašecí mělo celou řadu důvodů. „Jednalo se o místo, které bylo poměrně často pokrýváno vzdálenějšími posádkami záchranné služby ať už z Kladna nebo z Rakovníka. Jedním z důvodů bylo tedy zkrácení dojezdových časů, které se pohybovaly do těchto míst kolem 14 minut, po otevření základny v Novém Strašecí se dojezdové časy zkrátily v průměru na 3 minuty,“ řekl Martin Houdek a doplnil, že při rozhodování o umístění nové základny do Nového Strašecí hrála roli i bezprostřední vzdálenost rychlostní komunikace R6 a také zvyšující se počet obyvatel v daném regionu v souvislosti s rozsáhlou  výstavbou.

Základna byla zkušebně uvedena do provozu již začátkem listopadu a od té doby záchranáři vyjeli ke stovce případů.

Výjezdová základna je umístěna v prostorech zdejší polikliniky, která je v majetku města Nové Strašecí. Tvoří ji pět místností, které záchranářům poskytují potřebné zázemí. Nepostradatelnou součástí je také garáž pro sanitní vozidlo, které vyjíždí v režimu rychlé zdravotnické pomoci a spolupracuje s lékařským vozidlem rendez – vous v Kladně. Právě systém rendez – vous, kdy lékař v malém voze spolupracuje v terénu se zdravotnickými posádkami ve velkých sanitách, byl také dalším z důvodů zřízení tohoto stanoviště. Tento systém středočeská záchranka zavádí plošně po celém kraji.

Pro splnění všech technicko-bezpečnostních a hygienických podmínek bylo třeba základnu stavebně upravit. I když prostory pro záchranáře v Novém Strašecí nejsou v majetku Středočeského kraje, je jeho podíl na vzniku nové základny nezanedbatelný. Jako zřizovatel záchranky, se  podílel na finančním krytí provedených stavebních úprav, technické a sociální vybavení z toho nevyjímaje. Náklady spojené se zajištěním provozuschopnosti základny dosáhly zhruba  dvou miliónů korun. Díky této finanční investici kraje nebude záchranka platit městu nájemné, jinak řečeno, finanční prostředky vložené do stavebních úprav si tzv. odbydlí formou nulového nájemného.

Nové sanitky nahradí ty stárnoucí

U příležitosti otevření nové výjezdové základny v Novém Strašecí proběhlo současně slavnostní předání sedmi nových sanitních vozů středočeské záchranné službě. Nové sanitní vozy nahradí stárnoucí sanity na výjezdových základnách v Příbrami, Březnici, Jesenici, Mladé Boleslavi, Mělníku, Lysé nad Labem a Říčanech. Jedná se o další dodávku vozidel z celkově plánovaného nákupu osmačtyřiceti sanitek pro rok 2012, středočeská záchranná služba jich bude mít v tuto chvíli v provozu už 41. V předchozích třech letech záchranáři vozový park téměř neobnovovali a stav některých vozů byl nevyhovující až kritický. O to více záchranáři ocenili „posily“ v podobě nových a kvalitních sanitek.

„Jeden sanitní vůz ve Středočeském kraji najede průměrně 55 000 km za rok a tzv. zdravá hranice životnosti vozidel je 250 000 najetých km, trvanlivost jednoho sanitního vozu je tak do pěti let“, řekl ředitel Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje MUDr. Martin Houdek a doplnil, že každý rok dochází k nárůstu výjezdů záchranné služby a tedy i rychlejšímu opotřebení sanitních vozů.

Osmačtyřicet vozů s podvozkem Volkswagen za méně jak 140 milionů korun zaplatil ze svého rozpočtu Středočeský kraj. Jedna sanitka vyšla na 2 750 000 korun včetně DPH. Právě díky velkému objemu této zakázky, jejíž transparentnost byla bedlivě sledována ze všech stran, se podařilo vysoutěžit nejnižší cenu za takovýto typ vozidla v historii České republiky.

Výhodou a zároveň novinkou pro středočeské záchranáře je u těchto sanitních vozů skříňová nástavba vozu, která se v případě opotřebení podvozku dá odmontovat a využít znovu. Její životnost je totiž podstatně delší. To s sebou v budoucnu přinese významné finanční úspory, kdy se nebudou muset pořizovat nové vozy jako nedílný celek.

Další novinkou je u celé várky 48 sanitních vozů jejich barva, která byla změna podle evropských norem a doporučení Asociace zdravotnických záchranných služeb ČR. Zelená šachovnice na žlutém pozadí nahradila původní červené pruhy. Nové zbarvení je výraznější a je mnohem lépe vidět, v kombinaci se světelným a zvukovým znamením přispívá k bezpečnému provozu na silničních komunikacích.

Záchranáři si u vozů, které už jsou v provozu, pochvalují zejména jejich praktickou zástavbu a prostornost. Při jejich konstrukci byl kladen důraz na bezpečnost a maximální komfort pacienta i posádky. Prostor pro pacienty je totiž nejen větší a variabilnější, než u běžně používaných sanitek, ale je kompletně klimatizován. Samozřejmostí je i to, že do vozidla jsou dodávána nosítka pro ležícího pacienta včetně zádržného bezpečnostního systému pro dětské pacienty. Nelze opomenout ani náhon na všechna čtyři kola, který umožní zásahy záchranářů i v jinak málo přístupných terénech. Ostatní vybavení se do nových vozů přesune z původních sanitek. Starší vozy pak poputují do krajských nemocnic, které je dál využijí pro převozy svých pacientů.

Tereza Janečková

----------------------------------------------------------------------------------------------------------

Rendez-vous systém aneb flexibilita lékařské péče

„Rendez-vous systém využívá lékařův mozek a ruce, nikoli jeho zadek, který sedí ve velké sanitě.“

Zdravotnická záchranná služba Středočeského kraje zajišťuje přednemocniční neodkladnou péči z 36 výjezdových stanovišť s více než 80 sanitními vozy v pohotovosti. Stále se snažíme péči zdokonalovat a to nejen po zdravotnické stránce, ale i díky budování nových stanovišť, organizačním úpravám, novému vybavení anebo právě zavedením systému rendez-vous.

Výhody, nevýhody a zkušenosti

Systém rendez-vous byl zaváděn proto, že se zdá být pružnější, ekonomičtější a dokáže lépe vytěžit lékaře, kterých je nedostatek. „Dříve lékař doprovázel pacienta do nemocnice ve všech případech. Dnes jen ve 20 % případů, v 80 % času je tedy schopný pomoci jinde,“ říká ředitel zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje MUDr. Martin Houdek. Konkrétní zkušenosti nám sdělili primáři některých okresních středisek ZZS.

Okres Kutná Hora

„Tento systém ve srovnání se systémem RLP umožňuje operačnímu středisku volit z více možností řešení dané události. Při závažných událostech je tak na místě čtyřčlenný tým (RV + RZP) a naopak méně závažné stavy je možné řešit pouze dvoučlennou posádkou (jen RV nebo jen RZP). Celkově se dostupnost péče na Kutnohorsku zlepšila,“ shrnuje své zkušenosti MUDr. Otomar Kušička, primář okresního střediska Kutná Hora. „Rendez-vous vůz vyjíždí ze stanoviště z Kutné Hory, doplňuje dva vozy RZP a často spolupracuje s dalšími třemi posádkami v kraji. Přesto se ukazuje, že v oblastech s nižší hustotou obyvatel na km2 může být z ekonomického hlediska výhodnější výjezdová skupina RLP,“ dodává drobnou výtku primář Kušička.

 Okres Kladno

 Nejmladší je rendez-vous systém na Kladensku. „Úspěch a využití systému závisí na kvalitě operačního řízení. Systém snižuje potřebu počtu lékařů, je pak možné nastavit parametry kvality jejich práce. Lékař by měl být více vytížen a tím bude mít více zkušeností s ošetřováním pacientů,“ říká o systému MUDr. Jana Šeblová, Ph.D., která pracuje jako výjezdová lékařka a zároveň má na starosti vědu, výzkum a vzdělávání.

„Primárně vysíláme posádku RLP po městě a mimo Kladno využíváme rendez-vous, protože je o něco rychlejší. Myslím si, že tato kombinace je ideální. Při kumulaci výzev samozřejmě jede ten, kdo je volný. V noci slouží v Kladně jen jeden lékař, nemusí-li doprovázet pacienta do nemocnice, může se díky rendez-vous systému vrátit na základnu a je připraven pomoci jinde,“ rekapituluje přibližně měsíční fungování systému primář zdejšího okresního střediska MUDr. Viktor Rybáček. Na otázku, jak na nový systém reagují pacienti, učinil zajímavý postřeh. „Sám zatím nemám z terénu pozitivní ani negativní reakce od pacientů a příbuzných. Ale doslechl jsem se, že si pohybu po regionu malého vozidla všimli a v Buštěhradu mu přezdívají Safety Car,“ říká kladenský primář.  

 Okres Kolín

Primář kolínského okresu MUDr. Pavel Kopelent je v pozitivním hodnocení systému rendez-vous zdrženlivější. „Sám systém nehodnotím, protože hodnocení závisí na dlouhodobé koncepci a na vyhodnocení plnění povinností vycházejících ze zákonných norem. Jedním z možných přínosů je řešení personální otázky, tedy nedostatku lékařů. V případě, že jsou „pro jistotu“ zbytečně aktivovány zdravotnická i rendez-vous posádka a ve významné míře dochází k doprovázení pacienta do nemocnice lékařem z malého vozu, je situace velmi podobná režimu RLP a výhody rendez-vous systému odpadají,“ dodává MUDr. Kopelent.

 

Okres Benešov

„Díky rendez-vous systému jsme já a moji předchůdci během posledních tří let snížili počet lékařských posádek ze zbytečných pěti na dvě a otevřeli jedno nové stanoviště se zdravotnickou posádkou. To vše při zachování dostupnosti lékařské péče tam, kde je potřeba,“ vyčísluje výhody rendez-vous systému primář MUDr. Michal Gozon v benešovském okrese. Stejně jako ostatní primáři oceňuje zmírnění personální tísně způsobené nedostatkem lékařů, jejich větší flexibilitu a větší míru spolupráce se zdravotnickými posádkami za hranicí kraje. Stejně jako MUDr. Šeblová si uvědomuje i zvýšení kvality péče lékařů. „Rendez-vous systém využívá lékařův mozek a ruce, nikoli jeho zadek, který sedí ve velké sanitě.“

„Zavádění rendez-vous systému bylo díky nadstandardní spolupráci s primářem a vrchní sestrou okresního střediska Benešov bezproblémové. Jako první stanoviště tento systém využila Vlašim. Ukázalo se, že lékař R-V z Vlašimi doprovázel pacienty jen v 9 % případů. V ostatních případech byl dostupný pro další zásahy,“ vyčísluje praktický dopad systému náměstek pro léčebně preventivní péči MUDr. Jiří Knor, Ph.D.

Co je systém rendez-vous

Záchranáři vyjíždějí k pacientům třemi typy posádek. Rychlá zdravotnická pomoc (RZP) je tvořena zdravotní sestrou a řidičem-záchranářem. Rychlá lékařská pomoc posádka s lékařem, sestrou a řidičem-záchranářem. Obě tyto posádky vyjíždějí velkým sanitním vozem, který svým vybavením splňuje kritéria intenzivní péče. Posádku rendez-vous tvoří lékař a řidič-záchranář a můžete ji na silnicích středočeského kraje poznat díky tomu, že jezdí osobním vozem. O tom, jaká z posádek vyjede na pomoc třeba právě k vám, rozhodují pracovníci a pracovnice zdravotnického operačního střediska, kteří rozhodují podle typu výzvy a dostupnosti ostatních sanitních vozů.

Lékař může být přímo vyslán na výjezd, kde lze předpokládat, že bude třeba posoudit stav pacienta, zároveň je jen v kompetenci lékaře ponechat ho na místě. Naopak si ho může RZP posádka přivolat z místa zásahu, pokud zásah převyšuje jejich kompetence. Důležitým aspektem je, že se lékař může a nemusí účastnit transportu pacienta do nemocnice. Zároveň není vždy nezbytně nutné, aby k výjezdu byly vyslány posádky obou typů.

Odkud rendez-vous posádky vyjíždějí

První malé vozidlo vyjelo z Příbrami, postupně se systém zavedl i ve Vlašimi, Zbraslavicích, v Brandýse nad Labem, Benešově, Říčanech, v Berouně, Kolíně, Kutné Hoře, Hostivici, v Mladé Boleslavi a Kladně.

Nina Seyčková

---------------------------------------------------------------------------------------------------------

Plyšoví Kryštůfci mají u dětských pacientů úspěch 

Osmiletá Petra leží na trávě a po tvářích se jí kutálejí slzy. Nemůže si vzpomenout co se stalo, ale kousek od ní leží její kolo, je celé rozbité a pokroucené. Snaží se posadit, ale vnímá jen prudkou bolest v ruce a pak se jí zamotá hlava. Znovu si lehne a zavře oči. Kolem slyší lidské hlasy a dusot nohou. Někdo jí zvedá se země a někam nese. Když znovu otevře oči, je v nějaké malé místnosti plné divných věcí, léků a přístrojů a kolem jsou cizí lidé. Jedna paní v oranžové bundě jí začne obvazovat hlavu a pak i tu bolavou ruku. Pak přinesou injekci. Petra má strach a dává se znovu do pláče. Další paní ve stejné oranžové bundě Petře podává plyšového panáčka: „Jmenuje se Kryštůfek a je pro tebe. Než přijede maminka, bude tady s tebou.“  Petra se dívá na svoji novou hračku. Je moc hezká. Přestává plakat a bolest v ruce už tolik nevnímá. 

Podobných výjezdů měla středočeská záchranná služba už mnoho. V dubnu tohoto roku v rámci projektu „Kryštůfek záchranář dětem“ obdržela darem od firmy Kapitol 300 plyšových panáčků Kryštůfka záchranáře, které během posledního půl roku vozili záchranáři v sanitkách a příležitostně je dávali malým pacientům. Ze zkušeností našich záchranářů je už nyní zřejmé, že děti si Kryštůfky oblíbily. U každého dětského pacienta, který tohoto plyšového panáčka od záchranářů obdržel, došlo ke zklidnění, děti přestávaly plakat, vnímat stresující prostředí a lépe s nimi byla navázána komunikace. Jako pomůcka v sanitkách se tedy Kryštůfek osvědčil. Na začátku října naše záchranná služba obdržela od pražského ředitelství firmy Kapitol, prostřednictvím ředitele Roberta Vláška, dalších 200 kusů těchto plyšáků, takže i pro další období jsou naši záchranáři dobře připraveni na dětské pacienty. 

O pozitivním vlivu na dětské pacienty a také o darování plyšových Kryštůfků našimi záchranáři svědčí zprávy, které jsem v průběhu posledních několika měsíců dostávala od našich posádek:  

„…Čtyřletý Marek byl po předání Kryštůfka spokojený a klidný…“ (ZZS Mělník) 

„…Desetiletý hoch sražený autem za Kryštůfka poděkoval…“(ZZS Mělník) 

„…Devítiletá Dora byla plačtivá, ale po předání hračky se výrazně uklidnila a lépe spolupracovala…“ (ZZS Kolín) 

„… Kryštůfka jsme předali při sekundárním transportu pětileté holčičky do Prahy…“ (ZZS Kladno) 

„… Kryštůfek byl dán dvouleté holčičce, která spadla do bazénu a byla v krátkodobém bezvědomí…“ (ZZS Kolín) 

„… Panáčka jsme dali 1,5letému chlapci pokousaného psem ve tváři…“ (ZZS Čáslav) 

„…Dnes jsem dala Kryštůfka čtrnáctiletému mentálně postiženému chlapci, který byl agresivní, nespolupracoval, plakal. Kryštůfka přijal, tiskl ho k sobě a uklidnil se. Transport již byl klidný, neplakal a snažil se i občas něco říci…“ (ZZS Čáslav) 

„…Devítiletá holčička zpočátku nespolupracovala, hystericky křičela, snažili jsme se použít figurku projektu Kryštůfek záchranář dětem a došlo k mírnému uklidnění holčičky. Hračku jsme dítěti ponechali. Během transportu byla už holčička klidná, prohlížela si hračku a líbila se jí…“ (ZZS Lysá nad Labem)  

„…Naše posádka vedla porod na silnici v sanitním voze. Narozenému Honzíkovi jsme dali jako památku na jeho místo narození tuto plyšovou hračku. Maminka i miminko jsou v pořádku… (ZZS Kolín) 

Středočeská záchranná služba převzala dalších pět nových sanitních vozů

Ve čtvrtek 11. října v areálu Oblastní nemocnice Příbram převzala Zdravotnická záchranná služba Středočeského kraje dalších pět nových sanitních vozů. Záchranáři tak mají již k dispozici 32 nových sanitek z celkově plánovaného nákupu osmačtyřiceti vozidel pro rok 2012. Učinil se tak další krok pro ještě kvalitnější přednemocniční neodkladnou péči ve Středočeském kraji. Nové sanitní vozy zahájí svůj provoz na stanovištích záchranné služby v Nymburce, Vlašimi, na Příbramsku v Krásné Hoře a dva vozy půjdou do Kutné Hory.

„Jeden sanitní vůz ve Středočeském kraji najede průměrně 55 000 km za rok a tzv. zdravá hranice životnosti vozidel je 250 000 najetých km, trvanlivost jednoho sanitního vozu je tak do pěti let“, řekl ředitel Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje MUDr. Martin Houdek a dodal, že stav některých sanitních vozů byl už spíše kritický než nevyhovující. Každý rok dochází k nárůstu výjezdů záchranné služby a tedy i rychlejšímu opotřebení sanitních vozů.

Osmačtyřicet vozů s podvozkem Volkswagen za méně jak 140 milionů korun zaplatí ze svého rozpočtu Středočeský kraj. Jedna sanitka vyšla na 2 750 000 korun včetně DPH. Výhodou a zároveň novinkou pro středočeské záchranáře je u těchto sanitních vozů skříňová nástavba vozu, která se v případě opotřebení podvozku dá odmontovat a využít znovu. Její životnost je totiž podstatně delší. To s sebou v budoucnu přinese významné finanční úspory, kdy se nebudou muset pořizovat nové vozy jako nedílný celek.

Záchranáři si nové vozy, které už jsou v provozu, velmi pochvalují. Při jejich konstrukci byl kladen důraz na bezpečnost a maximální komfort pacienta i posádky. Prostor pro pacienty je totiž nejen větší a variabilnější, než u běžně používaných sanitek, ale je kompletně klimatizován. Samozřejmostí je i to, že do vozidla jsou dodávána nosítka pro ležícího pacienta včetně zádržného bezpečnostního systému pro dětské pacienty. Nelze opomenout ani náhon na všechna čtyři kola, který umožní zásahy záchranářů i v jinak málo přístupných terénech. Ostatní vybavení se do nových vozů přesune z původních sanitek. Starší vozy pak poputují do krajských nemocnic, které je dál využijí pro převozy svých pacientů.

„Stav mnoha našich vozů byl spíše kritický než nevyhovující. Každý rok dochází k stále většímu počtu měsíčně najetých kilometrů na jedno vozidlo. Přitom hodně záleží na terénu, v jakém jezdí. Jiné je Kutnohorsko a jiné Polabí. To se výrazně projevuje nejen na vozidlech samotných, ale také dochází k opotřebení sanitní zástavby. Výsledkem jsou nutné opravy s nemalými finančními náklady,“ popisuje tuto situaci Martin Houdek, ředitel středočeské záchranky. Ten je s dosavadním výsledkem plánované obměny vozů více než spokojen. Záchranka získá do konce letošního roku 48 nových sanitek, které postupně přebírá ve smluvně nastavených etapách, přičemž ta čtvrteční v Příbrami představuje jednu z nich. Další várka sanitních vozů je očekávána za další měsíc.

Naposledy středočeská záchranná služba převzala sedm těchto sanitních vozů 15. září v Benešově. Sanitky jsou již zařazeny do provozu a vyjíždí k pacientům ze stanovišť Kladně, Hostivici, Zdicích, Kostelce nad Černými lesy, Uhlířských Janovicích, Roztok u Prahy a v Českém Brodě.

---

Středočeská záchranka bude vyjíždět také

z Nového Strašecí

 

Celkem 36 výjezdových základen má v tuto chvíli zdravotnická záchranná služba po celém Středočeském kraji. Další, v pořadí tedy sedmatřicátou základnu otevře 29. října 2012 v Novém Strašecí. Vedle dalšího tak pomůže zkrátit  tzv. dojezdové časy v tomto regionu. Jedná se totiž o místo, které je poměrně často pokrýváno vzdálenějšími  základnami, ať už z Kladna nebo z Rakovníka. V neposlední řadě zde hraje roli i bezprostřední blízkost rychlostní komunikace a opominout nelze ani zvyšující se počet obyvatel v daném regionu v souvislosti s rozsáhlou  výstavbou.

 

Výjezdová základna je umístěna v prostorech zdejší polikliniky, která je v majetku města Nové Strašecí. Základna disponuje pěti místnostmi, které záchranářům poskytují potřebné zázemí. Nepostradatelnou součástí je také garáž pro sanitní vozidlo, které bude vyjíždět v režimu rychlé zdravotnické pomoci.

 

Pro splnění všech technicko-bezpečnostních a hygienických normativů bylo třeba základnu stavebně upravit. Dlužno dodat, že záchranáři novou základnu budovali jako jedno ze svých nejmodernějších pracovišť, ať už se to týká technického vybavení nebo sociálního zázemí pro zdravotnický personál. To vše bylo řešeno komplexně v novém a moderním pojetí, avšak zcela standardně dle platného zákona o zdravotnické záchranné službě.

 

„I když prostory pro naše záchranáře v Novém Strašecí nejsou v majetku Středočeského kraje, je jeho podíl na vzniku nové základny nezanedbatelný. Jako náš zřizovatel, který nám poskytuje příspěvek na činnost se tak podílí na finančním krytí provedených stavebních úprav, technické a sociální vybavení z toho nevyjímaje,“ říká Martin Houdek, ředitel středočeské záchranky. Náklady spojené se zajištěním provozuschopnosti základny přitom dosáhly bezmála dvou miliónů korun.

 

Plán plošného pokrytí, který v současné době Středočeský kraj se svojí zdravotnickou záchrannou službou tvoří, vychází z dojezdových časů a dostupnosti péče dle nového zákona o zdravotnické záchranné službě. Je zřejmé, že nejen dodržení zákona, ale zejména poskytovaní kvalitní neodkladné péče a zlepšení zdravotního komfortu středočeských obyvatel je i v tomto případě tou největší prioritou Středočeského kraje. 

 

Petr Mach

---

 

Středočeská záchranná služba zahájila provoz

rendez - vous systému v Kladně

 

Zdravotnická záchranná služba Středočeského kraje zahájila 1. října provoz rendez - vous systému v Kladně. K pacientům tak na Kladensku od pondělí vyjíždí lékař s řidičem – záchranářem ve vybaveném osobním voze. Za tímto účelem byl pořízen nový vůz Škoda Yeti, který byl upraven a jeho vnitřní zástavba byla přizpůsobena potřebám přednemocniční neodkladné péče. Snahou středočeské záchranné služby je zřizováním tohoto typu výjezdových posádek účelněji využívat lékaře v terénu.

 

„Zřízením rendez - vous systému v Kladně se otevírá cesta k lepšímu využití lékaře v kladenském okrese, já sám jsem zpočátku nebyl zastáncem tohoto systému záchranné služby, ale změnil jsem názor, když se nám rendez – vous skvěle osvědčilo v jiných částech kraje. Teď na tento systém nedám dopustit,“ řekl ředitel záchranné služby MUDr. Martin Houdek a dodal, že kladenské stanoviště bude už dvanácté z celkového počtu stanovišť středočeské záchranné služby, kde jezdí sanitní vozy v systému rendez-vous.

 

Kladenská záchranná služba má průměrně 9 – 10 výjezdů za jednu směnu (12 hodin) a je tak jednou z nejvytíženější ve Středočeském kraji. V roce 2011 záchranáři z Kladna vyjeli k 6842 případům. Zřízení rendez – vous systému právě v Kladně je tedy logickým vyústěním celoplošného zavádění tohoto systému ve středních Čechách.

 

Součástí randez – vous systému na Kladně bude i nové stanoviště v Novém Strašecí

 

„Od rendez-vous očekávám lepší mobilitu lékařů záchranné služby. Lékař bude mít možnost ošetřit větší množství pacientů, protože nebude muset být vždy přítomen transportu pacienta do nemocnice, zároveň pak může být k dispozici pro další výjezdy záchranné služby. V  případě potřeby bude k dispozici i pro okolní stanoviště záchranné služby, řekl primář kladenské záchranné služby MUDr. Viktor Rybáček a dodal, že lékař v rendez – vous voze bude spolupracovat kromě kladenského zejména s novým stanovištěm v Novém Strašecí.

 

Toto stanoviště středočeská záchranná služba otevře koncem letošního října a bude zde sloužit posádka rychlé zdravotnické pomoci. Lékař kladenského rendez-vous bude například k dispozici i stanovištím ve Slaném, Hostivici u Prahy, Roztokách u Prahy a Roztokách u Křivoklátu.  Posádka z Nového Strašecí již zasahuje u pacientů, do doby než bude její stanoviště uvedeno do provozu, vyjíždí ve všední dny z rakovnického výjezdového stanoviště a o víkendech z Kladna.

 

První den kladenského rendez – vous

 

Během prvního dne fungování zasahovala posádka rendez-vous z Kladna u 5 případů. První výjezd směřoval již ráno ke kolapsovému stavu starší ženy v Kladně. Zdravotnické operační středisko na místo vyslalo kladenskou posádku RZP, která z místa zásahu zažádala o příjezd lékaře. Žena měla poruchy vědomí, vzhledem k nedostatečné spontánní ventilaci lékař ženu zaintuboval a připojil na řízenou plicní ventilaci. Posádka RZP pak ženu převezla na urgentní příjem do kladenské nemocnice, vzhledem k tomu, že její stav byl vážný, proběl transport pod dohledem lékaře.

 

Další ze zásahů byl rovněž v Kladně, tentokrát však u epileptického záchvatu. Po ošetření lékařem byl pacient převezen posádkou RZP do kladenské nemocnice. Lékař se vrátil na základnu a byl k dispozici pro další zásah. 

 

Odpoledne zasahoval lékař kladenského rendez – vous v Novém Strašecí u pacienta s bolestmi na hrudi, kde spolupracoval s tamní budoucí posádkou, která přijela z Rakovníka. Vhledem k vážnosti pacientova stavu, lékař doprovodil posádku RZP až do Prahy, kde byl muž předán v nemocnici k dalšímu zákroku a léčbě.

 

Rendez  -vous systém na jiných stanovištích

 

Nově byl rendez – vous systém zřízen také v Mladé Boleslavi. Podle slov primáře mladoboleslavské záchranné služby MUDr. Jaroslava Ďurčoviče se zde osvědčil. Lékař v rendez – vous voze zde od poloviny června spolupracuje zejména s posádkami RZP z Mladé Boleslavi a nově zřízeného Mnichova Hradiště, ale také například s posádkou z Lysé nad Labem. Nejvíce vytížená byla posádka rendez-vous z Mladé Boleslavi v měsíci červenci, kdy vyjížděla ke 195 zásahům. V roce 2011 mladoboleslavská záchranná služba zasahovala u 7040 případů, což nejvíce ze všech středočeských okresů.

 

Jak funguje rendez – vous neboli setkávací systém?

 

Název vznikl z francouzského výrazu rendez – vous a znamená schůzku, setkání nebo dát si rande. Podstatou je hustá síť stanovišť rychlé zdravotnické pomoci (RZP), tzv. velkých aut, ve kterých pracuje střední zdravotnický pracovník (sestra nebo záchranář) a řidič záchranář, oba proškolení v řešení akutních stavů. Na vybraných stanovištích, daných počtem obyvatel a geografickou polohou oblasti, je pak stanoviště rendez – vous , tzv. malého vozu.  Posádku vozu rendez - vous  tvoří lékař záchranné služby a řidič záchranář. Podle charakteru obtíží pacienta operátorka vysílá vůz  s lékařem, vůz se záchranářem (RZP) nebo oba najednou (ze stejného nebo z různých stanovišť).

 

Lékař na místě pacienta vyšetří a ošetří, podle zdravotního stavu může následně pacienta ponechat na místě, nebo ho předat posádce velkého vozu k transportu do nemocnice. V případě závažného ohrožení zdraví pacienta doprovází lékař a v nemocnici předává většinou do intenzívní péče (JIP, ARO). Případů, kdy lékař doprovází pacienta až do nemocnice  je  méně než cca 20% všech výjezdů. Nyní, po zavedení nového systému,  může lékař na Kladensku místo zbytečného doprovodu pacienta do nemocnice vyjet k dalšímu pacientovi v tísni. Rendez – vous systém již nyní funguje na stanovištích středočeské záchranné služby v Příbrami, Vlašimi, Zbraslavicích a nově také v Brandýse nad Labem, Benešově, Říčanech a v Berouně, Kolíně, Kutné Hoře, Hostivici, v Mladé Boleslavi a Kladně.

 

Tereza Janečková

 

---

 

Poděkování za finanční dar

Nestává se příliš často, aby se záchranářům dostávalo poděkování od pacientů formou finančních darů na nákup potřebného přístrojového vybavení.  O to více nás nesmírně mile potěšila reakce paní Kláry M. , která se rozhodla za záchranu svého dítěte zvolit takovýto postup a  věnovat středočeské záchranné službě příspěvek ve výši 50.000,-Kč na nákup nového plicního ventilátoru (dýchacího přístroje). Chce zůstat v anonymitě a proto nezveřejňujeme celé její jméno. Děkujeme paní Kláro a věřte, že Váš dar pomůže mnoha dalším pacientům při poskytování přednemocniční neodkladné péče.

---

Vodní záchranná služba na Slapech má za sebou další sezónu

 

Středočeští záchranáři provozují vodní záchrannou službu u Slapské přehrady na Ždáni každý rok během letních  prázdnin, konkrétně od 1. července do 31. srpna. Je to především z důvodu velkého nárůstu obyvatelstva v chatových oblastech, rekreačních oblastech, kempech a koupalištích v okolí přehrady a je zde tedy potřeba i dostupnější péče záchranné služby. Vodní záchranná služba na Slapské přehradě funguje už od roku 1999.

 

Člun vodní záchranné služby překoná vzdálenosti přes vodní plochu mnohem rychleji, než sanitní vůz, který je odkázán na přemostění a na objíždění vodní plochy, čímž se znatelně prodlužuje doba dojezdu k pacientovi. Tímto způsobem přepravy se záchranáři dostanou do jinak hůře dostupných chatových osad a samot u vody,  kam by sanitní vůz nemohl dojet. Člun je vybaven jako standardní sanitní vůz – má tedy vše, co je potřeba v případech, kdy je ohroženo zdraví pacienta nebo dokonce jeho život. Pouze se liší v tom, že v něm nejsou nosítka, ale naopak disponuje tzv. plovoucí páteřní deskou, na které lze pacienta transportovat po vodě i po souši.

 

Sezóna 2012

 

V letní sezóně 2012 bylo uskutečněno výjezdovými posádkami na stanovišti ZZS Slapy 107 výjezdů, přičemž 48 výjezdů bylo uskutečněno člunem a 59 výjezdů sanitním vozem. Došlo tedy k mírnému nárůstu počtu výjezdů oproti loňské sezóně (loni cca 75 výjezdů). Naprostá většina výjezdů se uskutečnila do rekreačních objektů kolem vodní nádrže.

 

Výjezdů bezprostředně souvisejících s vodními sporty bylo uskutečněno minimum. I přes nárůst počtu výjezdů, byla sezóna 2012 mimořádně úspěšná, během působení vodní záchranné služby na Ždáni nedošlo k žádnému tonutí ani utonutí a to i přes fakt, že léto bylo mimořádně teplé a  přehrada byla velmi intenzivně navštěvována rekreanty.

 

Došlo pouze k jedné resuscitaci, která byla úspěšná, kdy se posádce podařilo zresuscitovat starší paní v chatové osadě, následně spolu s lékařem zajistit a odtransportovat do nemocničního zařízení. Závěrem sezóny došlo k jedinému evidovanému smrtelnému úrazu, kdy mladší muž, zřejmě v sebevražedném úmyslu, skočil z přehrady, do prostoru pod hrází a způsobil si poranění neslučitelná se životem. Přivolaný lékař konstatoval na místě jeho smrt.

 

Nejzávažnějším úrazem souvisejícím s vodními sporty, byl úraz mladé dívky, která byla poraněna lodním šroubem. Skupina mladých lidí, pravděpodobně pod vlivem alkoholu, dováděla na vypůjčeném nafukovacím člunu s lodním motorem. Jedna z dívek skočila do vody a následně byla přejeta člunem a poraněna lodním šroubem. Poranění byla převážně povrchová a dívka nebyla ve stavu akutního ohrožení života. Byla posádkou RZP Sedlčany převezena k  ošetření do nemocnice v Příbrami.

 

K pacientům vyjíždí člun i sanitka

 

Přednemocniční neodkladnou péči na Ždáni zajišťuje nejenom člun, ale také sanitní vůz rychlé zdravotnické pomoci, který dojíždí na místo události po pozemních komunikacích. Někdy je třeba zásahu v přilehlých obcích mimo vodní plochu, kam jezdí pouze sanitní vůz. V případě zásahu člunu je pacient po ošetření a zaléčení obvykle člunem převezen zpět na stanoviště, kde je přeložen do sanitního vozu. Tím pak záchranáři transportují pacienta do nemocnice. Vyslání člunu nebo sanitního vozu mají na starosti dispečerky linky 155, které v každém konkrétním případě zvažují okolnosti případu.

 

U čeho vodní záchranáři obvykle zasahují?

 

V okolí přehrady tráví léto na chatách rodiny s dětmi, ale i starší lidé a přibližně polovina výjezdů je ke starším lidem se somatickými onemocněními. Často se jezdí k infarktům, k dušnosti a cévním mozkovým příhodám. Běžné jsou také výjezdy k nejrůznějším alergickým reakcím (například po bodnutí včelou), k úpalům a úžehům po dlouhém pobytu na slunci a k lidem, kteří kolabují následkem dehydratace. Záchranáři vyjíždějí také k nejrůznějším úrazům při sekání dřeva, sportu a skocích do vody a velmi častá bývají také rozřízlá chodidla střepem ve vodě nebo na pláži. Také nejsou ojedinělé výjezdy k lidem, kteří si přivodili úraz po požití alkoholu. Tyto výjezdy směřují na diskotéky a do různých podniků v okolí.

 

K tonutí vyjíždí záchranáři minimálně

 

Výjezdy k tonoucím lidem jsou naštěstí jen zlomkem výjezdů, ale ze zkušenosti záchranářů vyplývá, že jednoznačně nejrizikovější skupinou jsou plavci, kteří před vstupem do vody požili alkohol. Alkohol snižuje odhad nebezpečí a lidé pod jeho vlivem přeceňují své schopnosti i síly. Tonutí také muže nastat vlivem úrazu např. po skoku do vody.  

 

 

Tereza Janečková, Jan Kolár

---

Středočeská záchranka převzala další nové sanitky

 

  

Významný den si naplánovala Zdravotnická záchranná služba Středočeského kraje na sobotu 15. září, kdy v areálu benešovské výjezdové základny převzala dalších sedm nových záchranářských vozidel a z celkově plánovaného nákupu osmačtyřiceti sanitek pro rok 2012 jich už má k dispozici dvacet sedm. Učinila tak další krok pro kvalitní, více jak padesáti procentní obměnu celého svého vozového parku. Dlužno dodat, že právě ten přidělával zdravotnickým záchranářům v posledních letech spoustu vrásek.

 

„Stav mnoha našich vozů byl spíše kritický než nevyhovující. Každý rok dochází k stále většímu počtu měsíčně najetých kilometrů na jedno vozidlo. Přitom hodně záleží na terénu, v jakém jezdí. Jiné je Kutnohorsko a jiné Polabí. To se výrazně projevuje nejen na vozidlech samotných, ale také dochází k opotřebení sanitní zástavby. Výsledkem jsou nutné opravy s nemalými finančními náklady,“ popisuje tuto situaci Martin Houdek, ředitel středočeské záchranky. Ten je s dosavadním výsledkem plánované obměny vozů více než spokojen. Záchranka získá do konce letošního roku 48 nových sanitek, které postupně přebírá ve smluvně nastavených etapách, přičemž ta sobotní v Benešově představuje jednu z nich.

 

 „Který ředitel ZZS by nebyl spokojen, když získá opravdu kvalitní typ sanitek a přitom se jedná o nejlevnější nákup tohoto typu v historii Česka i proto, že jde o tak velkou zakázku,“ klade pomyslnou otázku Houdek. Osmačtyřicet vozů s podvozkem Volkswagen za méně jak 140 milionů korun zaplatí ze svého rozpočtu Středočeský kraj. Jedna sanitka ho stála 2 750 000 korun včetně DPH. Jejich výhodnost spočívá mimo jiné i v tom, že když se podvozek opotřebuje provozem, vymění se jen ten. Životnost skříňové nástavby vozu, která je na něm přimontovaná, je totiž podstatně delší. To s sebou v budoucnu přinese významné finanční úspory, kdy se nebudou muset pořizovat nové vozy jako nedílný celek. Přitom je kladen důraz na bezpečnost a maximální komfort pacienta i posádky. Prostor pro pacienty je totiž nejen větší a variabilnější, než u běžně používaných sanitek, ale je kompletně klimatizován. Samozřejmostí je i to, že do vozidla jsou dodávána nosítka pro ležícího pacienta včetně zádržného bezpečnostního systému pro dětské pacienty. Nelze opomenout ani náhon na všechna čtyři kola, který umožní zásahy záchranářů i v jinak málo přístupných terénech. Ostatní vybavení se do nových vozů přesune z původních sanitek. Ty pak povětšinou poputují do krajských nemocnic, které je dál využijí pro převozy svých pacientů.

 

„Naše posádky si nové vozy, které už jsou v provozu, velmi pochvalují. Z toho mám samozřejmě radost, ale opravdovou spokojenost mám spojenou pochopitelně s pacientem, kterému se dostává v rámci námi poskytované přednemocniční neodkladné péče maximální komfort.  A když si spojím nově otevírané výjezdové základny ZZS ve Středočeském kraji a nové sanity na straně jedné, a zákonem stanovený limit dojezdu ZZS na straně druhé, pak mi z toho vychází, že středočeská záchranka a Středočeský kraj jako její zřizovatel mohou obyvatelům kraje vyslat jasný signál – až nás budete potřebovat, budeme u vás včas s kvalitním technickým vybavením v rukách vysoce kvalifikovaných záchranářů“, uzavírá ředitel středočeské záchranky Martin Houdek.

 

Petr Mach

---

Dny záchranářů v Lysé nad Labem v obrazech

7. - 9. září, Výstaviště Lysá nad Labem 

Tereza Janečková

---

ODBORNÉ DOPORUČENÍ PRO INTOXIKACI - METANOL (METHANOL, METYLALKOHOL, DŘEVNÝ LÍH, CH3OH)

Ke stažení v PDF

---

Lékař záchranné služby získal prestižní ocenění

 

V roce 2011 byla z iniciativy společnosti Novartis založena cena Discovery Award, jejímž cílem je podpořit a stimulovat odvážné a inovativní počiny, které pomáhají zlepšovat kvalitu života pacientů a má rovněž poukázat na inovativní potenciál českého zdravotnictví a farmacie. Cena je určena mladým vědcům do 40 let v oblasti medicíny a farmacie. Ve středu 20. června byly vyhlášeny výsledky soutěže a mezi třemi oceněnými byl i lékař Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje.

Oceněný MUDr. Roman Škulec

Jedenáctičlenná porota složená z předních odborníků z oblasti zdravotnictví vybrala tři projekty. Na druhém místě se umístil lékař MUDr. Roman Škulec, primář okresu ZZS Beroun s výzkumným projektem „Terapeutická hypotermie po srdeční zástavě v přednemocniční neodkladné péči v České republice“. MUDr. Škulec je původem internista a kardiolog a v posledních letech se věnuje právě urgentní medicíně. Jeho výzkum propojuje právě tyto obory – společně se svými kolegy se ve výzkumu zaměřuje především na srdeční zástavy. Tři vítězné projekty si rozdělily částku 200 000 Kč, projekt MUDr. Škulce získal 50 000 Kč. "Ocenění je pro mě a náš tým velkou motivací do další práce. Osobně ho vnímám v první řadě jako poděkování zdravotnické záchranné službě obecně. Bez každodenního úsilí desítek lékařů a záchranářů z celé republiky by nebylo možné novou metodu uvést do rutinní praxe. Finanční prostředky spojené s oceněním náš tým využije na další výzkum, konkrétně na optimalizaci základních resuscitačních postupů," říká k ocenění MUDr. Škulec.

Projekt mírné terapeutické hypotermie

Ukázalo se, že pokud jsou pacienti po obnovení krevního oběhu, tedy po úspěšné resuscitaci, ochlazeni na cílovou teplotu 33 stupňů Celsia a v této teplotě setrvají 12 až 24 hodin, sníží se riziko závažného poškození mozku a snižuje se celková úmrtnost pacientů. Při řešení náhlé srdeční zástavy v terénu vzniká po úspěšné resuscitaci prostor v délce 30 až 60 minut, kdy musí být pacient dopraven na specializované pracoviště. Tuto dobu lze efektivně využít k zahájení mírné terapeutické hypotermie, jejíž pozitivní účinky byly prokázány. Další výhodou projektu mírné terapeutické hypotermie je jeho finanční dostupnost – pořizovací náklady na vybavení sanitního vozu autolednicí a tympanálním teploměrem nepřesahují cca 15 000 Kč, ochlazení jednoho pacienta stojí kolem 200 Kč. 

Obecné principy zdravotnického zajištění kulturních a sportovních akcí na území Středočeského kraje

Všechny níže uvedené parametry zdravotnického zajištění jsou doporučením a je vždy třeba vycházet z konkrétního charakteru a rizika zajišťované akce. Cílem je nejen zodpovědně zdravotnicky zajistit pořádanou akci, ale zároveň neohrozit poskytování přednemocniční neodkladné péče v daném regionu pro ostatní občany. Zdravotnická záchranná služba Středočeského kraje (dále jen ZZS SČK) vychází při zajišťování akce ze svého ceníku poskytovaných služeb. Dojde-li k situaci, že akcí je konáno více nebo je akce nahlášena pozdě a jsou překročeny logistické možnosti ZZS SČK v dotčeném území, je pořadatel povinen smluvně zajistit zdravotnické zajištění akce z jiných zdrojů. V případě tlaku pořadatele na konání akce za každou cenu při objektivně poddimenzovaném zdravotnickém zajištění z finančních důvodů, nesmí místě příslušný správní orgán akci povolit.

Obecné zásady při nasmlouvání zdravotnického zajištění z jiných zdrojů, než je ZZS SČK

1. Akci je nutno nahlásit na vedení ZZS SČK minimálně s dvouměsíčním předstihem
   
   
2. Personální zajištění musí odpovídat legislativním normám (zákon 95/2004Sb. v platném znění a zákon 96/2004Sb. v platném znění):
   • lékař vozidla RLP (rychlé lékařské pomoci) minimálně se specializovanou způsobilostí v základním oboru,
   • zdravotnický záchranář s oprávněním pro práci bez odborného dohledu
   • řidič záchranné služby (kvalifikační kurz řidiče ZZS),
   • řidič vozidla dopravy nemocných a raněných (kvalifikační kurz řidiče DNR s oprávněním a kurzem pro řidiče sanitního vozidla.
   
   
   
3. Zdravotnická vozidla RLP, RZP a DRNR musí technickým stavem a vybavením odpovídat platné vyhlášce o věcném a technickém vybavení sanitních vozidel.
   
   
4. Pořadatel musí vždy jasně formulovat, jakým způsobem bude realizováno spojení se zdravotnickým operačním střediskem (ZOS) ZZS SČK: spojení on-line radiové a dále trvale dostupné kontaktní číslo přes mobilní telefonní síť již v době přípravy akce.

Zajištění prvotních informací

1. Stanovení charakteru společenské akce:
   • sportovní akce
   • koncert populární, rockové hudby
   • jiná společenská událost ( firemní akce, zajištění dětských dní atd.)
   • náboženská shromáždění, poutě apod.
   
   
2. Určení počtu aktivních účastníků (herců, zpěváků, sportovců atd.) včetně jejich specifických
   
   požadavků na zdravotní zajištění a určení předpokládaného počtu diváků
3. Zjištění místních podmínek ve kterých akce probíhá (rizikovost terénu, možné kritické situace apod.)
   
   
4. Zajištění následné zdravotní péče a možnosti transportů – kontakt s nejbližšími zdravotnickými zařízeními a určení priorit transportů dle charakteristik postižení pacienta

Vlastní zajištění akce

1. Dle zjištěného charakteru akce se stanoví koeficient rizikovosti z hlediska zdravotních postižení účastníků k navýšení zdravotnického zajištění:
   • v případě běžných společenských akcí je koeficient rizikovosti 1,0.
   • v případě sportovních akcí se vzhledem k extrémní fyzické zátěži účastníků zvyšuje koeficient rizikovosti na 1,5.
   • v  případě kulturních akcí typu koncertů rockové hudby, pivních slavností apod., se z hlediska rizikovosti (abúzus alkoholu či jiných drog, vyčerpání při nezvyklé fyzické zátěži, vliv nepříznivých povětrnostních podmínek atd.) zvyšuje koeficient na 1,5 – 2,0.
   
   
2. Obecně se vychází z předpokladu, že na každou akci s počtem více než 1000 účastníků je třeba (1 vozidlo RZP, při vyšším koeficientu rizika RLP), při předpokládaném počtu nad 5000 účastníků je nutno zřídit centrální místo ošetření (např. zdravotnický stan o kapacitě 8 lůžek s lékařem a 2- 4 zdravotnickými záchranáři, kde lze provádět vyšetření a krátkodobou observaci postižených) a dále 1 vůz RZP (či RLP).
   
   Dále na každých dalších cca 10 000 účastníků akce je nutno plánovat nasazení 1 plně vybaveného vozu RZP a 1 vozu DRNR s dvoučlennou posádkou.
   
   V případě zvláštních požadavků pořadatele na zdravotní zajištění účinkujících se zajistí zdravotní prostředky mimo výše uvedené počty.
   
   Výše uvedené počty zdravotních prostředků jsou modifikovány koeficientem rizikovosti dle uvedené charakteristiky akce.
   
   
3. Během přípravného období před pořádáním akce se provádí rekognoskace terénu a místa pořádání akce s cílem předem zmapovat budoucí rizikové faktory terénu, možnosti vzniku míst s nebezpečnou koncentrací účastníků akce, stavební rizika prostředí atd., která budou mít vliv nejen na počty nasazených zdravotnických prostředků, ale i na jejich technické parametry (např. sanitní vozidla 4x4, či terénní vozidla na vyvážení postižených osob) a na jejich rozmístění v areálu akce.
   
   Během přípravy jsou určeny minimálně 2 trasy transportu postižených z prostoru akce a jejich fyzické prověření a zajištění konkrétních kontaktů s pořadatelem, který tyto trasy zajistí průjezdné. Jsou konkrétně zmapovány a určeny transportní trasy do předem informovaných zdravotnických zařízení.
   
   Dále je určeno chráněné místo pro event. přistávání letecké záchranné služby (LZS) s příjezdovou trasou.
   
   Důležitou součástí plánování zajištění akce je zajištění funkčního radiofonního spojení jak na místě akce, tak i spojení s okresní ZZS včetně záložního systému spojení a zřízení telefonického spojení. U větších akcí (nad 15 až 20 000 účastníků) je zřizováno místní operační středisko, které je odpovědné za plánování veškerých transportů na místě a do spádových zdravotnických zařízení a za kontakt s dalšími účastníky zajištění akce (hasiči, bezpečnostní služba, městská policie, policie ČR).
   
   
4. Pořadatel musí navázat kontakt s příslušnými pracovníky místní samosprávy a informovat vedoucí pracovníky nejbližších nemocnic a zdravotnických zařízení, kterým je zaslána informace o charakteru akce, předpokládaném počtu účastníků a eventuální potřebě zdravotní péče. Současně je obdobně informováno vedení ZZS SČK nebo okresní ZZS včetně informace o nasazených zdravotnických prostředcích a je dohodnut systém spojení a řízení provozu v případě krizové situace.

Všechny výše uvedené parametry zdravotnického zajištění akce lze brát jako minimální doporučení a je vždy třeba vycházet z konkrétního charakteru a rizika zajišťované akce.

MUDr. Jiří Knor, Ph.D. Nám. LPP ZZS Středočeského kraje

---

Jak přežít mrtvici ve zdraví

Poněkud lidový název „mrtvice“ obsahuje slovní základ od mrtvého – v dnešní době mnohdy nejde o život, ale zcela jistě jde o jeho kvalitu. Ještě poměrně nedávno byla cévní mozková příhoda, jak se „mrtvice“ odborně nazývá, osudovou ranou, po které velmi často postižený zůstal s trvalými následky. Pacienti zůstávali ochrnutí, s poruchou řeči, se změnami psychiky, a to i přes dlouhodobou a náročnou rehabilitaci. Dnešní medicína sice neumí zázraky, ale části nemocných umí nabídnout několik různých postupů, jimiž se v neprůchodné cévě v mozku znovu obnoví krevní průtok a následky jsou pak minimální nebo dokonce žádné. Klíčem k úspěšné léčbě je však čas – pacient musí být dopraven do iktového centra a prodělat potřebná vyšetření do 4,5 hodiny od vzniku prvních příznaků.

Neváhejte, tady jde opravdu o čas

Někdy však pacienti nebo jeho blízcí váhají nebo neví, jak je okamžitá odborná pomoc důležitá – jako v následujícím příběhu: „Pán kolem padesáti let náhle ochrnul na polovinu těla, jeho řeč byla hůře srozumitelná, měl pokleslý koutek. Manželka chtěla zavolat záchrannou službu, ale pacient jí to více než dvě hodiny zakazoval a manželka se neodvážila rozhodnout za něj. Až dcera, která pracovala ve zdravotnictví, rozpoznala vážnost situace a obrátila se na linku 155. Po osmi minutách byla posádka na místě, avšak do okamžiku, kdy je ještě šance na léčbu, která může pomoci, zbývalo asi 70 minut. Do té doby musela posádka záchranné služby přemluvit stále ještě odmítajícího pacienta, vyšetřit ho, dovézt do specializovaného centra, které bylo tehdy 25 minut jízdy sanitkou, a v centru museli provést všechna potřebná vyšetření před zahájením léčby. Pokud se někdy hovoří o závodě s časem, tak to bylo v tomto případě. Naštěstí skončil šťastně, vše se stihlo a pacient zůstal bez trvalých následků.“ Druhý příběh, který jsme vybrali, dokazuje, jak je důležitá reakce okolí: „Zdravá sedmatřicetiletá paní náhle v práci zkolabovala, ochrnula na polovinu těla a přestala úplně mluvit. Měla štěstí, že ji tato příhoda nezastihla o samotě, to by nebyla schopná si zavolat pomoc. Spolupracovníci ihned zavolali záchrannou službu. Posádka přijela během 4 minut a do 30 minut od vzniku cévní mozkové příhody byla pacientka ve specializovaném centru. Následná léčba byla úspěšná a maminka od dvou dětí se vrátila domů bez následků. Ještě že kolegové v práci nepředpokládali, že „to přejde“ a že mladý člověk „mrtvici“ mít nemůže.“

Jak poznat mrtvici

Mezi hlavní příznaky probíhající cévní mozkové příhody patří porucha řeči, pokles ústního koutku, oslabení paže nebo celé poloviny těla. I když si to lidé často myslí, pacient s mrtvicí nemívá bolesti hlavy! Pokud se objeví některý z výše uvedených příznaků, volejte ihned přímé tísňové číslo záchranné služby – 155. Zde hovor přijmou kvalifikovaní zdravotníci, kteří umí vyhodnotit závažnost stavu a v případě pochybností i poradí. Bez záchranné služby je celý řetězec péče pomalejší a komplikovanější. Posádky záchranné služby nejen rozpoznají příznaky cévní příhody, ale hlavně zorganizují péči co nejrychleji. Přímo z místa prostřednictvím operačního střediska také informují lékaře ze specializovaného centra. Díky tomu je pak celý tým v nemocnici připraven, je zajištěno vyšetření mozku pomocí CT a snaha o záchranu mozkových buněk může začít.

Iktová centra ve Středočeském kraji

Akutní léčbu cévních mozkových příhod pro oblast Kladenska, Slánska a Rakovnicka zajišťuje Iktové centrum Neurologického oddělení kladenské nemocnice. Je součástí celostátní sítě 33 vybraných, vysoce specializovaných pracovišť vybavených moderními zobrazovacími přístroji a zkušeným týmem lékařů a sester. Pacienti, kteří se sem dostanou do 4,5 hodin od vzniku příznaků, jsou léčeni trombolýzou, tedy podáním velmi účinného léku na rozpuštění krevní sraženiny ucpávající mozkovou tepnu. Jen od počátku letošního roku tak bylo léčeno 31 pacientů převážně s dobrými výsledky. Tito pacienti měli štěstí, že oni sami nebo jejich okolí správně poznali příznaky cévní mozkové příhody a rychle zavolali na linku 155; střední doba od vzniku mrtvice do zavolání záchranné služby byla u těchto pacientů jen 18,5 minuty. Ve Středočeském kraji jsou iktová centra kromě nemocnice v Kladně i v Kolíně, Mladé Boleslavi a nově také v Příbrami. V některých výjimečných případech je potřeba zavést do mozkového cévního řečiště pacienta tenkou trubičku a její pomocí krevní sraženinu vyjmout, případně zúženou tepnu roztáhnout balónkem. Pacienti, kteří takové ošetření potřebují, jsou odesíláni na specializovaná pracoviště v Praze, především do Ústřední vojenské nemocnice, nebo do Nemocnice Na Homolce, se kterými Iktové centrum v Kladně úzce spolupracuje.

Příznaky cévní mozkové příhody

Mrtvice je tedy i v dnešní době závažné a život ohrožující onemocnění, ale pokud jsou její příznaky včas a správně rozeznány a je neodkladně zavolána záchranná služba, může být řada pacientů úspěšně vyléčena a dál vést plnohodnotný život. Pomoci svým blízkým můžete i vy. Proto si zapamatujte tyto jednoduché kroky:

• asymetrické, byť mírné ochrnutí, zhoršená řeč či neschopnost porozumět mohou být příznaky cévní příhody;
• „mrtvice“ nebolí;
• neváhejte volat záchrannou službu – jde o čas pro vás nebo vaše blízké;
• volejte přímo 155, tísňovou linku obsluhují vyškolení zdravotníci.

Autoři: MUDr. Jana Šeblová, Ph.D., lékařka Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje, MUDr. Martin Šrámek, vedoucí lékař Jednotky intenzivní péče neurologického oddělení Oblastní nemocnice Kladno

---

Proběhl křest nové výjezdové základny středočeské záchranky v Mnichově Hradišti

V prvním prázdninovém týdnu, v úterý 3. července 2012, se uskutečnilo oficiální otevření nové výjezdové základny Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje v Mnichově Hradišti. Setkání se zúčastnili zástupci Krajského úřadu SČK, zástupci města Mnichova Hradiště a nechyběli ani zdravotníci zdejší výjezdové skupiny a zástupci vedení ZZS SČK v čele s ředitelem MUDr. Martinem Houdkem.

Zkušební provoz byl spuštěn o týden dříve a jak se v jeho průběhu ukázalo, nová základna splňuje všechny předpoklady pro bezproblémový provoz. V Mnichově Hradišti byla vybudována s výraznou podporou středočeského krajského úřadu, přičemž o jejím umístění rozhodovala zejména strategie vhodně položeného místa. Město, které je vstupní bránou do Českého ráje, se nachází v bezprostřední blízkosti rychlostní silnice R 10 a tím je opodstatněný předpoklad, že dojde k zlepšení dostupnosti v rámci rychlého zajištění přednemocniční neodkladné péče v dané lokalitě.

Budova, kde byl záměr základnu vybudovat, byla původně v majetku Středočeského kraje a ve správě hospodaření KSÚS (Krajské správy a údržby silnic SČK). V rámci restrukturalizace této organizace došlo k převodu hospodaření na středočeskou záchranku, která zde výjezdovou základnu vybudovala jako jedno ze svých nejmodernějších pracovišť, ať už se to týká technického vybavení nebo sociálního zázemí pro zdravotnické záchranáře. To vše bylo řešeno komplexně v novém a moderním pojetí, avšak zcela standardně dle platného zákona o zdravotnické záchranné službě.

Aby nová základna mohla splňovat veškeré technicko-bezpečnostní a hygienické normy, bylo nezbytné stávající prostory stavebně upravit. V první etapě bylo řešeno zázemí pro výjezdové skupiny a výstavba krytého stání pro vozový park. V druhé etapě došlo k úpravě vjezdu a výjezdu z areálu budovy. Tato stavební úprava byla nutná z důvodu zajištění bezpečného průjezdu nejen vozidel ZZS, ale i ostatních vozidel, která se zde vyskytují.

Je tedy zřejmé, že Středočeský kraj a jeho krajská záchranná služba posunuly kvalitu přednemocniční neodkladné péče o významný krok směrem ke zlepšení zdravotního komfortu středočeských obyvatel.

Po loňském úspěchu opět funguje záchranná služba ASČR na přehradě Orlík

 

Po loňském prvním ročníku i v letošním roce Záchranná služba Asociace samaritánů ČR zprovozní člun rychlé zdravotnické pomoci, který funguje na stanovišti Loužek na orlické přehradě. Na provozu spolupracuje se Zdravotnickými záchrannými službami Středočeského a Jihočeského kraje. Na člunu jsou rekreantům u přehrady k dispozici dva zdravotničtí záchranáři, kteří k výjezdu pomohou použít i sanitní vůz.

Jak může záchranná služba na člunu pomoci

V loňském roce záchranáři ošetřili 120 lidí. V 80 % případů se jednalo o pomoc pacientům s alergickou reakcí. „Největším úspěchem bylo zresuscitování tonoucího muže na Trhovkách,“ říká zdravotnický záchranář Tomáš Moucha. Mezi časté výjezdy patřilo i ošetření tržných, řezných a sečných ran. Záchranáři se také často setkali s úrazy, za kterými stálo především přecenění vlastních sil po požití alkoholu.

Sezónní stanoviště člunu a sanitního vozu je letos v provozu od 29. června do 2. září 2012. „Pokud jsou dobré meteorologické podmínky, vyjíždíme každý den na pravidelnou objížďku po rekreačních zařízeních z kotviště na Loužku,“ dodává záchranář Tomáš Moucha. Zdravotníci tak jsou k dispozici v oblasti od hráze až ke Žďákovskému mostu, popřípadě až ke Zvíkovskému Podhradí.

Jak přivolat zdravotnickou pomoc na člunu

Pokud se ocitnete v nesnázích či dokonce v bezprostředním ohrožení života či zdraví, je možné člun či vozidlo záchranné služby ASČR přivolat ihned prostřednictvím linky 155. Podle lokality volajícího výzvu zpracuje zdravotnické operační středisko Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje v Kladně nebo Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje v Českých Budějovicích. V lodi je nainstalována GPS, takže okolní záchranné služby mohou sledovat přesnou polohu člunu a díky tomu lépe organizovat zdravotní péči.

V případech, kdy není pacient v přímém ohrožení života, je také možné člun kontaktovat prostřednictvím Operačního střediska ASČR na Zbraslavi na lince 14 333 nebo 14 444. Podle dostupnosti pacienta záchranáři zvolí člun nebo sanitní vůz. Posádka rovněž spolupracuje s ostatními složkami Integrovaného záchranného systému v okolí.

Poslední možností je přivolání posádky ze břehu ve chvíli, kdy projíždí kolem při pravidelných objížďkách rekreačních destinací na přehradě Orlík. Provozovatelé rekreačních zařízení byli informování o možnostech využití služeb záchranářského člunu ASČR.

Časový rozpis zdravotnické pomoci

Zdravotnická pomoc je k dispozici denně od 8 – 19 hodin prostřednictvím sanitního vozu. V době od 9 – 18 hodin pomoc funguje na člunu (podrobnosti viz jízdní řád). V ranních hodinách od 8 – 9 hodin v podvečerních hodinách od 18 – 19 hodin je člun i sanitní vůz na stanovišti v pohotovosti pro případ výjezdu. Ve večerních a nočních hodinách je posádka mimo službu.

Další informace o výjezdovém stanovišti na orlické přehradě naleznetena stránkách Záchranné služby Asociace samaritánů ČR.

---

Nový název záchranné služby

Nová hejtmanka Středočeského kraje, Ing. Zuzana Moravčíková, podepsala dodatek ke zřizovací listině naší organizace, který schválilo Zastupitelstvo Středočeského kraje. Mimo dalších změn se s účinností od 1. 4. 2012 v souladu s § 17 odst. 1 zákona č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě mění název příspěvkové organizace z „Územní středisko záchranné služby Středočeského kraje“ na „Zdravotnická záchranná služba Středočeského kraje“.  Zavádí se tedy i nová zkratka ZZS SČK. V tuto chvíli již podnikáme všechny nezbytné kroky související se změnou názvu, která dle zákona musí proběhnout nejpozději do 31. 3. 2013.

---

Úspěchy středočeských záchranářů na Rallye Rejvíz 2012

V Koutech nad Desnou na Šumpersku se od 30. května do 3. června konal již 16. ročník Rallye Rejvíz. Je to tradiční soutěž týmů záchranných služeb, pravděpodobně nejstarší a největší akce svého druhu. Letos se zúčastnilo 93 (s mediky 103) týmů skutečně ze všech koutů světa, což je v historii soutěže zatím největší účast).

Lékaři, sestry, operátoři, studenti, děti

Nesoutěží pouze posádky záchranných služeb s lékařem a bez lékaře (tedy celkem 4 kategorie, vždy národní a mezinárodní verze), ale i operátoři (Zlaté sluchátko), studenti lékařských fakult (MUC RR) a děti školou povinné (Helpíkův pohár).

V letošním roce čekalo na soutěžící týmy celkem 13 úkolů, které napodobují zcela reálné situace z praxe. Rozhodčí a jejich pomocníci hodnotí všechny aspekty práce týmu, přičemž určení správné diagnózy je jen jedním ze střípků a není zdaleka hlavní položkou v bodovém výsledku. Podstatný je celkový systematický management zásahu, včetně určení rizika pro posádku, zvládnutí komunikace s příbuznými nebo svědky příhody, rozdělení rolí a komunikace týmu, vyšetření a sledování vývoje stavu pacienta, ošetření, podání léků a určení optimálního cílového zařízení.

Zapeklité úkoly ve dne v noci

V letošním roce byly úlohy z velké části postaveny právě na standardních postupech, pokud si posádky „pacienty“ pečlivě vyšetřily, většinou se dobraly k více či méně správnému závěru. Velmi časté byly situace nedostatku či úplné absence informací – tak jak to bývá i v každodenní práci. Posádky se musely v pěti případech vypořádat s pediatrickou problematikou (pokud počítáme mezi děti i sedmnáctiletou dívku) – při výletě v horách se za únavou a kolapsem skrývala dosud nediagnostikovaná cukrovka dvanáctileté dívky, diagnóza opařeného dítěte byla součástí syndromu týraného dítěte a od posádek vyžadovala nejen správné ošetření, ale i řešení sociální problematiky, dvanáctiletý chlapec, kterého našel soused v příkopě, měl nakonec letět vrtulníkem do traumacentra s těžkým poraněním hlavy. Medicínsky nejobtížnější úlohou – alespoň dle průměru dosažených bodů – bylo tříměsíční miminko hlídané au pair, správné řešení bylo určení srdečního selhávání v rámci vrozené srdeční vady u Downova syndromu. Nočním úkolem pak byla cyklistka jedoucí z večírku a po kolapsu měla náhle pocit, že se dusí. Té byla osudná antikoncepce, která zavinila embolii.

Mimořádná událost

Tradiční součástí soutěže bývá i řešení mimořádné události. Letos zvolili organizátoři virtuální simulaci mimořádné události, takže tím byly nastaveny naprosto objektivní podmínky hodnocení výkonů. Před vlastním soutěžním úkolem musely všechny posádky povinně absolvovat (ve vlastním zájmu) instruktáž, která se týkala techniky řešení, ne každý účastník Rallye Rejvíz je fanouškem počítačových her. V řešení úlohy při soutěži však byla potřeba i komunikace s operačním střediskem a s ostatními složkami Integrovaného záchranného systému (IZS), rozdělení týmu na jednotlivé třídící týmy a samozřejmě i správné vytřídění všech virtuálních pacientů a určení pořadí jejich odsunu.

Urgentní příjem v nemocnici

Další zajímavou úlohou byla situace z nemocničního urgentního příjmu, tato tematika se objevila již v loňském ročníku. Lékařské posádky musely zvládnout diagnostiku a terapii, tedy zajistit a vyhodnotit i všechna komplementární a konziliární vyšetření. Nelékařské posádky měly jinou variantu této úlohy vzhledem ke svým kompetencím a charakteru práce. Letošní úloha byla opravdu náročná, ale reálná – zahalená pacientka v černém hidžábu, nemluvící česky (anglicky), ani její doprovod neuměl jediné jiné slovo než „Help!“ Konečnou diagnózou byla katetrová sepse u chronicky dialyzované pacientky s renálním selháním.

Pozor, vysoké napětí!

Mezi standardní úkoly patřila diagnostika a ošetření infarktu myokardu, byť v mírně netradičním prostředí masážního salónu, resuscitace zákazníka nádražního bufetu, který snídal tak hltavě, až ho musely týmy resuscitovat, či ošetření lesního dělníka, na kterého spadl strom. Posledním úkolem, který si prý rozhodčí překřtili na „MASAKR“, byla nehoda osobního automobilu, který však naboural do sloupu s elektrickým vedením a pokud si posádka nevšimla drátů spadlých na zem, nekompromisně byla usmrcena elektrickým proudem. Zabitých lékařů a záchranářů nebylo málo…

V národní soutěži měly týmy ještě nesoutěžní úlohu, která byla psychicky náročná a následovala po ní nabídka krátké intervence, buď skupinová, nebo individuální. Letos vymysleli organizátoři situaci, v níž se posádka nemohla k pacientovi dostat a v podstatě sledovala „smrt v přímém přenosu“ a zažívala pocit bezmoci.

Účast a úspěchy středočeských záchranářů

Za ÚSZS Středočeského kraje se zúčastnily 2 posádky z Brandýsa v soutěži RZP (20. a 25. místo), 1 posádka RLP z Mělníka (19. místo). Největší úspěch si připsala operátorka ZOS Kladno Dagmar Talagová, která s týmem vyhrála soutěž zdravotnických operátorek Zlaté sluchátko. Ve smíšeném česko-německém týmu se účastnila MUDr. Šeblová (7. místo v kategorii mezinárodních posádek s lékařem).

Za úspěchem a hladkým chodem Ralley Rejvíz je však i obrovské nasazení organizátorů, realizačního týmu, figurantů i rozhodčích. Jejich zátěž je snad ještě větší než soutěžících týmu, jediná jejich výhoda je, že znají rozuzlení případů, které posuzují.

Z ÚSZS Středočeského kraje se na organizaci a jako rozhodčí mimo jiné podíleli:
• MUDr. et Bc. Dana Hlaváčková v roli hlavní rozhodčí národní soutěže;
• MUDr. Helena Sedláková, MUDr. Zdeněk Tlustý, Bc. Patrik Merhaut, Bc. Jana Zazulová, Bc. Radka Hotovcová, Bc. Dana Nosovská, Bc. Monika Středová;
• Bc. Radka Hotovcová a Tomáš Stronček jsou již léta duší soutěže pro děti Helpíkův pohár.

Podrobné výsledky a fotogalerie na stránkách Rallye Rejvíz

---

DEN ZÁCHRANÁŘŮ V KOLÍNĚ

V úterý 8.5.2012 se v Kolíně konal 16. ročník "Den záchranářů", který byl spojen s oslavami 70 let profesionálního hasičského záchranného sboru v Kolíně a 145 let od založení Sboru dobrovolných hasičů v Kolíně. Program byl velice pestrý. V dopoledních hodinách si mohli návštěvníci na kolínském Karlově náměstí prohlédnout bohatou expozici hasičské záchranářské techniky včetně jedinečné výstavy historických hasičských vozidel. Nechyběly ukázky současné policejní techniky a prezentace pracovních činností Městské policie v Kolíně a potažmo práce Policie ČR. Svojí účastí se rovněž prezentovaly další organizace, jako například zdravotní pojišťovna MV ČR či Český červený kříž Kolín. Velice zajímavými ukázkami zdravotnické činnosti se mohli pochlubit i kolínští záchranáři. Hlavní stan zdravotnické záchranné služby byl neustále zaplavován těmi nejmenšími v doprovodu svých rodičů. Záchranáři návštěvníkům názorně ukázali základy první pomoci například správnou techniku masáže srdce, fixaci dolních či horních končetin, předvedli komfortní vybavenost dnešních sanitních vozů. Kdo měl chuť a odvahu, mohl si vše za asistence profesionálních zdravotníků vyzkoušet. V odpoledních hodinách v krásném prostředí Kmochova ostrova proběhla názorná a přímo komentovaná ukázka všech složek integrovaného záchranného systému při vyprošťování dvou zaklíněných osob ve vozidle po fiktivní dopravní nehodě. Tato simulovaná ukázka vzbudila velký zájem, což lze usoudit ze zaplněného publika zdejšího amfiteátru. Celý sváteční den byl doplněn nejen naučným, ale i zábavným programem pro všechny věkové kategorie. Počasí a dobrá nálada návštěvníků jistě přispěly k tomu, že celá akce v Kolíně se mohla těšit velmi dobré účasti.

Michaela Nováková

CELOREPUBLIKOVÝ TURNAJ ZÁCHRANÁŘŮ V LEDNÍM HOKEJI V PLZNI

Středočeští záchranáři se poprvé zúčastnili celorepublikového turnaje zdravotnických záchranných služeb v ledním hokeji. Čtvrtý ročník tohoto turnaje přivítala letos moderní plzeňská hala se dvěma kluzišti ve dnech  28. a 29.dubna 2012. Zdravě nabuzený hokejový tým dokázal v základní skupině porazit výběry karlovarského kraje, společného týmu Pardubic a Hradce Králové a výběru Vysočiny. Naopak, obhájcem vítězství ve všech ročnících Brno bylo nad všechny síly týmu středočeských záchranářů. Ve finálové skupině nejdříve Středočeši podlehli domácí Plzni, a to i přes počáteční vedoucí skóre  3:0. Sportovním vrcholem našeho týmu však bylo vítězství  nad Olomoucí 6:3, které bylo jedním z vrcholů turnaje. V posledním zápase našeho týmu ve finálové skupině jsme potvrdili svoji sílu jednoznačnou výhrou nad Zlínem 4:0.  Vítězem celého hokejového turnaje se s plným bodovým ziskem stalo opět Brno. Na druhém až čtvrtém místě finálové skupiny se v tabulce umístil náš tým, Olomouc a pořádající Plzeň se stejnými bodovými zisky. Organizátoři plzeňského turnaje se rozhodli vyřešit určení konečného pořadí započtením celkového skóre ve finálové skupině, avšak neobvyklým klíčem. Toto zásadní rozhodnutí nás  poněkud odsunulo z druhého místa na místo čtvrté. Olomouci tak přisoudilo stříbro a domácí Plzni vytouženou bronzovou medaili. Je však nutné zdůraznit, že plzeňští organizátoři si zaslouží obrovské uznání za skvělou organizaci celého turnaje. V tuto chvíli je laťka pro dalšího organizátora obdobného turnaje nasazena opravdu vysoko. Tým středočeského kraje se těší na další ročník a rád by pozval i další kolegy z naší zdravotnické záchranné služby do svých řad. Od září tohoto roku se budou konat pravidelné tréninky a zahrát si může přijít opravdu každý, kdo má chuť a hokejovou výstroj. Případný kontakt na organizátora hokejového týmu ZZS Jakuba Vachka je 725883341.

Michaela Nováková

Dětští pacienti záchranné služby

 

V loňském roce záchranáři ve Středočeském kraji ošetřili 87 161 pacientů a 9179 případech se jednalo o děti. Středočeská záchranná služba má přibližně 4% meziroční nárůst výjezdů a tomu odpovídá i nárůst dětských pacientů. Dětský pacient potřebuje v mnoha případech speciální péči a při ošetřování i poskytování první pomoci je třeba si uvědomit, že se nejedná o malého dospělého. První pomoc u dospělého a dítěte se v mnoha ohledech liší (viz. příručka první pomoci). I záchranáři vozí v sanitních vozech speciální vybavení určené přímo pro děti – jedná se například o  dětské krční límce, dlahy, intubační sety, malé jehly a kanyly.

 

 

 

I přístup dětem při zásahu mají záchranáři jiný než k dospělým.  V případě malých dětí se komunikace navazuje jinak a mnohdy obtížněji. Někdy pláči zabrání jen nevšední jízda sanitním vozem, jindy nafouknutá záchranářská rukavice nebo speciálně k tomu učená hračka v sanitních vozech.

 

Při pohledu na statistiku výjezdů je na první pohled zřejmé, že křivka výjezdů záchranné podle věku dětí má tvar písmene U.  Nejvíce se jezdí k dětem mezi 1. – 3. rokem, pak křivka prudce klesá a stoupá až po 13. roce života.

 

  

 

Velká část úrazů malých dětí se děje mimo hřiště, parky a auta také v kuchyni. Jeden z nejzávažnějších a nejčastějších úrazů dětí bývá popálení nebo opaření. Téměř každý týden zasahují záchranáři u dítěte, které na sebe při nepozornosti rodičů zvrhne horkou kávu, čaj, polévku nebo vroucí vodu. Nebezpečné jsou také ubrusy, ten na sebe dítě strhne a s ním také horký nápoj. U takovýchto případů nezřídka zasahuje letecká záchranná služba a dítě bývá ve vážném stavu transportováno na popáleninové oddělení. Mnohdy mívá takové zranění i doživotní následky. Děti snášejí popálení mnohem hůře než dospělí a je u nich větší riziko popáleninového šoku. Rozdíly mezi dětmi a dospělými jsou především v tělesné velikosti a větším tělesném povrchu u dětí ve vztahu k tělesné hmotnosti. Proto u dětí hodnotíme menší rozsah popálenin jako závažnější ve srovnání s dospělými. Jako vážné popáleniny hodnotíme už 5% popáleného povrchu těla u dětí do dvou let a 10% u starších dětí. V loňském roce ošetřili záchranáři 195 popálených nebo opařených dětí.

 

 

 

Tereza Janečková

---

 

 

Středočeští záchranáři mají v sanitkách „Kryštůfka záchranáře“
 

Novým členem posádek Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje se stal „Kryštůfek záchranář“. Jedná se o plyšového panáčka, kterého budou moci záchranáři dávat dětem během zásahu a transportu do nemocnice. Kryštůfek má malé děti v těžkých chvílích úrazu nebo nemoci rozptýlit, potěšit a zklidnit. Ve středu 18. dubna v 10 hodin proběhlo slavnostní předání 300 kusů této hračky Zdravotnické záchranné službě Středočeského kraje.

„Kryštůfek záchranář dětem“ je společným projektem Asociace zdravotnických záchranných služeb ČR a společnosti Kapitol. K projektu „Kryštůfek záchranář dětem“ se přidala Zdravotnická záchranná služba Středočeského kraje, stejně jako mnoho dalších záchranných služeb v České republice, kde se již „Kryštůfek“ setkal s pozitivními reakcemi, jednak u malých pacientů, ale také u rodičů zachraňovaných dětí. 

Z rukou zástupce společnosti Kapitol Roberta Vláška si dar symbolicky převzal osobně ředitel středočeské záchranné služby Martin Houdek.  

„Právě pro děti bývá kontakt se záchranáři, ošetřování a transport sanitním vozem, mnohdy velmi stresující záležitostí. Tato myšlenka zmírnění stresu a strachu je skvělá a účinná, a proto jsme se rozhodli k projektu připojit. Postavička Kryštůfka může také výrazně usnadnit komunikaci záchranářů s dětským pacientem. Záchranáři ji pak zejména využijí při transportech těch nejmenších bez doprovodu rodičů,“ řekl k projektu Martin Houdek.

„Kryštůfek záchranář“ dostal své jméno podle svatého Kryštofa, který je ochráncem cestujících, řidičů, poutníků a je považován také za ochránce dětí. Svatý Kryštof je také patronem leteckých záchranářů a současně je volacím znakem vrtulníků letecké záchranné služby. Hračka má také vzdělávací význam, na čepičce panáčka je vyobrazeno národní tísňové číslo zdravotnické záchranné služby 155.

Vzhled postavičky byl pečlivě zvažován. Vyjadřovali se k němu nejen odborníci, ale také děti v mladším školním a předškolním věku. Podoba dětského záchranáře, kterou Kryštůfek má, pomáhá snížit pocit bezmoci, který vyplývá z role pacienta a nabízí identifikaci s rolí záchranáře. Hračka je vyrobena z hypoalergenního materiálu a je proto vhodná i pro alergiky a astmatiky.

„Hračky budou rozvezeny po všech stanovištích středočeské záchranné služby a dáme je do každého sanitního vozu. V případě že budou rozdány, máme v plánu objednat další,“ doplnil Martin Houdek.

Podobné projekty mají záchranáři i v jiných zemích jako například v Německu, Rakousku a USA.
 

Tereza Janečková

---

Porody v terénu, pohled lékařů záchranné služby

 

Celospolečenské diskuse na téma domácí porody si nelze nevšimnout obzvláště, když se Vás bezprostředně profesionálně týká. Krátkou úvahu lidí, kteří jsou v konečném důsledku postaveni před úlohu řešit případné komplikace domácího porodu jsme v ní však doposud postrádali.

 

Není mnoho věcí a úspěchů, kterými by se Česká republika mohla pyšnit před celým světem. Jsou však světlé výjimky. Jednou z nich je nízká porodní úmrtnost týkající se jak novorozenců, tak matek. Úmrtnost novorozenců i matek- rodiček v ČR v důsledku komplikací porodu se pohybuje v řádu promilí, u matek je o něco nižší. O tom si naši předci mohli nechat jenom zdát. Dlouholeté úsilí mnoha generací zdravotníků bylo odměněno- nejde však jen o úspěchy porodníků, kteří sledují těhotenství v celém jeho průběhu, ale i o důslednou aplikaci principů intenzivní medicíny a resuscitačních postupů do oboru porodnictví. Jinými slovy, nízká porodní úmrtnost matky i novorozence předpokládá tzv. interdisciplinární přístup, na kterém se podílejí kromě porodníků také anesteziologové, pediatři a intenzivisté, resp. neonatologové. Ve své práci disponují špičkovým zázemím operačních a porodních sálů, nejmodernější technikou k udržení základních životních funkcí jak matky, tak novorozence a v neposlední řadě i komplexní dostupností potřebných léčiv včetně krevních derivátů v případě potřeby. Taková péče je však možná pouze v nemocnicích. Pokud chceme racionálně diskutovat na téma plánované domácí porody, vycházejme prosím z výše uvedených fakt. Z úst zastánců domácích porodů slyšíme jako hlavní argumenty pozitivní psychologický efekt blízkosti matky a novorozence ihned po porodu, špatný vliv neosobního prostředí nemocnice a  skutečnost, že i ve vyspělých zemích jsou domácí porody zcela běžné. Pokud víme (jednak jako otcové a jednak jako anesteziologové se zkušenostmi z porodního sálu), na psychologický dopad časného kontaktu matky a dítěte je v porodnicích kladen zásadní důraz. Argument neosobního prostředí nemocnice bohatě vyvažuje dostupnost okamžité ofenzivní léčby v případě náhle vzniklých komplikací. K argumentu, že domácí porody jsou ve světě zcela běžné, je třeba vznést dotaz, kolik procent takových porodů je vynucených,  jinými slovy, jaká je dostupnost zdravotní péče obecně v tom kterém státě a jaké má tato péče finanční dopady.

 

Ve stanovisku odborných společností porodníků, pediatrů a lékařů urgentní medicíny je konsensus. Domácí porod je rizikový. Až v 10%  byť fyziologických (přirozených) porodů se totiž v některé fázi objeví komplikace, která ohrožuje matku nebo dítě. Dle údajů ÚZIS z roku 2009 bylo více než 23% porodů v ČR ukončeno císařským řezem. Komplikace porodu v prostředí mimo porodní sál nemusí být vůbec řešitelná při sebelepší erudici přítomného zdravotníka. V souvislosti s jednou z kauz ohledně domácích porodů (soudně uložená povinnost nemocnici poskytnout porodní asistentku pro domácí porod) pronesla přední zástupkyně porodních asistentek, že v případě komplikací není problém zajistit rychlý transport (přivoláním záchranné služby). Tento argument je pro obhajobu domácích porodů naprosto nepřijatelný. Jednak je evidentní závažná časová prodleva, jednak vybavení sanitky se nemůže a nikdy nebude rovnat vybavení porodního sálu. Představa, že budeme na záchranné službě provádět akutní císařské řezy, nebo zavedeme do povinné výbavy kardiotokografy a inkubátory je, mírně řečeno, naivní. Nicméně praxe je taková, že přivolání záchranné služby v případě náhle vzniklých komplikací u plánovaného domácího porodu je jediným logickým a dostupným řešením. V tu chvíli se přenáší zodpovědnost  za řešení porodních komplikací na lékaře záchranné služby. Ostatně z forenzního pohledu to nejlépe dokumentuje soudní proces z listopadu loňského roku, který řešil případ úmrtí novorozence při plánovaném domácím porodu s porodní asistentkou. Ta k případné resuscitaci novorozence nebyla ani připravena, ani vybavena. Právníci porodní asistentky se po jejím odsouzení a následném odvolání snažili svalit vinu kromě jiného také na lékařku záchranné služby, která na místě porodu prováděla resuscitaci novorozence (uveřejněno v médiích 30.11.2011). Takový přístup vnímáme jako bezostyšné pokrytectví. Jak vidno, prosazování domácích porodů má i jiné aspekty, forenzní zodpovědnost lze totiž bezskrupulózně přenášet na někoho jiného. Mimochodem, jen díky kvalitně a profesionálně provedené resuscitaci posádkou záchranné služby se podařilo v tomto konkrétním případě u novorozence obnovit činnost oběhové soustavy a dopravit jej do nemocnice (porodnice), nicméně jeho mozek byl již nenávratně poškozen. Kdo takovou situaci  prožil s osobní zodpovědností za její profesionální vyřešení ví, o jak náročný zásah se jedná nejen z odborného, ale i psychologického a obecně lidského pohledu.

 

Úmluva o lidských právech a biomedicíně nám ukládá: nikoliv prospěch, ale vůle nemocného je pro lékaře nejvyšším příkazem. Samozřejmě, že jako lékaři záchranných služeb budeme právo pacienta na sebeurčení respektovat. Nicméně v případech domácích porodů matka nerozhoduje pouze sama za sebe, ale i za své dítě. A proto se ptáme: kolik dětí bude ještě vystaveno zbytečnému riziku úmrtí či trvalého zdravotního  poškození, než někteří jedinci ve společnosti přijdou k rozumu? Má kdokoliv vůbec právo na vyvolávání podobných diskusí a obhajování evidentních  hazardů se zdravím? Pro nás, lékaře záchranné služby, existuje nadále jednoznačná a jasná priorita: život a zdraví dítěte.

 

Článek byl napsán v souladu se stanoviskem Výboru odborné společnosti urgentní medicíny a medicíny katastrof České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně

 

MUDr. Jiří Knor, lékař záchranné služby

Odborný garant ZZS Středočeského kraje

 

MUDr. Martin Houdek, lékař záchranné služby

Ředitel ZZS Středočeského kraje

---

ICE kontakty v mobilu, dobrá rada nebo nesmysl?

 

Již několik let se v emailových schránkách jejich uživatelů objevuje občas mystifikační zpráva (HOAX), ktera vyzývá k umístění zkratky ICE před kontakty v mobilních telefonech na blízké osoby, rodinu či přátele s výzvou k dalšímu rozeslání. 

Email má toto znění:

Záchranáři a zdravotníci při dopravních a jiných nehodách nacházejí u zraněných osob mobilní telefon.Při záchranných akcích však cizí osoby nevědí, koho z dlouhého telefonního seznamu mají kontaktovat. Personál záchranné a rychlé zdravotní pomoci proto navrhuje, aby každý měl v telefonním seznamu na svém mobilu rozpoznatelný seznam kontaktních osob pro případ nouze.

Mezinárodně uznaný pseudonym je ICE (In Case of Emergency). Pod tímto jménem bychom ve svém mobilu měli uvést telefonní číslo a osobu, kterou v případě nouze může kontaktovat policie, záchranná zdravotní, anebo požární služba. Když chcete jako nouzový kontakt uvést více osob, použijte pseudonymy ICE1, ICE2, ICE3 atd.

Je to jednoduché a nic to nestojí, ale může to zachránit život. Pošlete, prosím, tuto zprávu dál svým známým, aby se tento nápad globálně ujal.

 

V podstatě se jedná o zkreslující a zavádějící informaci a obsah emailu vůbec neodpovídá praxi záchranných služeb. Dohledání příbuzných není život zachraňujícím nezbytným úkonem.

Zdravotnická záchranná služba nekontaktuje příbuzné a ani to nemá v popisu práce. Zaměřuje se především na léčbu a ošetření pacientů a jejich urychlený transport do nemocničního zařízení. Příbuzné dohledává většinou Policie ČR nebo je kontaktuje přímo nemocnice, kde je pacient umístěn a podá informace o aktuálním zdravotním stavu pacienta. Pokud je pacient při vědomí, informuje obvykle rodinu sám.

Pokud při zásahu není známá totožnost nemocného, doplňujeme si informace zpětně také buď od Policie ČR, nemocnice nebo od pojišťovny. S příbuznými samozřejmě přicházíme do styku a pokud jsou na místě události, komunikujeme s nimi a informujeme je o průběhu zásahu a transportu pacienta. Navíc není v kompetencích záchranné služby manipulovat s osobními předměty pacientů. Pokud je pacient v bezvědomí, osobní předměty, cennosti, mobilní telefony, peněženky, zavazadla, předává zdravotnická záchranná služba rovněž Policii ČR. Pokud záchranáři potřebují zjistit zdravotní stav pacienta, rozhodně kvůli tomu není třeba kontaktovat příbuzné formou telefonátu.

V tomto případě se skutečně nejedná o mezinárodně uznávanou a koordinovanou akci. Podobná akce např. proběhla v Izraeli. Spíše se ale více jednalo o možnost jak identifikovat oběti mimořádných událostí, jako jsou např. teroristické útoky nebo přírodní katastrofy, než o zjišťování informací o zdravotním stavu pacientů nebo dohledávání příbuzných.

Je samozřejmé, že by označený kontakt v telefonu mohl usnadnit dohledání příbuzných policií nebo personálem nemocnic, ale nemůžeme pominout rovněž možnou zneužitelnost takto označených kontaktů například při ztrátě nebo krádeži mobilního telefonu.

Odkazy:

http://www.hoax.cz/cze/index.php?action=hoax_detail&id=915
http://www.zachrannasluzba.cz/

Tereza Janečková

---

První pomoc při otravě alkoholem a toxickými látkami

 

Alkoholismus čili závislost na alkoholu je jedna z nejstarších lidských chorob. V nejhorším stádiu vede k tomu, že člověk bez alkoholu nemůže být, když nepije, dostaví se těžké abstinenční příznaky, je duševně  fyzicky zchátralý a jeho vztahy v rodině, práci jsou těžce narušeny. I drogy provázejí lidstvo odnepaměti, dříve spíše v rostlinné podobě (žvýkání listů koky, užívání halucinogenních rostlin k rituálním a náboženským účelům apod.), v 19. století se začíná objevovat morfinismus, ve 20. století pak nastal doslova velký třesk na drogové scéně, s převahou synteticky vyráběných látek.

 

Alkoholové abstinenční delirium

 

Tzv. delirium tremes se u osoby závislé na alkoholu projeví v případě, že náhle přestane alkohol užívat. Abstinenční příznaky se projeví do několika hodin od posledního užití alkoholu a jejich závažnost narůstá během dne až tří dnů.

 

Projevuje se neklidem, úzkostí, pocením, třesem končetin a zvýšenou teplotou. Poruchou orientace a živými zrakovými halucinacemi. Tento stav je velice závažný a přibližně v deseti procentech případů  může dojít dokonce až ke smrti pacienta. Proto je vždy nutné zavolat záchrannou službu, která pacienta odveze do nemocnice, kde se podrobí speciální léčbě. Po zvládnutí deliria je však nezbytné, aby se člověk podrobil protialkoholní ústavní léčbě.

 

Jak pomoci když opilý člověk nereaguje

 

Někdy dochází k tomu, že člověk při horlivých oslavách vypije přílišné množství alkoholu a upadne do bezvědomí. Středočeští záchranáři mají tuto zkušenost i s dětmi a mládeží. Jejich organismus není ještě schopen alkohol odbourávat jako u dospělých a nemají s pitím dostatek zkušeností, mohou se opít do bezvědomí.

 

V tomto případě hrozí, že člověk začne zvracet a mohl by obsah svého žaludku aspirovat a udusit se. Proto je nutné zkontrolovat jeho základní životní funkce – vědomí a dýchání. Pokud pacient nereaguje na oslovení ani na drobný bolestivý dotyk, ale dýchá, uložíme jej do polohy na boku a zavoláme linku 155 (zvláště pokud se jedná o nezletilého). Při jakékoliv změně, zhoršení dýchání nebo pokud je člověk cyanotický (modrý) nebo chrčí, jej položíme  na záda a zahájíme resuscitaci.

 

Otrava toxickými látkami a léky

 

Drogová závislost, neboli narkomanie či toxikomanie, vzniká občasným či pravidelným zneužíváním návykových látek či léků. Drogy dělíme na psychotropní (ty, které dokáží změnit stav vědomí a navozují halucinogenní prožitky – metamfetamin, pervitin, marihuana, LSD) a na látky tlumící (sedativa, barbituráty, morfin, kodein, heroin, diazepam). Někteří lidé také dlouhodobě nadužívají léky, které jim předepsal jejich lékař a mohou se tak na nich stát závislými, aniž by si své závislosti vůbec byli vědomi.

 

Při vzniku fyzické závislosti (kromě alkoholu se to týká zejména opiátů a hypnotik ze skupiny barbiturátů i benzodiazepinů) se mohou dostavovat abstinenční příznaky stejně jako u alkoholiků. U psychotropních látek je riziko rozvoje psychických chorob a toxických psychóz, což lidé hodně podceňují. Máte-li podezření na to, že pacientův zdravotní stav by mohl souviset s užíváním drog nebo se u pacienta projevují příznaky jako u abstinenčního syndromu alkoholiků, neváhejte a volejte záchrannou službu. Pokud pacient upadne do bezvědomí, postupujte stejně jako u otravy alkoholem a uložte jej do polohy na boku.

 

Pokud zjistíte, že někdo požil větší množství léků a je ještě při vědomí, samozřejmě informujte záchrannou službu. První pomocí v tomto případě je vyvolat u pacienta zvracení. Do půllitru vlažné vody zamíchejte lžíci soli a nechte nápoj pacienta celý vypít. Pozor, nikdy neužívejte u dětí, u osob s poruchou vědomí a u spolknutí látek pěnivých (čistící prostředky), ropných produktů (benzín), louhů nebo kyselin a při otravách organickými rozpouštědly. Pokud voláte záchrannou službu, je vhodnější počkat na příjezd profesionálů. V případě požití jakékoliv léku nebo jiné látky je možné zkonzultovat závažnost na Toxikologickém informačním středisku, kde sdělí závažnost možné otravy a poradí nejvhodnější postup. Telefonní číslo je 224 915 402

---

 

 

Hejtman prokřtil nové stanoviště záchranné služby v Hořovicích

Ve středu 25. ledna navštívil hejtman Středočeského kraje David Rath nové stanoviště záchranné služby v Hořovicích, do kterého se záchranáři v loňském roce přesunuli za podpory kraje. Setkal se zde s ředitelem záchranné služby Martinem Houdkem, se zdravotníky a symbolicky pokřtil nové stanoviště. Záchranáři se na nové místo přestěhovali z nevyhovujících prostor původního stanoviště v hořovické nemocnici. Posádky zde byly rozdělené do dvou míst, což komplikovalo aktivační časy při výjezdech. Prostory byly navíc malé a neodpovídající z hygienických důvodů. Nové místo výjezdového stanoviště se od nyní nachází v ulici Pod Nádražím.  Stanoviště je prostorné a záchranáři zde mohou využívat přístřešek pro sanitní vozy.

---

Přítomnost policie u zásahů by pomohla snížit počet
napadených záchranářů

Již třetí napadení středočeských záchranářů v tomto roce

Středočeškou záchrannou službu velmi zaskočil článek s názvem „Policisté žádají: K opilcům raději volejte záchrannou službu“, který uveřejnily novinky.cz ve středu 4. ledna.

http://www.novinky.cz/krimi/255074-policiste-zadaji-k-opilcum-radeji-volejte-zachranku.html

Záchranáře článek velmi překvapil, během zásahů u lidí pod vlivem alkoholu považují spolupráci s policií naopak za zásadní. Takoví lidé často nespolupracují, odmítají ošetření, záchranářům nadávají a jsou agresivní. Drtivá většina napadení záchranářů se děje právě pod vlivem alkoholu. Záchranáři nemají moc možností jak se mohou bránit, omezovací a donucovací prostředky jsou oprávněni použít pouze policisté. Zklidnění pacienta formou sedace, pokud to nevyžaduje jeho zdravotní stav, je nepřípustná a mohla by vést ke zhoršení zdravotního stavu. Záchranáři jsou proto vždy v krizových situacích odkázáni na pomoc policie. Situaci jen dokládá událost, která se přihodila den před uveřejněním tohoto článku.

V úterý 3. ledna došlo ve středních Čechách k napadení záchranářů ve službě. Incident se stal ve Stochově na Kladensku, kde byla lékařka napadena pacientem. Muž na posádku záchranné služby zaútočil, když se mu snažila pomoci.

Záchranáři byli přivoláni  k muži, který při projíždění křižovatky spadl z kola, zůstal ležet na silnici a nemohl vstát. Na místo dispečink poslal rychlou lékařskou pomoc z Kladna. Při příjezdu sanitního vozu byl muž při vědomí, jevil známky opilosti a slovně útočil na posádku. Když se jej záchranáři snažili vyšetřit sprostě jim nadával a odmítl spolupracovat. Záchranáři, kteří ho nemohli nechat ležet v křižovatce na silnici, zavolali na pomoc policii. Zasahující lékařka nemohla navíc vyloučit těžké zranění, které muž při pádu mohl utrpět.

Po chvíli se muž zvedl a snažil se z místa sám odejít. Záchranáři se mu snažili vysvětlit, že je v jeho vlastním zájmu, aby se nechal pomoci a vyzvali ho, aby si lehl na lehátko. V tu chvíli muž na záchranáře fyzicky zaútočil a surově několikrát kopl lékařku do břicha. Tříčlenná posádka se jej až do příjezdu policie snažila udržet na lehátku. Muž po celou dobu čekání na policii kolem sebe kopal. Do nemocnice v Kladně musel být transportován za dohledu dvou policistů v sanitním voze. Zranění lékařky bylo naštěstí bez následků. Záchranná služba zvažuje, zda na útočníka podat trestní oznámení.

Středočeská záchranná služba pro své zaměstnance organizuje kurzy asertivity a sebeobrany. Napadení záchranářů však stále narůstá. Jedná se již o třetí letošní napadení záchranářů ve Středočeském kraji. První dva případy se odehrály během silvestrovské noci na Příbramsku a na Praze – východ. Na Příbramsku agresivní pacient kopl lékařku do nohy a ta pak musela absolvovat vyšetření na RTG, říčanské posádce při zásahu útočník kopal do sanitního vozu a snažil se ho poškodit. Jedná se o tři případy během jednoho týdne a všechny se děly pod vlivem alkoholu.

V mnoha případech je přítomnost policie na místě zcela nezbytná, protože je ohroženo zdraví a život posádky. Spolupráce těchto dvou složek na místě události je tedy velmi důležitá a policie by měla vyjíždět k předpokládané konfliktní události již společně se záchrannou službou. Je pochopitelné, že dopředu nelze pokaždé poznat vyústění každého výjezdu, nicméně u některých případů je to možné předpokládat a horké chvilky, které záchranáři zažívají při čekání s agresivním pacientem na příjezd později přivolané policie, by se tak mohly minimalizovat.

Tereza Janečková

---

Zneužívání tísňové linky

Zdravotnické operační středisko je jedním z nejdůležitějších článků záchranné služby už jenom proto, že zde dochází k prvnímu kontaktu s člověkem v tísni. Při výkonu práce jsou dispečeři pod neustálým psychickým tlakem. Denně vyhodnotí stovky hovorů. Po telefonu musí správně posoudit a vyhodnotit závažnost situace a zdravotní stav pacienta. Nejen, že vysílají sanitní vozy k pacientům, ale navigují posádky a radí po telefonu, jak poskytnout první pomoc ještě před příjezdem sanitního vozu, včetně neodkladné resuscitace po telefonu. Na prvním kontaktu s dispečinkem záchranné služby závisí zdraví a životy mnoha lidí a přesto jsou mezi námi i tací, kteří tísňové linku a záchrannou službu zneužívají.

Prozvánění tísňové linky, ticho v telefonu a následné přerušení hovoru ze strany volajícího, to je pravděpodobně nejčastější případ, který však není možné jednoznačně označit za zneužití linky 155. Může se jednat o omyl nebo o někoho, kdo pomoc skutečně potřebuje, ale ze zdravotního či jiného důvodu nemůže mluvit, i takové případy záchranáři už zažili. V drtivé většině případů se však jedná o vtipálky, nejčastěji děti, které si tak krátí dlouhou chvíli. Výjimkou není prozvonění tísňové linky 30x během hodiny, které trénuje trpělivost už tak vytíženým operátorům. Jindy se stalo, že dispečeři poslouchaly bez mála čtvrt hodiny dějepisného výkladu látky základní školy než se majitel telefonu rozhodl, že hovor ukončí.

Jenom prozvánění tvoří 4% hovorů na středočeskou 155. Každý hovor na tísňovou linku však musejí operátoři přijmout bez výjimky, i když na obrazovce vidí číslo, které už znají z předchozích hovorů a tuší, že se opět bude jednat o zneužití. Vždy je zde pravděpodobnost, že někdo potřebuje zásah záchranné služby a s takovou dispečeři k těmto hovorům musí přistupovat.

Dalším možných způsobem zneužití tísňové linky, se kterým se dispečeři a záchranáři setkávají, jsou tzv. marné výjezdy, kdy jsou přivoláni k případu, ale na místě nikoho nenaleznou. I v těchto případech se ne vždy jedná o zneužití. Někdy se stane, že pacient ani neví, že k němu byl volán sanitní vůz a z místa odejde nebo ho odveze do nemocnice po vlastní ose někdo z kolemjdoucích. Proto se dispečeři snaží vždy domluvit s volajícím, aby u pacienta zůstal do příjezdu záchranné služby. Typickým příkladem, bývají hlášená bezvědomí v parcích a na nádražích. Volající obvykle telefonují z dálky a odmítají se jít podívat na domnělé pacienty blíže. Do příjezdu záchranné služby se obvykle z osoby v bezvědomí stane osoba vlivem alkoholu, která se probudí a dojde si do blízké hospody pro další várku piv. Záchranáři po příjezdu na místo pak nikoho nenaleznou. V jiných případech domnělý pacient záchranářům nadává a odmítá ošetření. Za rok 2010 eviduje středočeská záchranné služba 295 marných výjezdů.

Typické zneužití záchranné služby a tísňové linky, kdy volající požádá o výjezd ke smyšlené události, záchranáři zažijí přibližně stokrát do roka. Nebývá výjimkou, že k takovýmto výzvám kromě záchranářů vyjíždí i ostatní složky IZS jako jsou hasiči a policisté. Na místě buď nikoho nenaleznou nebo volající tvrdí že pomoc nechtěl. Tyto případy pak obvykle řeší policie. V polovině listopadu se na dispečink záchranné služby v Kladně ve večerních hodinách dovolala rozrušená a zmatná žena, která říkala, že měla dopravní nehodu a že při nehodě zemřela ještě jedna osoba. Žena nevěděla, kde se nachází. Dispečerky se ženu snažily udržet na telefonu a cílenými dotazy se několik desítek minut snažili zjistit, kde žena je, jaký je její zdravotní stav a stav druhé osoby. Zároveň probíhala spolupráce s Policií ČR, při lokalizaci jejího telefonního čísla. Dispečink poslal na předpokládané místo tři sanitní vozy a další složky IZS, které ženu téměř hodinu hledaly. Po celou dobu hledání dispečerky měly volající na telefonu a komunikovali s ní. Ženu, která po celou dobu hovoru seděla na autobusové zastávce, jako první nalezla police. Té po příjezdu sdělila, že mění výpověď, zdravotní ošetření nepotřebuje a k žádné dopravní nehodě nedošlo. Případ záchranná služba ihned předala k policejnímu šetření.

Velká část zneužití záchranné služby, stejně jako v předchozím případě, se děje pod vlivem alkoholu. Lidé si dispečink záchranné služby někdy pletou s erotickou linkou, dispečerkám sprostě nadávají a sanitky považují za bezplatnou taxislužbu. Každý okres Středočeského kraje má minimálně jednu známou osobu, která pravidelně v opilosti volá na tísňové číslo. Dispečeři jejich čísla a jména obvykle znají, ale zvednout hovor musí. Obvykle si takoví lidé chtějí jen povídat, podělit se o své problémy nebo žádají zásah záchranné služby třeba z důvodu, že prohráli všechny peníze v automatech, nebo se potřebují dostat domů z hospody. Některé tyto hovory dispečeři řeší ve spolupráci s Call centrem záchranné služby.

Někteří volající si někdy vymýšlí zdravotní obtíže jen aby dosáhli svého a přijel je ošetřit lékař. Opakovaně se stává, že záchranáři jsou voláni k závažnému zdravotnímu stavu, ze kterého se po příjezdu vyklube například bolest zad, která trvá už dva roky. Na začátku prosince byly voláni záchranáři z Neratovic do jedné z neratovických ubytoven k muži, který udával náhlou poruchu zraku při sledování televize, bolest o očí a třes. Na místo vyrazila v předtuše závažného stavu posádka s lékařem, která po příjezdu na místo zjistila, že muž je v naprostém pořádku a diagnostikovala poruchu televizoru.

Takové případy se jeví jako úsměvné, nicméně zneužívání záchranné služby může mít i mnohem dalekosáhlejší následky než jen zbytečný výjezd sanitky nebo přidělávání práce dispečerům. Takoví lidé mohou blokovat tísňovou linku nebo sanitní vůz těm, kteří pomoc opravdu potřebují a ke kterým by se pak posádka záchranné služby nemusel dostat včas. Případy zneužití záchranná služba předává k šetření policii, pachatelům pak hrozí až stotisícová pokuta, včetně povinnosti uhrazení nákladů na výjezd záchranných složek.

Tereza Janečková

---

Ve čtvrtek 8. prosince se konala v Kutné Hoře výroční konference Základní organizace Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče České republiky Územního střediska záchranné služby Středočeského kraje. Schůze proběhla za účasti ředitele záchranné služby MUDr. Martina Houdka a hejtmana Středočeského kraje MUDr. Davida Ratha.

---

Další úspěšný ročník v sálové kopané o pohár ředitele záchranné služby

V sobotu 19. listopadu proběhl v Benátkách nad Jizerou 9. ročník turnaje v sálové kopané „O putovní pohár ředitele Záchranné služby Středočeského kraje“. Jedná se o tradiční předvánoční setkání středočeských záchranných služeb a hostů z moravskoslezské záchranné služby. Skvělá atmosféra a bojovná nálada hrajících záchranářů provázela celý turnaj. V kopané se utkalo celkem 7 týmů. Své zastoupení zde mělo Kladno, Mladá Boleslav, Mělník, Kutná Hora, Nymburk – Kolín, Příbram a hosté ze záchranné služby Rumburk. Stálicí turnaje se v posledních několika letech staly i ženské týmy a v letošním ročníku se utkaly dámy z mělnické, kladenské a mladoboleslavské záchranky.

Vítězným týmům osobně pogratuloval a předal ceny ředitel středočeské záchranné služby Martin Houdek. Na 1. místě se umístili záchranáři s Kladna, na 2. místě byli mělničtí záchranáři a na 3. místě záchranáři z týmu Nymburk – Kolín. V kategorii žen vyhrálo družstvo Mělník, na druhém místě byl tým z Kladna a na třetím Mladá Boleslav. Byla udělena také cena nejlepšímu střelci turnaje, kterým byl Pavel Tlustý z kladenského týmu, a nejlepší hráčce turnaje Michaele Vaškové z kutnohorského týmu.

Závěr turnaje patřil tradičnímu setkání u jídla i pití, kde se unavení hráči posílili na těle i na duchu. Poděkování patří organizátorům a sponzorům turnaje.

Sponzoři:
 
Škoda, a.s.
sázková kancelář Fortuna
Domácí potřeby - Železářství - Luděk Janoušek
Merhautovo pekařství

---

První pomoc doma snadno a rychle

Záchranáři vydali příručky první pomoci 

Záchranná služba Středočeského kraje v roce 2008 napsala a vydala příručky první pomoci v nákladu 20 000 kusů. Vzhledem k tomu, že se setkaly s úspěchem a byly během dvou let doslova rozebrány, záchranáři se rozhodli k dalšímu vydání a koncem roku 2011 se mezi veřejnost dostává  jejich aktualizovaná verze. Příručky první pomoci byly uhrazeny z fondu hejtmana Středočeského kraje MUDr. Davida Ratha.

Na jejich obsahu se podílela skupina záchranářů a zaměstnanců záchranné služby, kteří tak docílili stručného a přehledného návodu, jak poskytnout první pomoc v nejčastějších krizových situacích. Oproti starší verzi jsou v nových příručkách kapitoly o otravách a alergických reakcích. Nové vydání je také upraveno podle aktuálních doporučení Evropské rady pro resuscitaci z roku 2010 a pro přehlednost je k textu přidáno větší množství fotografií.

Důvodů proč záchranáři vytvořili vlastní příručky první pomoci bylo hned několik. Postupy první pomoci a především resuscitace se aktualizují každé čtyři roky. Existuje řada příruček první pomoci, ale velká část, kterou má veřejnost k dispozici, je zastaralá a již neodpovídá současným postupům. Například některé základní školy stále používají pro výuku příručky první pomoci ze šedesátých let, kde se lidé mohou dočíst téměř středověké praktiky vytahování a špendlení jazyka k bradě při bezvědomí. V jiných případech jsou příručky první pomoci sice poměrně aktuální avšak příliš obsáhlé a čtenáře spíše zahltí zbytečnými informacemi, než aby podaly nějaký ucelený návod. Nezáleží na tom jestli zachránce pozná zda je krvácení tepenné nebo žilní, důležité je ho zastavit.  

Příručka první pomoci, kterou napsali středočeští záchranáři, je zdarma k dispozici v sídle Územního střediska záchranné služby Středočeského kraje v Kladně a na kurzech první pomoci a akcích pro veřejnost pořádaných záchrannou službou. Koncem roku by měla být ke stažení i na internetových stránkách záchranné služby.

Tereza Janečková

---

Proč umět pomoci?
Záchranáři pořádají kurzy první pomoci pro veřejnost
 

Záchranná služba se snaží, aby kvalita v poskytování neodkladné přednemocniční péče stále rostla. Ale stejně jako profesionální pomoc zdravotníků je velice důležitá i pomoc těch, kteří pacienta vidí ještě před příjezdem profesionálních záchranářů. Nezdravotníci jsou totiž na místě události obvykle první a na jejich rychlém jednání a správném rozhodováním může někdy záviset život druhého člověka. Každému se může stát, že se ocitne v situaci, kdy někdo v jeho okolí bude potřebovat první pomoc. Prvním krokem je samozřejmě zavolání na linku 155. Do příjezdu sanitního vozu však uplyne nějaký čas, který se dá účinně využít k poskytnutí první pomoci postiženému.  

Kdy je pomoc nezdravotníka zásadní? 

V některých případech je první pomoc svědka příhody zcela klíčová – zejména tehdy, je-li ohrožena dodávka okysličené krve do mozku pacienta. To se stává při srdečních příhodách i při úrazech či při dušení z jakékoli příčiny. V těchto situacích hrají roli i pouhé sekundy. 

Zásada první pomoci se řídí heslem "Vše co potřebuješ, jsou dvě ruce." Kromě toho je však nutné i odhodlání zachránit lidský život a jistá míra základních znalostí. Někteří lidé se obávají poskytnout první pomoc a strachují se, že jejich znalosti nejsou přesné. Naši zdravotníci se stále setkávají s lidmi, kteří si myslí, že nesprávnou první pomocí mohou pacientovi ublížit. Avšak ze zkušeností záchranářů spíše vyplývá, že lhostejnost, nezájem a nečinnost škodí daleko více. 

Kurzy první pomoci 

Kurz první pomoci pro veřejnost, který Záchranná služba Středočeského kraje pořádá v rámci Krajského školícího a výcvikového střediska,  účastníkům poskytne dostatečné informace i praktické zkušenosti. Kurz je připraven tak, aby účastník dostal komplexní informace o poskytování první pomoci. Přednáška začíná vždy teoretickou částí a pokračuje praktickým nácvikem resuscitace na resuscitačním modelu. V kurzu se dozvíte, jak poznáte stavy, které ohrožují život, kdy je nutné volat na záchrannou službu a hlavně se naučíte konkrétní postupy první pomoci při úrazových i neúrazových akutních stavech.  

První pomoc a samotná přednáška je nastavena tak, aby zapamatování a provádění postupů bylo co nejednoduší. Naši školitelé záchranáři, kteří vycházejí z každodenní praxe výjezdů záchranné služby. Kromě toho i pečlivě studují nejnovější standardy, kontinuálně se vzdělávají v odborných tématech i v postupech výuky pro nezdravotníky.  

Počet proškolených lidí v první pomoci stále stoupá. V uplynulém roce středočeská záchranná služba proškolila  1521 osob na 83 školicích akcích. V letošním roce záchranná služba stihla zorganizovat a uspořádat už 115 školení, na kterých rukama záchranářů prošlo téměř 2500 lidí. 

Kontakty 

Školení pro veřejnost se pravidelně koná ve školícím a výcvikovém středisku se sídlem v budově záchranné služby v Kladně. Tříhodinový kurz s přednáškou, projekcí a praktickým zaškolením stojí 250 Kč. Naši školitelé také přednášejí pro školy, firmy a mohou v případě zájmu školit i ve vašich prostorách. Domluvit se na kurzech první pomoci je možné na emailu kabinet@zachranka.cz nebo na telefonu 737 239 962 a o všem se informovat.  

Tereza Janečková

---

Středočeši opět zvítězili na slovenské Záchraně

 

 

Ve dnech 22. 9. – 25.9 se v Horním Smokovci, Vysokých Tatrách a okolí, uskutečnil 21. ročník mezinárodní soutěže posádek záchranných služeb „Záchrana 2011“. Záchrana patří mezi nejstarší soutěže svého druhu na světě, ve které si záchranářské týmy  v simulovaných podmínkách ověřují svoje vědomosti a schopnosti řešení situací v přednemocniční neodkladné péči.

 

Letošního ročníku se zúčastnilo 22 posádek  rychlé lékařské pomoci a 19 posádek rychlé zdravotnické pomoci. Z České republiky soutěžily čtyři posádky, z nichž jedna byla ze Středočeského kraje.

 

Záchranáři během devíti denních a dvou nočních etap řešili časté i méně časté život ohrožující stavy ve spolupráci s hasičským záchranným sborem, horskou záchrannou službou a policií. Zasahovali například u zraněného horolezce na skalní stěně, u úrazu v lese s následným nočním transportem, zraněného cyklisty, v romské osadě či erotickém salónu. Při jedné z nočních etap řešily posádky dopravní nehodu v tunelu s větším množstvím zraněných.

 

Středočeská posádka z Benešova, ve složení lékař Pavol Kačenga a záchranáři Adam Svoboda a Rudolf Kotek, se umístila na 1.místě v soutěži posádek RLP. To že se jedná o výjimečné záchranáře, kteří tvoří silný tým, se potvrdilo již několikrát. Benešovská posádka v tomto složení vyhrála Záchranu v roce 2009 a v loňském roce skončila na 6. místě. Podařilo se jí tedy obhájit zlato, které ji v loňském roce jen o něco málo uniklo.

 

Druhé místo v kategorii RLP obsadila posádka Air Transport Europe, s.r.o. a třetí místo patřilo Záchranné službě Košice. V kategorii RZP obsadily první a třetí místo posádky Záchranné služby Košice a druhé místo posádka ST Rescue z Popradu.

 

---

 

Hejtman poděkoval středočeským záchranářům

 

 

 

Ve středu 7. září 2011 se v Poslanecké sněmovně konalo slavnostní udílení cen jesenické a říčanské posádce záchranné služby Středočeského kraje za záchranu života dvouleté holčičky. 
 

Předávání cen se zúčastnili hejtman Středočeského kraje MUDr. David Rath a ředitel středočeské záchranné služby MUDr. Martin Houdek. MUDr. David Rath osobně poděkoval každému z členů týmu posádky včetně dispečerky zdravotnického operačního střediska Patricie Sedláčkové za záchranu života dvouleté holčičky, jejich profesionální přístup a za práci, kterou vykonávají.
 

 

 

Hejtman sám dlouhá léta působil jako lékař a později primář u záchranné služby, a proto mohl profesionální zákrok středočeských záchranářů o to více docenit. Záchranáři zasahovali u případu tonutí dvouleté holčičky, která spadla do napůl vypuštěného bazénu na Říčansku. Rozhodující byly první minuty. Pokud by během nich došlo k sebemenší chybě,   život by nebyl zachráněn. Díky profesionálnímu sehranému týmu se podařilo dispečerce po telefonu vést maminku holčičky, aby dala profesionální první před lékařskou pomoc a posléze týmu středočeských záchranářů odvést naprosto profesionální práci a zachránit holčičce život. Šlo o nevšední věc, protože u drtivé většiny podobných případů se bohužel záchrana života nepodaří. Můžeme hovořit o zázraku, že holčička vyvázla bez jakýchkoli následků na zdraví. Oficiální poděkování a předání diplomů za záchranu lidského života v Poslanecké sněmovně od hejtmana Středočeského kraje MUDr. Davida Ratha, spolu se setkáním se zachráněnou holčičkou a jejími rodiči, bylo pro středočeské záchranáře příjemnou odměnou a motivací k jejich náročné práci.

---

Čtyři dny se záchranáři v Lysé nad Labem

Jako každý rok se středočeští záchranáři zúčastnili akce v první polovině září s názvem Čtyři dny se záchranáři. Akce se konala na výstavišti v Lysé nad Labem v termínu 8. – 11. září a byla zahájena hasičskou soutěží ve vyprošťování zraněných z havarovaných vozidel. Během čtyř dnů se návštěvníkům představila technika a práce celého integrovaného záchranného systému. Na programu byly ukázky lezecké činnosti, výcvik policejních psů a zásah složek IZS u dopravní nehody s vyprošťováním zraněného. Pro děti byly připraveny soutěže z oblasti požární ochrany a záchranáři učili návštěvníky první pomoc.

---

Odsouzení lékaře, který postupoval správně

 

 

S velkým zájmem jsem si přečetl článek MUDr. Radima Uzla v Právu ze dne 25.8.2011 na  téma překotný porod a prapodivné soudní rozhodnutí. Se zněním článku se plně ztotožnuji a panu doktorovi za něj děkuji. Dovolím si doplnit několik poznámek z pohledu člověka, který odborným garantem jednoho z územních středisek záchranné služby, a který jako výjezdový lékař pracuje a zároveň je soudním znalcem v oboru urgentní medicína..

 

Ve stručnosti, co se stalo: překotný porod v domácím prostředí, kdy matka nechala novorozence přibližně  hodinu po porodu s nepřerušeným pupečníkem a přivolala záchrannou službu pouze k jeho podvázání. Poté odmítla transport svůj a svého dítěte do nemocnice a zdravotníky vykázala z bytu. Přesto lékař za asistence Policie ČR prosadil další odborné ošetření a hospitalizaci, což se ukázalo jako jediná správná volba v zájmu přežití dítěte, neboť to následné čtyři dny strávilo v inkubátoru. Matka lékaři nejen že nepoděkovala, ale podala na něj žalobu. Nelíbilo se jí jeho autoritativní jednání. Lékař, který před konáním soudu zemřel, byl souzen a odsouzen. Organizace- záchranná služba musí platit odškodné matce a dítěti.

Rozhodnutí soudce představuje nebezpečný precedens. Lékař se z odborného hlediska rozhodl naprosto správně. Jakékoliv jiné rozhodnutí by ohrozilo zdraví a život novorozence. Ten jistě následné čtyři dny nestrávil v inkubátoru zbytečně. Dle logiky věci je rozsudek vzkazem do budoucna pro lékaře nejen záchranných služeb, že mohou být souzeni a odsouzeni, i když budou jednat odborně správně, dle svého nejlepšího vědomí a svědomí a ve shodě se zdravým rozumem. De facto situace může být vyhodnocena jako kriminalizace činnosti lékařů.

 

Ještě k postojům a názorům matky: její odmítání hospitalizace bylo pro dítě nebezpečné. Stejně lze také hodnotit pozdní přivolání záchranné služby a tedy i pozdní podvaz pupečníku. Kdo by v této kauze měl vlastně být souzen? Dle mého názoru jednoznačně matka, ktrerá svými nebezpečnými názory a jednáním ohrozila život dítěte ( prohlášení Výboru odborné společnosti urgentní medicíny k alternativním porodům naleznete na www.urgmed.cz ).

 

Zaměřme se ale na lékaře záchranné služby. Na rozdíl od všech svých klinických kolegů má jejich práce svá specifika. Reaguje na tísňovou výzvu, k pacientovi přijíždí v přísném časovém limitu, pohybuje se v cizím ( často nepřátelském ) prostředí s velmi omezenými prostředky. Situaci musí vyhodnotit okamžitě a musí také okamžitě jednat, a to často pod tlakem laické veřejnosti, která je pseudokulturně poučena americkými seriály o nadpřirozených schopnostech tamních zdravotníků. Znalosti a zkušenosti lékaře záchranné služby musí zahrnovat akutní a kritické stavy prakticky všech klinických oborů. Pacienty si nevybírá a nemůže je odmítnout. Jde o vysoce humánní profesi, která vychází z altruistických principů ochoty pomoci bližnímu v nouzi. Spousta kolegů zde pracuje třeba právě i pro nepřekonatelně úžasný pocit při úspěšné záchraně lidského života. Lékař záchranné služby svou práci vykonává ve směnách, které drží kontinuitu 24 hodin ve dne v noci,  365 dní v roce, včetně svátků a prázdnin. Lékařů záchranných služeb je nedostatek a většina je nucena  sloužit často enormní množství přesčasových hodin.  

 

Rozsudek soudce personální situaci ohledně kvalitních lékařů na záchranných službách rozhodně nezlepší. Troufám si předpovědět, že toto nešťastné rozhodnutí navíc povede ke zvýšení počtu advokátních kanceláří, které teď mohou vidět v záchranných službách snadnou kořist. Společnost by se měla rozhodnout, zda chce kvalitní záchrannou službu, která při své každodenní rizikové činnosti bude mít možnost dovolat se práva, anebo ještě více advokátních kanceláři, které budou záchranné služby vysávat a z celého srdce soudům přeji, aby v budoucnu soudily skutečné zločince, kterých je u nás jistě dost.

 

MUDr.Jiří Knor

lékař záchranné služby

člen Výboru odborné společnosti urgentní medicíny ČLSJEP

předseda Akreditační komise pro obor urgentní medicína MZd

 

---

Bílé botičky v louži

 

Vzpomínka na náročný zásah záchranářů s dobrým koncem

 

Koncem března proběhla médii zpráva o tonutí dvouleté dívky v napůl vypuštěném bazénu na Říčansku, do kterého holčička spadla. Tehdy byla dívka, říkejme jí třeba Lucie, ve vážném stavu po oživení letecky přepravena do motolské nemocnice. Nikdo jí moc šancí nedával. Malá Lucinka se však ukázala jako bojovnice a po dvou týdnech byla z nemocnice propuštěna domů, navíc téměř bez neurologických následků. Všichni zdravotníci, kteří jí tehdy měli v rukou, to považují za zázrak. Pojďme se blíže podívat na zásah záchranářů, kterým se podařilo něco úžasného - zachránit život dítěte.

 

Je středa 30. března, blíží se čtvrtá hodina odpolední a na výjezdovém stanovišti záchranné služby v Jesenici u Prahy zapíská vysílačka. Přiběhne sestra a ve vysílačce se chraplavě ozve hlas dispečerky linky 155 s informací, kterou žádný záchranář neslyší rád: „Jedete k dvouletému dítěti, jedná se o stav po tonutí, na místo jede také RZP z Říčan a posíláme vrtulník.“ Posádka ve složení lékař Petr Miko, sestra Renata Sklenářová a řidič Martin Kuba se ženou do sanitky.

 

Zatímco vyjíždějí na místo, dispečerka linky 155 je s rodinou na telefonu a provádí tzv. telefonicky asistovanou neodkladnou resuscitaci, to znamená, že radí mamince Lucky jakým způsobem má provádět oživování - nepřímou masáž srdce a dýchání z úst do úst. Je to velmi účinný způsob jak zahájit oživování pacienta co nejdříve, zachránil už mnoho životů.

 

Cesta k podobným zásahům je pro posádky záchranné služby vždy velký stres. Nevědí přesně, co je čeká, ale vědí, že to nebude pěkné a musejí počítat s nejhorším. Lékař Petr Miko na onu cestu vzpomíná takto:

 

„Cestou jsem kontroloval náš baby-bag, kde je vše, co potřebujeme k zásahu u dětí. Tiše jsme si přeříkávali, co kdo bude dělat, až tam dorazíme. Ve vzduchu bylo napětí, tak trochu typické, když jedete na dítě. Jde o to, že si nemůžete dovolit selhat a musíte jít za vlastní maximum.“

 

Chvílemi to vypadá, jako když chce řidič protlačit plynový pedál skrz podlahu, v rychlosti málem míjí odbočku z hlavní silnice, je slyšet skřípění brzd a ve vzduchu je cítit spálená guma, jak sanitka prudce brzdí. Posádka je na místě. Z Jesenice jim na místo cesta trvala pouhých pět minut.

 

Záchranáři vystupují z vozu, na místě je už sanitní vůz RZP z Říčan. Malá, promodralá a promočená Lucinka leží na studené dlažbě chodníku před domem. Je v bezvědomí a nedýchá. Říčanští už provádějí resuscitaci, jesenická posádka se přidává. Lékař Petr Miko holčičce zajišťuje dýchací cesty intubací a do malé dětské nožičky navrtává tzv. intraoseální vstup, protože kvůli vážnému stavu dívky není možné dát infuzi klasickou cestou do žíly. 

 

Maminka Lucky sedí na zemi a odevzdaně pozoruje počínání záchranářů. Posádka pokračuje v resuscitaci, asi po dvaceti minutách se začíná Lucčin stav zlepšovat a objevují se první spontánní dechy. Po chvíli je slyšet vrtulník letecké záchranky, zvuk sílí a vrtulník přistává.

 

„Lucinku jsme zajistili a připravili vše potřebné k transportu. Byl zde cítit vzájemný respekt, každý se snažil pomáhat, všichni chápali citlivost celé situace, ani náznak afektovanosti, žádné nervózní zvyšování hlasů,“ řekl Petr Miko. Později se jesenická posádka dozvídá, že ještě těsně před předáním Lucinky v motolské nemocnici na ARO, museli kolegové z letecké znovu pokračovat v resuscitaci. Moc šancí Lucce nikdo nedával.

 

„Poslední co si z místa pamatuji, když jsme odjížděli, jsou dvě malé bílé dětské botičky v usychající louži, kde Lucinka před tím ležela. Nikdo se o ně nezajímal…," dodal Miko. Celý zásah záchranářů na místě trval přesně jednu hodinu.

 

Od dva týdny později volá do motolské nemocnice a ptá se na Lucčin stav. Nemůže uvěřit sdělení, že byla včera propuštěna v dobrém stavu domů.   

 

„Za posledních 10 let jsem nebyl svědkem ničeho tak krásného, jako když se podaří dítě vyrvat ze spárů jisté smrti a postavit ho spět do života skoro bez škrábance," řekl Petr Miko.

Na závěr malá otázka: Kolik lidí bylo potřeba k záchraně Lucky? My jsme jich napočítali minimálně 12 - maminka, dispečerka linky 155, dva členové posádky RZP, tři členové posádky RLP, 2 záchranáři + pilot letecké záchranné služby, lékař a sestra ARO. 12 lidí pro jeden malý život!

 

Tereza Janečková

---

Pozvánka na II. Mezinárodní gurmánfest v Kolíně

pozvánka 

---

Zdravotní problémy hrozící v letních měsících

Kolapsy v horkých dnech

Během teplých dnů vyjíždí záchranáři k lidem, kteří vlivem horka zkolabovali nebo se zhoršil jejich zdravotní stav. Ohroženi jsou zejména kardiaci a astmatici, kteří trpí především dechovými obtížemi a může u nich dojít až k srdečnímu selhání. Ohroženi nejsou však pouze kardiaci, ale i lidé s oslabeným imunitním systémem a lidé kteří nemají dostatečně vyvinutý tzv. termoregulační systém. To jsou děti, které ho ještě nemají plnohodnotně vyvinutý a staří lidé, kteří už ho naopak postrádají. Tito lidé nemají velkou potřebu pít a ani v takto teplých dnech nepociťují horko. Proto jim hrozí přehřátí, dehydratace organismu, následný kolaps a ztráta vědomí.

Úpal nebo úžeh?

Teplé počasí a sluneční záření může způsobit zdravotní potíže i zdravým lidem. Při pobytu v teplých, dusných a nevětraných místnostech (např. v MHD). Úpal je vlastně přehřátí organismu, příznakem je bolest hlavy, zvracení, zmatenost, svalové křeče, periodické dýchání, ztráta vědomí. První pomoc i terapie musí být zahájena ihned. Spočívá v ochlazování a monitorování tělesné teploty a vitálních funkcí.

K úžehu dochází po dlouhodobém pobytu na přímém slunci v případě, že slunce svítilo na hlavu a šíji. K příznakům patří malátnost, porucha koncentrace, bolest hlavy, závrať, nevolnost, zvracení, vysoká teplota a ztuhnutí šíje. Důležité je odvést člověka do stínu, dát mu napít vody, položit mu studený obklad na hlavu a zvednout mu nohy.

Jak se chovat v teplých dnech

Prevence je jednoduchá, stačí dostatečně pít. Dospělý člověk by měl v takto teplých dnech vypít 2,5 – 3 litry tekutin denně. Lidé kteří vědí, že mají v těchto dnech zdravotní problémy, by se měli vyvarovat fyzické námahy, příliš nevycházet ven nebo se alespoň držet ve stínu, nepobývat dlouho na přímém slunci, dostatečně pít a vyvarovat se alkoholu. Alkohol stejně jako káva dehydratuje. Lékaři doporučují pít hlavně vodu a minerálky.

Lékaři doporučují kromě dostatečného příjmu tekutin nosit i pokrývku hlavy. Tak se vyvarujete úžehu. Důležité je, zejména pro kardiaky, vyvarovat se rychlým přechodům z horka do zimy a ze zimy do tepla – např. z klimatizovaných místností ven na ulici. Rozdíl mezi klimatizovaným prostorem a venkovní teplotou by neměl přesáhnout deset stupňů Celsia.

Záchranná služba se při svých výjezdech snaží postižené zchladit. Odvedou pacienta do chladnějšího prostředí, zvednou mu dolní končetiny a snaží se postiženého dostatečně zavodnit infuzní terapií, aby se zmírnila dehydratace organismu. Pacienti jsou vždy odváženi do nemocnice na vyšetření, aby se našla přesná příčina jejich kolapsu a vyloučila závažnější příčina daná dosud neurčeným onemocněním.

Na co dát pozor při koupání

Lidé by neměli chodit do vody po požití alkoholu. Alkohol snižuje odhad nebezpečí a lidé pod vlivem alkoholu přeceňují své schopnosti i síly. Zároveň alkohol roztahuje cévy, což způsobuje pokles tlaku. Rozhodně by lidé neměli skákat do neznámé vody. Také by si měli uvědomit, že vodní dno je nestálé. Místo, kde skákali minulý rok již letos nemusí být bezpečné.

Lékaři doporučují, aby se lidé při vstupu do studené přírodní vody postupně ochlazovali a poté teprve šli do vody. Náhlé ponoření do studené vody může v krajních případech způsobit zástavu srdce i u zdravého člověka. Při delší době strávené pod vodou může dojít k podchlazení a v jeho důsledku k vyčerpání organismu. Obzvlášť opatrní při koupání by měli být zejména kardiaci, astmatici, epileptici, lidé s vysokým krevním tlakem a všichni, kdo trpí nějakým chronickým onemocněním.

Velmi důležité je hlídat děti. Dětem hrozí nebezpečí i při koupání v zahradních bazéncích, natož v rybnících a řekách. Děti by při koupání vždy měly  být pod dohledem zodpovědné osoby. Kruhy na koupání, balónky, rukávky jsou hračkou – nejsou v žádném případě ochranou neplavců.

Tereza Janečková

---

 

Záchranáři zaznamenali nárůst výjezdů k osobám, které jsou pobodány včelami, vosami a sršni

 

Statistika, prevence a první pomoc

 

328 to je počet případů pobodaných lidí od včel, vos a sršňů, ke kterým vyjížděli záchranáři ve středních Čechách od začátku letních prázdnin. Průměrně se jedná o 9 takových výjezdů za den, nicméně jenom během této středy jich měli středočeští záchranáři  25. Jedná se o nadprůměrné číslo a o proti loňskému roku jo nárůst těchto zásahů o 14%. 

 

Během včerejšího dne záchranáři zasahovali například ve Zbraslavicích na Kutnohorsku, kde devětatřicetiletého muže píchl sršeň do ucha. Muž měl prudkou alergickou reakci s krátkodobým bezvědomím, poklesem tlaku, nevolností, kopřivkou a otoky.

Po zaléčení záchranáři muže předali na jednotce intenzivní péče v Kutné Hoře.

 

Minulý týden kladenští záchranáři vyjížděli na pomoc ženě, kterou v lese poblíž Kladna poštípal roj lesních včel, žena skončila na centrálním příjmu v Kladenské nemocnici s celkovým zhoršením zdravotního stavu.

 

Ve většině případů se jedná o alergické reakce nebo o větší počet žihadel či bodnutí v oblasti krku a úst, kdy hrozí otoky a následné dušení. V takových případech by se měla záchranná služba volat vždy. Není bohužel pravidlem, že lidé, kteří nejsou alergičtí na pobodání hmyzem, nemohou dostat alergickou reakci. Bohužel i takové případy jsou. Drobné otoky a bolestivost v místě vpichu jsou normální, ale při jakémkoliv náhlém zhoršení zdravotního stavu, je třeba ihned zavolat záchrannou službu.

 

Anafylaktickým šokem se nazývá stav, v jehož případě dojde k závažné, život ohrožující, alergické reakci a zhoršení zdravotního stavu pacienta, nejčastější bývá právě u alergiků.. Bodnutí v těchto případech může způsobit i smrt. Nejčastějšími projevy alergické reakce a anafylaktického šoku je – lokální otok místa bodnutí, kopřivka, svědění, otok hrtanu, zhoršená průchodnost dýchacích cest a následné dušení, záchvat podobný astmatickému, pokles krevního tlaku, křeče, bezvědomí, někdy i zástava srdeční akce a dechu až úmrtí. Proto je důležité včas zavolat záchrannou službu na č.155. V letošním roce záchranáři zasahovali u několika závažných stavů, ale žádný z nich naštěstí neskončil smrtí, především také díky rychlé pomoci.

 

Důležité je nejen umět dobře poskytnout první pomoc v této situaci, ale zaměřit se zároveň na prevenci, tak aby k bodnutí vůbec nemuselo dojít. Na co si tedy dávat pozor?

 

Procházky v lese a v přírodě:

 

Nechodit v trávě bez obutí.  Procházky vyžadují jistou opatrnost a obezřetnost. V zemi, ve starých kmenech, pařezech a hromadách dřeva, ale i na půdě a střeše se mohou skrývat vosí i sršní hnízda. Důležité je s tímto faktem preventivně počítat a hmyz nedráždit prudkými pohyby a ani u dětí oblíbeným rýpáním klacíkem ve vosím hnízdě. Pokud už k nehodě, která má za následek vyrojení vzteklých vos dojde, nedoporučuje se více je dráždit, ale dát se na rychlý ústup. Lidé, kteří po roce jedou na dovolenou na chatu mohou narazit na podobné nové nájemníky. V těchto situacích je dobré jejich likvidaci nebo přesun nechat na odborných firmách, včelařích, případně hasičském záchranném sboru, pokud se jedná o veřejný prostor.

 

 

 

Cyklisté:

 

Pod tričko, kraťasy nebo otvory v helmě se mohou dostat např. vosy, které tak mohou bodnout i několikrát po sobě. Doporučuje se na tento sport používat přiléhavé oblečení a helmu, která má v otvorech síťky určené proti vniknutí hmyzu nebo šátek pod helmu.

 

Jídlo pití:

 

Při jídle a pití nápojů venku může dojít při nepozornosti ke spolknutí nebo vniknutí vosy nebo jiného hmyzu do dutiny ústní, případně k pobodání, což může mít za následek otok hrtanu a dušení. Vosy často vnikají do slazených nápojů i piva a často lezou dovnitř láhve, kde nemusí být dobře vidět. Proto hrozí jejich vypití. Stejně rizikové je i pojídání ovoce, sladkostí např. lízátek, na které vosa usedne. Dotyčného pak může bodnout do dutiny ústní, na jazyku v krku, ale i v hrtanu a jícnu. Člověk, kterého vosa píchne do dutiny ústní či krku je i náchylnější k jiným zdravotním problémům jako je pokles tlaku, otok, dušení, astmatický záchvat a ztráta vědomí.

 

Jak tedy poskytnout první pomoc?

 

Chladit lokálně místo bodnutí a otok obkladem nebo studenou vodou. Otoky jsou nejen viditelné na povrchu, ale mohou otéci i sliznice – např. v dutině ústní, ve vchodu do dýchacích cest.  Při pobodání na krku a v dutině ústí může dojít k otoku a následnému zúžení hrtanu, což může vést k dušení i lidí, kteří nejsou alergici. Proto je třeba v těchto situacích vždy volat rychlou lékařskou službu na č. 155. Před příjezdem sanity je třeba uvést pacienta do klidu, stínu, nepokládat, ale nechat ho sedět (lépe se mu tak dýchá). Otok dutiny ústní, krku a hrtanu lze zmírnit a zpomalit, chladnými obklady, cucáním ledu nebo zmrzliny.

 

Alergici po bodnutí vosou, včelou, sršněm, ale i jiným hmyzem na kterékoliv části těla by měli i v méně závažných případech požít antihistaminikum. Každý alergik by měl pravidelně navštěvovat svého alergologa, který ho pro tyto situace vybaví léky, které mohou zmírnit otok, kožní reakci, jako je vyrážka a jiné alergické projevy. Lidé, kteří mají po bodnutí prudkou alergickou reakci a hrozní u nich anafylaktický šok, by měli být od lékaře vybaveni injekcí, kterou si po bodnutí vosou, včelou, sršněm aplikují do svalu. Nejčastěji se jedná o tzv. Epipen – injekční pero, které se snadno aplikuje a obsahuje dávku adrenalinu. Rozvoj závažných problémů není okamžitý, ale postupný, během několika minut od bodnutí, proto se málokdy stává, že záchranná služba nepřijede včas.

 

Pokud dotyčný není alergik a nejedná se o bodnutí v okolí krku, stačí lokálně místo chladit a tím mírnit otok. Na svědění a pálení zabírají masti s obsahem antihistaminik, volně prodejné v lékárnách. Babské rady doporučují rozpůlenou a přiloženou cibuli, křen nebo potírání místa octovou vodou, nicméně účinnost takové léčby nebyla prokázána.

 

Tereza Janečková

 

---

 

 

 

 

 

V Kladně proběhla akce „První pomoc po všechny“

 

V úterý 28.června od devíti do třinácti hodin, probíhala na náměstí Starosty Pavla v Kladně akce s názvem první „Pomoc pro všechny“, kterou pořádala Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická Kladno. Program se konal ve spolupráci s Městskou policií Kladno, Zdravotnickou záchrannou službou Středočeského kraje a Hasičským záchranným sborem Kladno.

 

Užít si poněkud netradiční den před prázdninami se studenty zdravotnické školy a záchranáři, naučit se něco nového v poskytování první pomoci, přišli žáci ze základních a středních škol a velké množství zájemců z řad laické veřejnosti. Dozvěděli se informace o obnově základních životních funkcí, krvácení a šoku, zlomeninách, popáleninách a péči o postiženého v bezvědomí. Někteří studenti zdravotnické školy si ve stanu záchranné služby vyzkoušeli zajišťování dýchacích cest intubací.

 

Návštěvníci měli možnost využít příležitosti a vyzkoušet si nepřímou srdeční masáž na resuscitačních modelech, polohování pacienta a stavění krvácení.U resuscitačního modelu záchranné služby se vystřídalo přibližně 500 návštěvníků - převážně dětí. Jako doprovodný program probíhalo měření krevního tlaku a tuku.

 

Záchranná služba, hasiči a policisté měli na náměstí vystavenou svoji techniku a probíhaly ukázky jejich činností. Záchranáři společně s policí předvedli zásah u zraněné slečny s otevřenou frakturou dolní končetiny a jejího agresivního přítele, což byla, především v očích mladších návštěvníků, velmi úspěšná ukázka.

---

Cvičení IZS - Dopravní nehoda 2011

Kladno, 26. 5. 2011

Autoři fotografii:  Slavomír Šuba, Tereza Janečková

---

Zdravotničtí záchranáři rozšiřují ve Slaném počet

výjezdových sanitek

Když zkraje letošního roku jednali zástupci středočeské záchranky s představiteli města Slaný o předání slánského výjezdového stanoviště záchranné služby jinému provozovateli, zaznívaly z různých míst obavy, že touto změnou může dojít k určitému omezení poskytované přednemocniční péče. Když k 1. březnu 2011 poprvé vyjela z tohoto stanoviště vozidla Asociace samaritánů ČR, obavy přetrvávaly. Po bezmála třech měsících se ukazuje, že zbytečně. Ze stanoviště ve Slaném k pacientům první tři měsíce vyjížděly dva sanitní vozy, jeden s lékařem a druhý bez lékaře. Díky pokračujícím jednáním z iniciativy Územního střediska záchranné služby Středočeského kraje došlo k 1. červnu 2011 k zásadní pozitivní změně. Od uvedeného data se počet záchranářských vozidel rozšířil o další, samostatný vůz s lékařem. K pacientů tak nyní vyjíždějí dva vozy bez lékaře a jeden vůz s lékařem v tzv. systému rendez-vous. Opět se tedy potvrzuje, že kvalitní a dostupná přednemocniční péče je pro Středočeský kraj prioritou. Slánsko tak má v rámci dlouhodobé koncepce středočeské záchranky o jeden vůz záchranné služby víc.

 

Středočeští záchranáři v tuto chvíli zajišťují rendez-vous systém na deseti stanovištích v kraji a pro Asociaci samaritánů ČR vyjíždějí rendez-vous posádky ze tří krajských stanovišť. Tímto způsobem je přednemocniční neodkladná péče poskytována především efektivněji, bez jakýchkoliv dopadů na její kvalitu. Lépe využívá lékaře se samostatným vozem v terénu, ten není vázán na sanitní vůz a může tak vyjet k většímu množství pacientů v tísni. Lékař na místě pacienta vyšetří a ošetří, podle zdravotního stavu jej může ponechat na místě nebo ho předat nelékařské posádce k transportu do nemocnice. A právě v takovém případě je připraven vyjet k dalšímu pacientovi v tísni.

---

Memoriál Jindřicha Šmause - zdravotníci a hasiči vyprošťovali v Rokycanech

Ve čtvrtek 26. května se uskutečnil v Rokycanech již šestý ročník Memoriálu Jindřicha Šmause, soutěže ve vyprošťování osob z havarovaných vozidel. Akce je výjimečná tím, že soutěžní družstva jsou složená z posádek zdravotnické záchranné služby a příslušníků hasičského záchranného sboru, čímž se procvičuje spolupráce složek integrovaného záchranného systému a připravenost na skutečné události.  Letos pozval pořadatel HZS Plzeňského kraje deset nejlepších soutěžních družstev z celé České republiky, včetně úřadujících mistrů ČR z pražské hasičské stanice Smíchov. Společné soutěžní družstvo ZZS Středočeského kraje z výjezdového stanoviště Hořovice a HZS Středočeského kraje ze stanice Hořovice obsadilo skvělé třetí místo a navázalo tak na úspěchy z minulých ročníků.

Úkolem posádky bylo ošetření  pacienta po dopravní nehodě, který byl zaklíněný v autě. Simulovaná zranění: popálení obou horních končetin, nestabilní oběh a otevřená fraktura dolní končetiny. Hořovická posádka jako jediná dodržela časový limit 15 minut. 

Složení soutěžního družstva:

Jitka Červenková, Iveta Nováková DiS., Milan Šutta – posádka ZZS

Pavel Zálešák, Petr Nájemník, Miroslav Hrubec, Jindřich Pacák – příslušníci HZS Stř. kraje

---

 

Taktické cvičení IZS v Kladno - "Dopravní nehoda 2011"

 

Ve čtvrtek 26. 5. před desátou hodinou dopolední přijímá zdravotnické operační středisko linky 155 tísňovou výzvu. Dispečink kontaktuje linka 112 s informací o nehodě vlaku. První volající na tuto linku jsou zmatení a rozrušení. Z jejich informací není patrné, zda se jedná o vykolejení vlakové soupravy nebo střet vlaku s jiným vozidlem. Podle prvotních informací je však jisté, že je na místě mnoho lidí zraněno a někteří z nich těžce. Je zalarmován celý integrovaný záchranný systém a k nehodě okamžitě vyráží složky hasičského záchranného sboru, zdravotnické záchranné služby a policie.

 

Zdravotnické operační středisko posílá na místo všechny nejbližší dostupné sanitní vozy z okresu nebo přilehlých oblastí, kontaktuje leteckou záchrannou službu, nemocniční dopravní službu a zvažuje aktivaci traumatologického plánu. Krátce po desáté hodině na místo přijíždí první sanitní vůz. Záchranáři zjišťují, že se jedná o nehodu vlaku a autobusu. Odhadují, že na místě je zhruba 30 – 40 zraněných. Někteří cestující se snaží pomoci zraněným, jiní utrpěli psychický otřes a zůstávají sedět na místě, další odcházejí z prostoru nehody. Pod zkroucenými plechy autobusu jsou uvězněni těžce zranění a z několika míst se ozývá volání o pomoc.

 

Tak vypadal začátek cvičení složek integrovaného záchranného systému „Dopravní nehoda 2011“, které mělo za cíl procvičit součinnost složek při společném zásahu u mimořádné události s velkým počtem zraněných. Při nehodě bylo zraněno 37 lidí, z nichž 2 osoby podlehly smrtelnému zranění a dalších 8 bylo zraněno těžce. Třetí osoba umírá během záchranných prací.  15 cestujících bylo zraněno středně těžce a 12 lehce. 

 

Hlavními cíli cvičení ve zdravotnické části bylo procvičit:

 

-          spolupráci s ostatními složkami na místě mimořádné události

-          aktivaci traumatologického plánu

-          třídění  postižených metodou START (snadné třídění a rychlé terapie), které prováděl hasičský záchranný sbor s přiděleným záchranářem

-          lékařské třídění na shromaždišti raněných

-          organizaci sektoru zdravotnického ošetření  a jeho zajištění v místě události vedoucím lékařem

-          odsuny a směrování postižených po odborném třídění do specializovaných center (traumacentra, příp. popáleninová centra)

-          činnost velitele zdravotnické složky a činnost ve štábu velitele zásahu

-          vedení dokumentace o zraněných

-          správnost úkonů kolem zemřelých osob ve spolupráci se soudními lékaři a DVI týmem 

 

Cvičení se zúčastnily zdravotnické posádky a transportní prostředky sestavené na akci mimo službu, takže nebyl ohrožen běžný chod záchranné služby. Na místě však posádky zasahovaly ve stejných počtech v jakých jsou dispozici v reálné době. 

 

Zúčastněné složky ZZS:

 

-          výjezdové stanoviště ÚSZS SČK Kladno – 2x posádka rychlé zdravotnické pomoci (RLP), 1x posádka rychlé zdravotnické pomoci (RZP)

 

-          výjezdové stanoviště ÚSZS SČK Hostivice– 1x posádka rendez – vous s lékařem a 1x posádka RZP

 

-           výjezdové stanoviště ASČR (Asociace samaritánů ČR) Slaný – 1x vůz RLP. 1x vůz RZP

 

-          Oblastní nemocnice Kladno – 3x sanitní vozidlo dopravy raněných s jedním řidičem

 

-          2x vrtulník Letecké zdravotnické záchranné služby

Traumatoloplángický  a třídění zraněných metodou START:

 

Traumatologický  plán, který byl i součástí dnešního cvičení, obvykle aktivuje operační středisko a bývá vyhlášen při mimořádných událostech a hromadných neštěstích s velkým výskytem zraněných. V případě aktivace traumatologického plánu pracuje záchranná služba v „nouzovému režimu“. Zdravotnické operační středisko vyšle na místo všechny potřebné nebo dostupné síly a prostředky. Svolá krizový štáb a o vzniklé situaci informuje ostatní operační střediska v kraji nebo v jiných krajích. Případně je zažádá o výpomoc na místě události nebo při zajišťování běžných výjezdů záchranné služby.

 

Při mimořádných událostech s velkým počtem zraněných se záchranáři nemohou věnovat všem najednou a je nutné pacienty třídit a ošetřovat podle závažnosti a typu poranění a priorit transportu. Jedná o metodu třídění START (snadné třídění a rychlá terapie). Pro snadnou orientaci mezi zraněnými je každému pacientovi přidělena třídicí karta s příslušnou barvou, která určuje závažnost stavu postiženého:

 

Zelená – lehce zranění, chodící (ošetřují se jako poslední)

Žlutá – středně těžce zranění (možné odložení pomoci jen na určitou dobu)

Červená – těžce zranění (je třeba poskytnout neodkladnou pomoc)

Černá – zemřelí

 

Záchranáři se primárně soustředí na zásadní úkony, jako je například stavění velkých krvácení a  uvolnění dýchacích cest. Ostatní poranění, která nejsou život ohrožující se ošetřují sekundárně.

 

První posádka záchranné služby, která přijede na místo, se vždy ujme vedení zdravotnického zásahu. Z lékaře se stane vedoucí lékař zásahu, třídí zraněné a spolupracuje s vedoucím zásahu z řad hasičského záchranné sboru, který stanoví bezpečnou zónu pro shromaždiště a odsun zraněných. Z řidiče první posádky na místě zásahu se stává vedoucí zdravotnické dopravy, který organizuje pohyb sanitních vozů, odsun a transport zraněných do nemocnic.

 

Při cvičeních tohoto typu složky IZS nacvičují situace, s kterými se nesetkávají často, ale na které musí být připraveni. Hromadná neštěstí jsou pro záchranáře velmi náročná po fyzické, psychické a odborné stránce a formou takového cvičení lze předejít možným chybám, které by se mohly stát při opravdovém zásahu.

 

U podobných mimořádných událostí záchranáři zasahují průměrně 3x do roka. Poslední velká událost se stala v únoru 2011, kdy záchranáři zasahovali u nehody kamionu a vlaku u Tuchlovic na Kladensku. Zraněno bylo tehdy 10 lidí a jeden člověk zemřel. Další nehoda se stala například v prosinci 2010 u Kamenných Žebrovic. Srazily se zde dva vlaky a záchranáři na místě ošetřili patnáct osob.

 

---

 

Den záchranářů v Kolíně 2011

I v letošním roce se středočeští záchranáři zúčastnili Dne záchranářů v Kolíně, který se konal v neděli 8. května. Den záchranářů v Kolíně má dlouholetou tradici, koná se každoročně a je jednou z největších akcí svého druhu v ČR. Pořádá jej město Kolín spolu s jednotlivými složkami integrovaného záchranného systému. Záštitu nad akcí převzal hejtman Středočeského kraje MUDr. David Rath a starosta Kolína Mgr. Vít Rakušan. Den záchranářů byl ráno tradičně zahájen průjezdem historických vozů a po celý den na několika místech v Kolíně (na Karlově náměstí, Kmochově ostrově a okolí řeky Labe) profesionální i dobrovolní hasiči, policie, zdravotničtí záchranáři a další složky integrovaného záchranného systému předváděli návštěvníkům techniku, vybavení, činnost i vzájemnou spolupráci při ochraně životů, zdraví a majetku obyvatelstva. Návštěvníci během dne mohli vidět např. záchranu osob z vody, vyprošťování osob z havarovaných vozidel, vyproštění auta z řeky, ukázky zásahu pořádkové jednotky policie, práci policejních psovodů a jízdní policii. Zájemci si mohli na stanovišti záchranné služby také vyzkoušet provádění první pomoci a resuscitaci.

---

Rakovničtí záchranáři doběhnou k pacientovi rychleji

Středočeští záchranáři byli v pražském maratonu druzí 

Skvělé výkony podali záchranáři, kteří reprezentovali středočeskou záchrannou službu v soutěži týmů ve Volkswagen Prague Marathon. V letošním sedmnáctém ročníku, který se konal v neděli 8.května, se čtyřčlenný tým „Středočeská záchranka“, ve složení: rakovničtí záchranáři Richard Dvořák a Jaroslav Jedlička, lékař rakovnické záchranné služby Lubor Šimek a sestra anesteziologicko-resuscitačního oddělení rakovnické nemocnice Lucie Růžková, umístil na úctyhodném 2. místě ze sedmnácti družstev. V podobném složení záchranáři soutěžili již v loňském roce, tehdy se umístili na devátém místě. V soutěži týmů musí každý člen uběhnout 42, 195 km a jejich časy se pak sčítají. Zatímco minulý rok součet časů všech členů týmu činil 15:26:14, v letošním roce si tým středočeských záchranářů v časech polepšil téměř o dvě hodiny na 13:40:41.  Jaroslav Jedlička si navíc zlepšil svůj osobní rekord z 3:36 na 3:11 a Richard Dvořák čas loňského maratonu z 3:12 na 3:09.

„Podařily se nám dobré časy i přesto, že  někteří z týmu bojovali se zdravotními problémy. Lucie na 16. kilometru navíc zakopla o tramvajový pás a sedřela si koleno a loket, několikrát pak musela zastavovat kvůli ošetření krvácení,“ řekl člen týmu Richard Dvořák. Dodal, že mají zájem o účast i v příštím roce a chtějí pracovat na zlepšení svých osobních časů. Nezapomněl také poděkovat Územnímu středisku záchranné služby Středočeského kraje za finanční podporu, která jejich start umožnila.

Tereza Janečková

---

Berounští záchranáři se zhostili funkce rozhodčích při soutěži ve vyprošťování

 

V pátek 29. 4. se konal 1. ročník „Velké ceny Hořovic“, soutěže družstev hasičů ve vyprošťování z havarovaných vozidel. Místem konání se stalo letiště v Tlusticích u Hořovic a soutěže se zúčastnilo 16 hasičských týmů z různých koutů České republiky. Berounští záchranáři byli organizátory z řad hořovických hasičů požádáni o asistenci při posuzování kvality zásahů jednotlivých družstev. Hodnotila se především taktika zásahu, technické provedení, rychlost vyproštění, komunikace se zraněným a poskytování první pomoci vyprošťovanému do příjezdu záchranné služby. Všechna družstva si vedla dobře, ale nejlepší výkon podali hasiči z Hořovic, na druhém a třetím místě se pak umístili hasiči z pražského Smíchova a ze stanice Vodochody.

 

V rámci soutěže probíhal i doprovodný program včetně prezentace integrovaného záchranné systému. Záchranná služba organizovala kurzy první pomoci, prohlídku sanitního vozu a vybavení záchranné služby. Návštěvníci si mohli vyzkoušet praktický nácvik resuscitace nebo práci s fixačními pomůckami. Rozdávali se také příručky první pomoci, které středočeská záchranná služba vytvořila a o které je na podobných akcích vždy velký zájem. Akci navštívilo přibližně 500 lidí a velkou část z nich tvořili děti ze škol. Na závěr soutěže proběhla ukázka simulované dopravní nehody se čtyřmi zraněnými, kde byla veřejnosti představena spolupráce celého integrovaného záchranného systému.

 

Po skončení soutěže se stala na Berounsku skutečná dopravní nehoda, kde bylo potřeba vyprošťování. Nehoda se stala ve Zdicích a řidič vozidla byl zaklíněný a zavalený barely s barvami, které vezl. Byl přibližně deset minut vyprošťován hasičským záchranným sborem. Po vyproštění byl předán do péče záchranářů. Utrpěl zhmoždění hrudníku a břicha a s podezřením na vnitřní krvácení byl převezen na traumacentrum do pražského Motola.

 

Tereza Janečková

---

 

 

Kladenská pohotovost se 1. 4. 2011 přesouvá na nové místo

Od 1. 4. 2011 se novým zřizovatelem kladenské lékařské služby první pomoci stává místo záchranné služby Oblastní nemocnice Kladno. Ordinace se tak 1. 4. přesouvá ze stávajících prostor v budově Územního střediska záchranné služby Středočeského kraje do nové budovy v kladenské nemocnice tzv. Centra akutní medicíny. Ordinační hodiny zůstávají zachovány (všední dny 17 – 22 hod., víkendy a svátky 8 – 22 hod.).

---

 

Lékaři ze středočeské záchranky se cítí podvedeni, peníze na zvýšení platů nedostanou

 

Dne 10. února 2011 se sešli představitelé záchranných služeb s premiérem Petrem Nečasem a ministrem zdravotnictví Leošem Hegerem, aby společně vymezili úlohu zdravotnických záchranných služeb v době krize, která by mohla nastat odchodem lékařů z nemocnic po 1. březnu 2011. Všichni přítomní se shodli na tom, že záchranky v maximálně možné míře využijí svoje rezervy a síly i nad rámec poskytování přednemocniční neodkladné péče. Zároveň byl v té souvislosti oceněn přístup lékařů-záchranářů, z nichž ani jeden nedal v souvislosti s akcí „Děkujeme, odcházíme“ výpověď z pracovního poměru. Na tomto jednání byl ze strany obou vládních představitelů učiněn příslib, že v případě přidání platů nemocničním lékařům nezůstanou stranou ani lékaři-záchranáři a peníze na zvýšení platů doputují i na jednotlivé záchranky.

 

V tuto chvíli se dozvídáme, že příslib nebude splněn. Vláda svým nařízením sice uložila také ředitelům zdravotnických záchranných služeb zvýšit od 1. 3. 2011 platové tarify lékařům stejně jako v nemocnicích, ale v doplněné tzv. úhradové vyhlášce se peníze od zdravotních pojišťoven určily jen na platy nemocničních lékařů. Co se nám zprvu zdálo být pouze chybou či opomenutím, ukazuje se jako záměr. Asociace ředitelů zdravotnických záchranných služeb ČR opakovaně písemně a také na všech tripartitních jednáních upozorňovala MZ ČR i předsedu vlády ČR, že zdravotní pojišťovny musí krýt zvýšené mzdové náklady i záchrankám. Zástupcům Asociace se dostalo ujištění, že tomu tak bude. Asociace si proto vyžádala od ministerstva zdravotnictví písemné stanovisko. To dopisem náměstka ministra Petra Noska ze dne 14. 3. 2011 sdělilo, že „...by finanční prostředky na navýšení platů lékařů ZZS měl zajistit zřizovatel těchto zařízení.“ Což jsou, jak známo, krajské úřady.

 

Takovéto sdělení ministerstva zdravotnictví nejenže popírá všechny předcházející sliby, ale přichází v době, kdy stát poslal Středočeskému kraji na rok 2011 o miliardu korun méně, než v předcházejících letech, což se pochopitelně projevilo i v nižším finančním příspěvku pro středočeskou záchrannou službu. I proto je takovéto sdělení ministerstva zdravotnictví možné považovat za podvod a výsměch všem záchranářům, v tomto případě především lékařům. Ve chvíli, kdy nemocniční lékaři stáhli výpovědi, tak vlastně stát vyslal záchranným službám signál o druhořadosti jejich zdravotnických zaměstnanců. Ti se tak možná budou muset v některých krajích smířit s tím, že tarifní platy se jim podle nařízení vlády zvýší, ale na úkor snížení jiných nenárokových složek platu. To jim totiž nepřímo ministerstvo zdravotnictví vzkazuje a jakoby dodává, že naše vstřícnost v době blížící se krize ve zdravotnictví musí být potrestána.

 

MUDr. Martin Houdek

Ředitel Územního střediska záchranné služby Středočeského kraje

---

Nově vybavené autolékárničky v praxi 

Záchranná služba Středočeského kraje pořádá často kurzy první pomoci pro veřejnost. Během přednášení naši školitelé pracují také s autolékárničkami, které mají lidé často jako první po ruce, a setkali se s několika problémy týkající se jejich nového obsahu. Přes veškeré  náklady, které byly do podoby nových autolékárniček investovány, je jejich vybavení stále nedostačující. Považujeme za velmi nešťastné, že řidiči jsou nuceni kupovat něco, co ani neodpovídá novým zásadám první pomoci.  

V říjnu 2010 byla vydána nová doporučení Evropské rady pro resuscitaci tzv. Guidelines 2010, která vychází vždy po pěti letech. Oproti roku 2005 nebyly sice změny v první pomoci tak zásadní, nicméně, kdyby tvůrci autolékárniček na tato plánovaná doporučení počkali a řídili se radami odborníků, mohlo být jejich vybavené jiné a odpadl by i problém s tolik prodiskutovávanou resuscitační maskou. Nová podoba první pomoci totiž nepovažuje dýchání z úst do úst za zásadní. Za nejdůležitější naopak označuje zahájit co nejrychleji nepřímou srdeční masáž a zdůrazňuje její provánění i bez umělých vdechů (při srdeční masáži se využívá okysličená krev z těla postiženého).  

Během kurzů první pomoci naši školitelé zjistili, že pro laiky není používání masky vůbec jednoduché, návody k použití nebývají dostačující a samotné použití masky a pročítání návodu zachránce spíše zdržuje, než aby pomohlo. Nejzásadnější problém je v tom, že lidé po zakoupení autolékárničku vůbec neotevřou a neseznámí se s jejím obsahem a návodem. Část z nich si myslí, že samotným otevřením dojde k jejímu znehodnocení. 

 

Následující test naši záchranáři provedli na 100 dobrovolnících kurzů první pomoci: 

Dali účastníkům kurzu do rukou autolékárničku a ti měli za úkol najít a sestavit masku v co nejkratším čase, začít provádět vdechy do pacienta (resuscitačního modelu) a poté zahájit srdeční masáž. Samotné zkoumání a sestavení masky jim zabralo průměrně 30 – 60 vteřin a umístění masky na obličej 10 – 30 vteřin. Přičemž 45% ze sta z nich sestavilo masku špatně, 35% jí nasadilo sobě místo pacientovi a 30% jí nasadilo na obličej postiženému obráceně. Dýchání tak ve všech těchto případech nebylo účinné. Dýchání nebylo často účinné i v případě dobře nasazené a sestavené masky, protože udržet jí na obličeji tak, aby těsnila, neunikal při dýchání vzduch a zároveň byla zakloněná hlava postiženého, je pro laiky poměrně náročné. (I samotní zdravotníci se správné držení masky učí dlouho.) Navíc při špatném záklonu hlavy hrozí zvracení a dušení postiženého žaludečním obsahem (to je i jeden z důvodů, proč se nyní dýchání nedoporučuje). Účastníci kurzu při neúspěchu opět zkoumali masku a snažili se o další vdechy a tím se zdržovali od toho nejdůležitějšího – srdeční masáže. Samotné účinné poskytnutí první pomoci tak přišlo někdy až  po 3 minutách i déle, přičemž už dvouminutový interval během resuscitace snižuje její úspěšnost o 20 – 30%. 

Další nedostatky autolékárniček: 

Leták první pomoci  

–         zachránce není schopen pochopit v krizové situaci zdlouhavý text psaný drobným písmem

–         neslučuje se s často obsahem autolékárničky – nepíše se zde o dýchací masce, což mate zachránce 

Návod k masce 

-          v některých návodech je zachránce zobrazen při dýchání za hlavou pacienta, vzniká tak interval mezi vdechy a kompresemi hrudníku (zachránce musí obíhat postiženého, protože komprese hrudníku se provádějí se z boku) – ztrácí se kontakt mezi masáží a dýcháním.  

Obvazy

-          jsou velmi malé a nedostatečné při velkém krvácení 

---

 

Call centrum záchranné služby se osvědčilo

Call centrum – zdravotnická poradna na telefonu na lince 800 888 155 - funguje od října 2009, tedy déle než rok. První tři měsíce se jednalo o zkušební provoz pro několik středočeských okresů, ale od roku 2010 funguje Call centrum oficiálně pro celý Středočeský kraj a stále více se ukazuje, že jeho zřízení bylo dobrým nápadem. Na linku Call centra volá čím dál více lidí nejen ze středních Čech, ale i z celé České republiky. Nyní je to průměrně 9 - 10 telefonátů za den a průměrná délka hovoru je necelé čtyři minuty. Volání na Call centrum z jiných krajů než ze Středočeského je poměrně vysoké. V současnosti to je zhruba 40% z jiných krajů a 60% ze Středočeského kraje. 

Call centrum středočeské záchranné služby vzniklo podle britského modelu jako první v České republice. Nedávno stejnou službu zřídil i Moravskoslezský kraj. Volání na Call centrum je zdarma a je hrazeno z fondů Středočeského kraje. Lidé volají nejčastěji kvůli radám ohledně otevíracích hodin zdravotnických zařízení, lékáren a lékařským službám první pomoci. V dalších případech si volající neví rady, co má například dělat při teplotách, nachlazení, zažívacích potížích a bolestech různé etiologie a kam se má v těchto případech obrátit na odbornou pomoc. V případě zdravotních problémů a jakýchkoliv předpokládaných komplikací operátorka volajícího odkazuje na lékařskou pomoc a potřebná vyšetření či na linku 155, kam jej muže sama okamžitě přepojit. Operátorky se však i setkávají s problémy, jako jsou dluhy, závislost na alkoholu a domácí násilí. Na Call centrum také volají lidé, kteří jsou sami, je jim smutno nebo ti kteří se nachází v těžké životní situaci a potřebují vyslechnout. 

Lidé mohou Call centrum kontaktovat také formou emailu na call@zchranka.cz a část z nich tuto možnost již využila. Formu písemné komunikace jsme zavedli především kvůli neslyšícím a osobám s komunikační blokem. Jako novinku jsme zavedli také možnost kontaktovat Call centrum formou SMS na čísle 720 002 655. 

Během svého fungování Call centrum vyřídilo téměř 4500 hovorů. Jen od začátku roku 2011 do něj zavolalo 550 lidí. Call centrum obsluhuje jedna dispečerka – zkušená operátorka z linky 155, která má zdravotnické vzdělání a prošla školením krizové komunikace v psychosociální oblasti. V některých případech Call centrum spolupracuje s dalšími linkami, které se věnují psychosociální problematice jako je Linka bezpečí, Linka důvěry, Bílý kruh atd., avšak 90% hovorů tohoto typu zvládne operátorka Call centra sama. 

Jeden z důvodů vzniku Call centra bylo odlehčení hovorů tísňové lince 155. Hovory, které nemají charakter urgentního tísňového volání (volající nepotřebuje sanitku, ale chce například poradit, kam jít s bolestmi zubů), jsou přepojovány na Call centrum.  Avšak přibližně 20% telefonátů přicházejících na Call centrum má akutní charakter a volající je následně přepojen na linku 155 a většinou je k němu poslán sanitní vůz. To byl i případ chlapce, který snědl jedovatá semena tisu nebo muže, který volal na Call centrum s bolestmi na hrudníku, byl přepojen na linku 155 a záchranáři po příjezdu zjistili, že má akutní infarkt myokardu.  

Call centrum se osvědčilo také jako informační linka v různých mimořádných situacích např. jako informační centrum v období prasečí chřipky. Taktéž se zde soustřeďovala data pro potřebu jiných subjektů (informace pro hygienickou stanici, zajištění očkování apod). V současné době je přínosné při omezování některých lékařských služeb pomoci. V případě komplikací způsobených akcí „Děkujeme odcházíme“ bylo v plánu soustředit na Call centrum všechny informace o volných či nedostatečných kapacitách nemocnic a posádek záchranné služby. 

---

Rendez – vous systém na dalších dvou místech v kraji

V úterý 1. 2. 2011 zahájili středočeští záchranáři provoz rendez – vous systému na dvou nových stanovištích, a to v Kolíně a Kutné Hoře. K pacientům Kutnohorska a Kolínska tak vyjíždějí lékaři v malém voze Škoda Yeti, který je přizpůsoben zástavbou a vybavením potřebám záchranné služby. 

Systém rendez – vous je pro Kutnou Horu a Kolín vhodným způsobem přednemocniční neodkladné péče. Již během prvního týdne provozu byla vozidla rendez – vous na nových místech plně využita. V Kolíně během necelých prvních sedmi dnů vyjela Škoda Yeti k 25 zásahům a v Kutné Hoře dokonce ke 36 případům. Jednalo se o výjezdy k dopravním nehodám, úrazům a akutním stavům, u kterých musel zasahovat lékař. Kutnohorská posádka rendez – vous má za sebou dokonce dvě úspěšné resuscitace. V případě Kutnohorska se však nejedná o první posádku rendez – vous. Od roku 2008 působí tato posádka také na stanovišti ve Zbraslavicích, kde se osvědčila. 

Pro záchranné služby Kolínska a Kutnohorska systém rendez – vous, kdy k pacientům vyjíždí lékař v malém voze a spolupracuje se záchranářskou posádkou ve velkém sanitním voze, znamená moderní, flexibilní a ekonomicky výhodný systém, který má širší možnosti využití lékaře v terénu. Lékař stihne během dne vyjet k většímu počtu pacientů, než v klasickém sanitním voze. Díky tomu, že se pohybuje v samostatném voze s řidičem, nemusí se vázat na posádku ve velké sanitce a nebo se k ní může naopak při závažných stavech přidat. Systém rendez – vous umožňuje spolupráci dvou posádek na místě události, tedy malého a velkého sanitního vozu. Na místě události je tak větší počet záchranářů, což je výhodné při komplikovaných stavech, transportech pacientů do sanitních vozů, při dopravních nehodách s více zraněnými nebo při resuscitacích.

Tereza Janečková

---

Omezení lékařské služby první pomoci v Berouně

Po důkladném posouzení všech souvisejících problémů se Územní středisko záchranné služby Středočeského kraje rozhodlo, že od 1. února 2011 omezí Lékařskou službu první pomoci (LSPP) pouze na víkendový provoz. Tu záchranná služba provozuje v areálu výjezdového stanoviště zdravotnické záchranné služby v Berouně (Prof. Veselého 461). Víkendové ordinační hodiny zůstanou zachovány (8:00 – 22:00).

Středočeské záchranné službě se dlouhodobě nedaří na pohotovosti zajistit personální obsazení zdravotnickými zaměstnanci, zejména pak lékaři. Většina praktických lékařů z berounského regionu sloužit pohotovosti odmítá a lékaři ze záchranné služby nemohou s ohledem na prvořadé poskytování zdravotní péče při výjezdových službách tuto činnost ve všední dny suplovat. V posledních měsících byla situace už natolik neúnosná, že se vedení záchranné služby rozhodlo přistoupit k omezení ordinačních hodin.

Nejbližší pohotovosti budou mít obyvatelé Berouna a okolí k dispozici ve všední dny v Kladně, Praze a Příbrami a informace o nich naleznou na webu středočeské záchranné služby www.zachranka.cz. Případě mohou kontaktovat bezplatné Call centrum záchranné služby na telefonní čísle 800 888 155, kde jim odborník poradí, jak mohou postupovat a jaké si vzít léky do té doby, než bude jejich praktický lékař k dispozici. Pokud se bude jednat o neodkladný zdraví nebo život ohrožující stav, k pacientovi vyjede záchranné služba.

---

Slavnostní předání nových vozů středočeské záchranné službě 

Ve středu 19. ledna ve 14.30 proběhlo na náměstí Starosty Pavla v Kladně slavnostní předání nových vozů středočeským záchranářům. Akce proběhla za účasti hejtmana Středočeského kraje MUDr. Davida Ratha a ředitele Územního střediska záchranné služby Středočeského kraje MUDr. Martina Houdka. Záchranáři obdrželi z rukou hejtmana klíčky od čtyř nových a plně vybavených vozů Škoda Yeti přizpůsobených potřebám záchranné služby. Vozy budou využity pro účely tzv. rendez-vous systému, který ve Středočeském kraji s úspěchem zavádíme a budou od 1. 2. 2011 umístěny na výjezdových stanovištích záchranné služby v Kolíně a Kutné Hoře, kde může být systém randez-vous díky nim zahájen. Na stanovištích v Příbrami a Hostivicích Škoda Yeti hned po slavnostním předání nahradí starší vozy rendez-vous a ty pak budou dále sloužit jako záložní. Středočeská záchranná služba začne používat vozy Škoda Yeti jako první záchranná služba v ČR.

 

 

V rámci slavnostního předání nových vozů záchranné službě se konaly na náměstí Starosty Pavla od 13:30 také bezplatné kurzy první pomoci.  Lidé měli možnost naučit se masáž srdce a správné dýchání z úst do úst na resuscitačním modelu, vyzkoušet si práci s automatickým externím defibrilátorem a další úkony potřebné k záchraně života. Na místě byla vystavená i soudobá záchranářská technika.

 

Jeden vůz Škoda Yeti stál přibližně 450 000 Kč. Přizpůsobení vozu potřebám záchranná služby tj. vnitřní a vnější zástavba a vybavení přišlo cca na 300 000 Kč. Jen pro srovnání například pražští záchranáři investovali do vozů rendez-vous systému mnohem více. V roce 2008 za finanční podpory Hlavního města Prahy pořídili 16 vozů Mercedes Benz, přičemž jeden takový vůz vyšel přibližně na 1,8 milionu Kč.

 

Jak funguje rendez – vouz systém?

 

Podstatou je hustá síť stanovišť rychlé zdravotnické pomoci (RZP), tzv. velkých aut, ve kterých pracuje střední zdravotnický pracovník (sestra nebo záchranář) a řidič záchranář, oba proškolení v řešení akutních stavů. Na vybraných stanovištích, daných počtem obyvatel a geografickou polohou oblasti, je pak stanoviště rendez – vous  (R-V), tzv. malého vozu.  Posádku vozu R-V  tvoří lékař záchranné služby a řidič záchranář. Podle charakteru potíží pacienta operátorka vysílá vůz  s lékařem (R-V), vůz se sestrou (RZP) nebo oba najednou. Lékař na místě pacienta vyšetří a ošetří, podle zdravotního stavu může následně pacienta ponechat na místě, nebo ho předat posádce velkého vozu k transportu do nemocnice. V případě závažného ohrožení zdraví pacienta doprovází lékař a v nemocnici předává většinou do intenzívní péče (JIP, ARO). Případů, kdy lékař doprovází pacienta až do nemocnice  je  méně než cca 20% všech výjezdů. Nyní, po zavedení nového systému,  může lékař místo zbytečného doprovodu pacienta do nemocnice vyjet k dalšímu pacientovi v tísni. Rendez – vous systém již nyní funguje na stanovištích středočeské záchranné služby v Příbrami, Vlašimi, Zbraslavicích a nově také v Brandýse nad Labem, Benešově, Říčanech a v Berouně, kde se osvědčil. Plošně je také využíván pražskou nebo libereckou záchrannou službou.

  

MUDr. Martin Houdek

 

Fotografie: Tereza Janečková, Petr Schejbal

---

Do Rakovníka se vrátila zubní pohotovost

Zubní pohotovost v Rakovníku, kterou zřizuje Středočeský kraj, se po více než čtyřech letech opět otevřela. Slavnostní otevření proběhlo v sobotu 8. ledna v osm hodin ráno a zúčastnili se ho náměstek středočeského hejtmana Marcel Chládek a ředitel krajské záchranné služby Martin Houdek, kteří se o znovuobnovení zmiňované pohotovosti zasloužili nejvíce. Po téměř ročním úsilí tak sklízí ovoce.

Nová ordinace zkušebně funguje zatím o sobotách, později se rozšíří na celý víkend. „Do budoucna se nebudeme bránit ani tomu, aby ordinace byla otevřena i ve všední dny,“ sdělil Marcel Chládek.

Není to první zubní pohotovost, kterou Středočeský kraj za svého působení obnovil. Například v červnu roku 2009 pomohl otevřít zubní pohotovost v krajské Nemocnici Rudolfa a Stefanie v Benešově a kladenské nemocnici. Ty totiž nechal uzavřít exministr zdravotnictví Tomáš Julínek a bývalý hejtman Petr Bendl.

Zubní péče je přitom v České republice v ohrožení. Nedostatek stomatologů se nevyhýbá ani Středočeskému kraji. Díky znovuobnovení zubní pohotovosti se Rakovnicko opět stává plnohodnotným okresem.

---

Slavnostní předání automatických externích defibrilátorů

kutnohorské policii

 

 

Oděno do slavnostního hávu bylo pondělní dopoledne 20. 12. 2010 v Rytířském sálu Městského úřadu v Kutné Hoře. Proběhlo zde v rámci projektu "Dejte srdci šanci" slavnostní předání automatických externích defibrilátorů kutnohorské policii, která těmito přístroji vybaví své vozy.

 

I takto by se bez pochyb dalo popsat setkání ředitele Krajského ředitelství policie Středočeského kraje plk. JUDr. Václava Kučery se starostou Kutné Hory RNDr. Ivo Šancem CSc. a dalšími starosty přilehlých měst a obcí u příležitosti vyhodnocení projektu „Dejte srdci šanci – Středočeská šance“ a srdečného přivítání se dostalo vedoucí Územního odboru Policie České republiky Kutná Hora plk. JUDr. Blance Matějů, řediteli Středočeské záchranné služby MUDr. Martinu Houdkovi a manažeru projektu „Dejte srdci šanci“ Ing. Petru Schejbalovi.

 

Zmíněný projekt zásadním způsobem zvyšuje naději na přežití u lidí, kteří byli postiženi srdeční příhodou nebo jakoukoli jinou příhodou spojenou se selháním některé životní funkce v teritoriu, kde je možnost rychle poskytnout první pomoc za využití právě tohoto přístroje. Často se stává, že na místo události jako první dorazí ještě před záchrannou službou policisté. Pokud mají ve voze automatický externí defibrilátor a pacientův stav to vyžaduje, mohou začít s oživovacími pokusy ještě před příjezdem záchranářů. V těchto případech, kdy jde o vteřiny, může tento přístroj v policejním voze doslova zachránit život.

 

Krajský policejní ředitel ve svém úvodním proslovu především poděkoval přítomným zástupcům obcí, které se na projetu podílely a přispěly k vybavení policejních vozidel ve svém regionu automatickým externím defibrilátorem (AED). Zmínil také důležitost a přínos, kterým je vybavení služebních vozidel těmito přístroji a zejména připravenost policistů kdykoli, bude-li to třeba, občanům pomoci.. MUDr. Houdek tato fakta jen potvrdil a ve stručnosti nastínil využití AED v praxi a spolupráci policistů se záchranáři. Odborný výklad ke zmíněnému projektu přímo na místě poskytl přítomným právě jeho manažer Ing. Schejbal.

 

nprap. Daniel Votroubek, Tereza Janečková

---

Záchranáři ruší pohotovost v Říčanech k 1. 12. 2010

 

Územní středisko záchranné služby Středočeského bude rušit lékařskou službu první pomoci v Říčanech. Tato organizační změna bude uvedena v platnost 1. 12. 2010.

 

Naše rozhodnutí vychází především z problému nedostatku lékařů. Již několik posledních let se nám opakovaně nedaří pohotovosti personálně zajistit. S výjimkou několika víkendů, které zajišťuje velmi málo praktických lékařů z říčanského regionu (další praktičtí lékaři služby na lékařské službě první pomoci odmítají), musíme zbylé dny obsazovat našimi lékaři ze záchranné služby a ti působí souběžně jako lékaři určení pro výjezdovou službu záchranné služby. Často se stává, že musejí pacienty ošetřované na pohotovosti opustit, aby mohli splnit svůj základní úkol, kterým je poskytnutí přednemocniční neodkladné péče. V jiných případech se pacienti lékařského ošetření vůbec nedočkají, protože je posádka delší čas na výjezdu. Dalším důvodem rušení pohotovosti, je očekávaný nedostatek financí na její provoz. Tento důvod plyne z faktu, že Středočeský kraj dostane v příštím roce méně peněz od státu a tím se sníží i příspěvek pro záchrannou službu, ze kterého kryjeme chod lékařských služeb první pomoci.

 

Uvědomujeme si, že rušení pohotovosti se úzce dotkne dostupnosti zdravotnické péče pro občany Říčan a okolí, což nás velmi mrzí. Přesto jsme se po důkladném posouzení všech souvisejících problémů rozhodli k tomu kroku, který byl pro nás za stávající situace nevyhnutelný.

 

Tereza Janečková

---

Lékařská služba první pomoci ve FN Na Bulovce se stěhuje do nových prostor

 

Lékařskou službu první pomoci (LSPP) pro děti i dospělé najdou pacienti od 1. 12. 2010 na novém místě. Nově se bude nacházet ve zcela zrekonstruovaných prostorech přízemí budovy č. 2.

 

Prostory pro dětskou pohotovost, která sídlila v budově Gynekologicko-porodnické kliniky (dosud budova č. 15), nebyly vyhovující, stejně jako prostory pohotovosti pro dospělé (dosud budova č. 1). Pohotovost pro děti i dospělé bude tedy nově pod jednou střechou, v budově č. 2. Toto místo je velmi dobře přístupné z ulice Bulovka navíc s dobrou možností parkování.

 

Pohotovost pro děti i dospělé bude fungovat beze změn. Dětská pohotovost bude v provozu každý všední den 16 - 07h. O sobotách, nedělích a svátcích pak nepřetržitě. Pohotovost pro dospělé bude fungovat v pracovní dny od 19 do 07h. O sobotách, nedělích a svátcích rovněž nonstop. Všeobecná denní ambulance pro děti pak zůstává na svém původním místě, tj. v budově č. 15, ve 4. patře

---

Proč záchranáři odcházejí pracovat do Středočeského kraje?

Internetová diskuze

 

Ředitel středočeské záchranné služby MUDr. Martin Houdek začátkem listopadu reagoval

v Pražském deníku na otištěné výrok ředitele pražské záchranné služby MUDr. Zdeňka Schwarze, který ve svém vyjádření tvrdil, že na středočeské záchranné službě je málo práce, a proto pražští záchranáři odcházejí za prací do středních Čech. Toto vyjádření nás velmi zamrzelo a překvapilo. Ve  formě, v jaké bylo podáno, vyznělo urážlivě vůči naší záchranné službě a samotným záchranářům, jejichž práce je v tak rozlehlé kraji, jako je středočeský, velmi náročná.

Na tuto naší reakci v Pražském deníku, dle našeho názoru, opět neadekvátně reagoval

MUDr. Schwarz. Neradi bychom se snižovali k další reakci v deníku, protože by mohla vyústit v nedůstojnou mediální hádku. Rozhodli jsme se proto spustit internetovou diskuzi, kde mohou záchranáři, ale i široká veřejnost napsat svůj názor na téma: „Proč pražští záchranáři odcházejí pracovat na středočeskou záchrannou službu a další témata s články spojená.“

Internetovou diskuzi naleznete zde .

---

 

Záchranáři otevřeli nové výjezdové stanoviště záchranné služby v Hostivici u Prahy

 

Územní středisko záchranné služby Středočeského kraje 9. 10. 2010 uvedlo do provozu po Vranově na Benešovsku a Zdicích na Berounsku další výjezdové stanoviště. Slavnostní otevření hostivického stanoviště proběhlo v dopoledních hodinách za účasti hejtmana Středočeského kraje MUDr. Davida Ratha a ředitele záchranné služby MUDr. Martina Houdka.

 

Do Hostivice u Prahy se přesunuli záchranáři z Rudné, kde donedávna měla záchranná služba své výjezdové místo. O tomto strategickém přesunu bylo rozhodnuto hned z několika důvodů. Hostivice u Prahy má větší počet obyvatel než Rudná a záchranáři do ní vyjíždějí často. Hostivice je navíc umístěná strategicky uprostřed regionu Prahy – západ a pro zřízení výjezdového stanoviště se jevila jako ideální. Jedná se tedy především o přesun záchranářů na strategičtější místo z hlediska počtu obyvatel v blízkém okolí a o možnost lepší spolupráce s okolními výjezdovými stanovišti záchranné služby (např. Roztoky, Kladno, Beroun). Záchranáři z tohoto místa během krátké doby dojedou do všech míst v regionu a také na Kladensko a Berounsko.

Mezi dalšími důvody je snížení nákladů na provoz stanoviště, který v Hostivici bude pro záchrannou službu výhodnější. V Rudné se záchranáři navíc potýkali s neochotou místního zastupitelstva, které např. neumožnilo výstavbu garážového stání pro sanitní vozy. Pro občany Rudné se nebude jednat o zásadní změnu a nemusí mít strach, že se k nim pomoc dostane pozdě. Záchranáři ve vyhláškou daném limitu, který je patnáctiminutový, jsou z Hostivic do Rudné nebo Berouna schopni dojet do pěti až šesti minut

 

Na novém výjezdovém stanovišti v Hostivici jsou 24 hodin denně dvě posádky záchranné služby. Jedná se o posádku rychlé zdravotnické pomoci velkém (sanitním) voze a o posádku s lékařem v malém (osobním) voze tzv. rendez - vous. Zřízením tohoto výjezdového místa záchranáři pokračují v plošném zřizování systému rendez – vous, jinak také setkávacího systému, který chtějí postupně vybudovat po celém Středočeském kraji. Lékař v malém voze je tak schopen nejen spolupracovat se sanitním vozem v Hostivici, ale také například s posádkou v Roztokách u Prahy, v Kladně nebo Berouně.

 

Podstatou systému rendez – vous je hustá síť stanovišť rychlé zdravotnické pomoci, tzv. velkých aut (sanitních vozů), ve kterých pracuje střední zdravotnický pracovník (sestra nebo záchranář) a řidič záchranář, oba proškolení v řešení akutních stavů. Na vybraných stanovištích, daných počtem obyvatel a geografickou polohou oblasti, je pak stanoviště rendez – vous, tzv. malého vozu.  Posádku vozu malého vozu  tvoří lékař záchranné služby a řidič záchranář. Podle charakteru potíží pacienta operátorka vysílá vůz  s lékařem (R-V), vůz se sestrou (RZP) nebo oba najednou. Lékař na místě pacienta vyšetří a ošetří, podle zdravotního stavu může následně pacienta ponechat na místě, nebo ho předat posádce velkého vozu k transportu do nemocnice. V případě závažného ohrožení zdraví pacienta doprovází lékař a v nemocnici předává většinou do intenzívní péče (JIP, ARO). Případů, kdy lékař doprovází pacienta až do nemocnice  je  méně než cca 20% všech výjezdů. Nyní, po zavedení nového systému,  může lékař místo zbytečného doprovodu pacienta do nemocnice vyjet k dalšímu pacientovi v tísni.

 

Randez vous systém zajišťuje rychlejší přesun záchranářů na místo události a navíc řeší neustálý nedostatek kvalifikovaných lékařů, se kterým se záchranná služba potýká. Je to systém, který je velmi úspěšně dlouhodobě využíván ve velkých městech. Ve Středočeském kraji  funguje například už 10 let v Příbrami, nově se zavádí na dalších stanovištích záchranné služby, zejména podél dálnic. Snahou naší záchranné služby je zřizováním tohoto typu výjezdových posádek účelněji využívat lékaře v terénu. Rendez-vouz systém je flexibilnější a zlepšuje způsob přednemocniční neodkladné péče tím, že umožňuje lépe kombinovat posádky na výjezdech a navíc je posádka v osobním voze na místě mnohem rychleji než velký sanitní vůz.

 

Rendez – vous systém již nyní funguje na stanovištích středočeské záchranné služby v Příbrami, Vlašimi, Zbraslavicích a nově také v Brandýse nad Labem, Benešově, Říčanech a v Berouně, kde se osvědčil. Plošně je také využíván pražskou nebo libereckou záchrannou službou.

 

 

MUDr. Martin Houdek

ředitel záchranné služby

---

 

Středočeští záchranáři byli na soutěži v Turecku čtvrtí

 

Ve dnech 14. 9. – 20. 9. se záchranářský tým ze Středočeského kraje účastnil soutěže posádek záchranných služeb „AEGEAN 2010“v tureckém Izmiru. Posádka záchranářů a dispečerů zdravotnického operačního střediska v Jesenici ve složení Jan Bradna, Robert Kameník a Marie Stránská se umístili  na 4. místě z 28 posádek ze 14 zemí, což je vynikající výsledek. Jak sami po návratu do Čech potvrdili soutěž to byla náročná, ale odvezli si z ní zajímavé zkušenosti. Robert Kameník a Marie Stránská byli také součástí úspěšné posádky, která obsadila 1. místo na letošní záchranářské soutěži Rallye Rejvíz v Jeseníku.

 

Součástí tureckých záchranářských závodů, byla také exkurze účastníků soutěže v izmirské nemocnici, na záchranné službě, zdravotnickém operačním středisku, letecké záchranné službě a následovala také odborná konference. Té se účastnili i čeští a slovenští odborníci, jako například MUDr. Dana Hlaváčková s příspěvkem o soutěži Rallye Rejvíz a MUDr. Viliam Dobiáš s přednáškou o syndromu vyhoření.

 

AEGEAN 2010 probíhal podobně jako světově oblíbená česká soutěž pro posádky záchranných služeb Rallye Revíz, který má letos za sebou již 14. ročník. Záchranáři soutěžili ve čtyřech náročných denních a nočních etapách, které obsahovaly vždy tři úkoly. Závod byl zahájen v pátek 17. 9. v ranních hodinách a ukončen v neděli 19. 9. odpoledne. Po celou tuto dobu byly záchranářské týmy nohou a měly jen málo času na vydechnutí. Soutěž byla psychicky, fyzicky i vědomostně velmi náročná a záchranáři si v horkém tureckém podnebí sáhli až na dno.

 

Závod byl koncipován jako běžný výjezd posádky a pacienty a zraněnými byli namaskovaní figuranti. Záchranáři ošetřovali například turistu s infarktem v historických vykopávkách města, třídili zraněné při nehodě v metru a zasahovali u nehody dvou motocyklistů, kde součástí hodnocení  bylo také správné sejmutí helmy.

 

Zajímavý byl také soutěžní úkol s názvem „Little One“, kdy byly soutěžící volání k pádu dítěte z kola. V domácnosti s nižším finančním a sociálním zajištěním se nacházely tři osoby: chlapec, otec – dlouhodobě nezaměstnaný, alkoholik a jeho žena, která stála v rohu místnosti, nekomunikovala a nejevila o dítě strach. Úkolem záchranářů nebylo ani tak ošetřit poraněného chlapce, ale zjistit, že manželka i chlapec jsou mužem týráni a vzhledem k tomu, že se jedná o domácí násilí, přivolat na místo policii.

 

V úkolu „Sky“ záchranáři byli přivoláni na pláž k muži - parašutistovi, který se nemohl postavit a necítil se dobře krátce po seskoku padákem. Muž se neporanil při seskoku, jak se mohlo na první pohled zdát, ale záchranáři měli cílenými dotazy zjistit, že muž se byl ten samý den potápět a má tzv. kesonovu nemoc. Středočeští záchranáři za tento úkol dostali nejvyšší počet bodů ze všech posádek.

 

Po slavnostním vyhlášení výsledků následovala spanilá jízda všech 27 sanitních vozů centrem města. Na 1. místě se umístili záchranáři z Rakouska, na 2. místě posádka z Izmiru a na 3. místě polská záchranná služba. Na samotný závěr pobytu účastníci závodu podnikli výlet do Efezu.

 

Více informací najdete na http://www.aegeanrally.org/ .

 

Tereza Janečková

---

 

Záchranářům z Jesenice u Prahy přišla poděkovat pacientka

 

Záchranáře z Jesenice u Prahy Martina Kubu a Renatu Sklenářovou ve čtvrtek navštívila pacientka, kterou před půl rokem vezli sanitkou do nemocnice. Žena tehdy byla v šestém měsíci rizikového těhotenství a náhle začala silně krvácet, čekala dvojčata a jejich osud byl v tu chvíli nejistý. Dramatickou situaci všichni členové posádky i pacientka dobře zvládli. Lékař se hned rozhodl k okamžitému transportu maminky na gynekologicko – porodnické oddělení do motolské nemocnice v Praze, protože šlo o vteřiny a žena mohla v každou chvíli o děti přijít. Všechna zodpovědnost v tu chvíli byla na řidiči sanitního vozu, aby co nejrychleji a zároveň bezpečnou jízdou dopravil maminku do nemocnice. Záchranáři nakonec stihli maminku dovézt do nemocnice včas, kde se podařilo krvácení zastavit, i když osud dětí stále byl stále nejistý.  Záchranáři se i po předání pacientky v nemocnici dále zajímali o její osud. Maminka po více než dvou měsících hospitalizace porodila zdravé chlapečky Ondru a Jakuba. Tento dobrý konec se rovnal malému zázraku. Maminka zasahujícím záchranářům včera poděkovala za pomoc v nouzi a pochlubila se svými půlročními dvojčaty. Záchranáři byli za tuto zpětnou vazbu moc rádi, protože se s ní nesetkávají u svých bývalých pacientů často.

Tereza Janečková

---

Mladoboleslavští záchranáři se zúčastnili soutěže

 v požárním sportu

 

V pátek 24. 9. proběhl na stadionu v Kosmonosích Kaštan Cup – závod v požárním sportu. Toho se kromě družstev hasičů také zúčastnila dvě družstva záchranářů z Mladé Boleslavi. Týmy záchranářů se zúčastnily závodu již v loňském roce, kdy skončily na 8. a 10. místě. V letošním roce záchranáři před závodem trénovali, úsilí se vyplatilo a také díky zkušenostem z minulého ročníku se zdravotníci umístili na krásném 5. a 9. místě z deseti družstev.  Jejich konkurenty v závodu byli například hasiči ze stanic v Mladé Boleslavi, Bělé pod Bezdězem, Benátek nad Jizerou, Mnichova Hradiště, Staré Boleslavi a Nymburka. Soutěžilo se především v požárním útoku podle pravidel požárního sportu z roku 2007.

 

Věra Dandová, kapitánka jednoho ze záchranářských družstev, je s výkonem svých kolegů spokojená. Stejně tak i hasiči oceňují u záchranářů snahu vyzkoušet si jejich náročnou práci. Mladoboleslavští záchranáři se Kaštan Cupu chtějí zúčastnit i příští rok a již nyní vymýšlejí novou strategii.

 

Tereza Janečková

---

Benešovští záchranáři byli šestí na "Záchraně 2010"

 

Benešovská posádka rychlé lékařské pomoci jela letos obhájit zlato, získané v loňském roce, na mezinárodní záchranářskou soutěž „Záchrana“, která byla pořádána v Košicích na Slovensku. Benešovští záchranáři, ve složení lékař Palo Kačenga a záchranáři Adam Svoboda a Rudolf Kotek sice neobhájili své loňské prvenství, ale umístili se v první desítce na šestém místě, což byl v konkurenci dalších 20 soutěžních družstev z České republiky a Slovenska vynikající výsledek.

 

„Záchrana“ je nejprestižnější soutěž profesionálních zdravotnických záchranářů na Slovensku. Soutěží záchranáři ze Slovenska a České republiky v posádkách RLP nebo RZP. Úroveň soutěže neustále stoupá a každému záchranáři je ctí, pokud se jí může zúčastnit. Soutěžní úkoly jsou pro záchranáře psychicky, fyzicky, vědomostně a diagnosticky velmi náročné. Její podstatou je rozšíření vědomostí, získání nových zkušeností a zlepšení dovedností v praxi. Záchranáři si mohou díky reálně nahraným situacím vyzkoušet a naučit zvládat situace, se kterými se v praxi ještě nesetkali, ale mohou být na ně tímto způsobem připraveni. Odborné úkoly na jednotlivých etapách jsou koncipovány jako běžný výjezd posádky a zraněné nebo nemocné hrají věrohodně namaskovaní figuranti.

 

Letošní, již dvacátý, ročník soutěže se konal ve dnech 9. – 12. září a na záchranáře čekaly celkem dvě noční a tři denní náročné soutěžní etapy. Hodnotila se především odbornost jednotlivých členů posádky, ale i rozhodovací, diagnostické, komunikační schopnosti, souhra týmu, etický a profesionální přístup. V případě chyb záchranáři v soutěži přicházejí o body, ale v opravdovém životě to bývá mnohem víc. Soutěž jim umožňuje si případné chyby zapamatovat a na opravdových zásazích už je neopakovat. Tento typ soutěže patří k jednomu z nejefektivnějších způsobů výuky a tréninku záchranářů.  

 

Soutěž posádek s lékařem a bez lékaře probíhá paralelně a jednotlivé úkoly jsou pro oba typy posádek úplně stejné. To dává možnost odborníkům porovnat jejich přístup k řešení situací, léčbě a ošetřování pacientů a vidět případné odchylky v jejich postupu.

 

Více informací k soutěží: http://zachrana2010.sk/sk/

 

---

V Kladně je nově k dispozici manipulační plocha pro přistání vrtulníku

 

 

Od 1. 7. 2010 je v areálu Oblastní nemocnice Kladno k dispozici manipulační plocha pro přistání vrtulníku. Přistávací plochu pro vrtulníky leteckých záchranných služeb vybudovalo Územní středisko záchranné služby Středočeského kraje a uvedlo do provozu ve spolupráci s Oblastní nemocnicí Kladno, především s její ředitelkou Kateřinou Pancovou, která byla tomuto návrhu nakloněna a nápomocna záchranné službě.

 

Přistávací plocha umožní leteckým záchranným službám, stejně tak jako nemocnici a záchranářům, lepší podmínky pro předávání pacientů, jejichž závažný zdravotní stav vyžaduje letecký transport. Týká se to primárních zásahů, kdy je zraněný letecky transportován do kladenské nemocnice, ale ve větší míře jde o případy, kdy musí být pacient  transportován sekundárně z kladenské nemocnice do jiného zdravotnického zařízení na specializované oddělení.

 

Jedná se o výrazné zlepšení péče o pacienty. Do zprovoznění přistávací plochy vrtulníky sedaly na letišti u obce Velká Dobrá nebo na fotbalovém hřišti u nemocnice, což neslo jisté komplikace a rizika, včetně prodloužení cesty posádky k vrtulníku a tím i celkového času určeného pro transport pacienta. Manipulační plocha je umístěna v jihozápadním cípu kladenské nemocnice poblíž budovy záchranné služby, které šikovně umístěná přistávací plocha znatelně usnadní a zrychlí transport pacienta mezi nemocnicí a leteckou záchrannou službou, což je u život ohrožujících stavů zcela zásadní.

 

Manipulační plocha pro přistání vrtulníku byla vystavěna mezi lety 2004 – 2005 bývalým vedením záchranné služby, ale až do tohoto roku nebyla z neznámých důvodů zprovozněna. Přestože do této plochy ze zpevněného asfaltu, která se skládá ze samotné přistávací plochy a příjezdové komunikace (cca. 20 metrů), minulé vedení záchranné služby investovalo neuvěřitelné 2 000 000 Kč, tato plocha nebyla nikdy za jejich působení uvedena do provozu. Plocha tak celých pět let nebyla užívána. Po mém nástupu do funkce jsme začali problém s manipulační plochou aktivně řešit a splnili tak podmínky, které přistávací ploše stály v cestě.

 

Po konzultaci s odborem životního prostředí bylo nutno upravit stromový porost v okolí přistávací plochy. Z blízkosti přistávací plochy muselo být odstraněno několik lamp veřejného osvětlení, které by bránily přistání vrtulníku. Byla také potřeba investice do větrného rukávu, značek s nápisem „Pozor plocha pro přistání vrtulníku“ u všech komunikací vedoucích k přistávací ploše a zvýraznění samotné přistávací plochy bílou transparentní barvou. Do zprovoznění jsme investovali minimum finančních prostředků. Od uvedení plochy do provozu zde již opakované přistál vrtulník letecké záchranné služby.

 

V současné době probíhá vyšetřování, protože investice bývalého vedení záchranné služby do manipulační plochy se zdá být neadekvátní a nejasnosti jsou i v začátku a dokončení stavby.

 

 

MUDr. Martin Houdek

ředitel Územního střediska záchranné služby Středočeského kraje

---

Pozvánka na víkendové záchranářské akce

Dovolte nám, abychom Vás pozvali na následující dva dny do Lysé nad Labem, kde se na výstavišti v rámci akce Čtyři dny záchranáři budou prezentovat i záchranáři středočeské záchranné služby. V pátek a v sobotu 10. – 11. 9. se aktivně zapojí do prezentace integrovaného záchranného systému a výstavy záchranářské techniky. Proběhnou také ukázky z výcviku jednotlivých složek IZS. Středočeští záchranáři budou na místě přednášet návštěvníkům zásady první pomoci, prakticky předvádět resuscitaci a měřit zájemcům krevní tlak. Na místě budou sanitní vozy a záchranářský stan, který se při mimořádných událostech používá jako mobilní ošetřovna zraněných. K vidění a případnému vyzkoušení budou nejrůznější zdravotnické pomůcky, které každodenně pomáhají záchranářům zachraňovat lidské životy. Na návštěvníky se budou těšit, v pátek i sobotu od 9 do 17 hodin, záchranáři z Nymburka a Lysé nad Labem. Více informací o akci najdete zde:

http://www.vll.cz/veletrh-28 . 

Rovněž bychom Vás rádi pozvali na sobotní oslavy 130. výročí založení Sboru dobrovolných hasičů Dobřichovice, kde u příležitosti oslav proběhne setkání hasičů a záchranářů z celé České republiky. Akce se bude konat 11. 9. v Dobřichovicích od 9 do 17 hodin na louce u základní školy (křižovatka ulic Pražská a Karlická). K vidění zde bude historická i soudobá záchranářská technika a po celý den budou probíhat statické i dynamické ukázky složek IZS. Záštitu nad akcí přebral také ředitel středočeské záchranné služby MUDr. Martin Houdek. Více o akci se dozvíte zde:

http://www.hasici130let.estranky.cz/ .

Tereza Janečková

---

Rozhovor s ředitelem středočeské záchranné služby MUDr. Martinem Houdkem.

V sanitce se můžete spolehnout jen na sebe a svojí posádku

 

 

Vyzkoušel si téměř všechny profese na záchrance. V mladí to byla práce saniťáka, záchranáře a později i lékaře. Více než před rokem se jedné takové stal jejím ředitelem. Jaký byl jeho první rok v pozici ředitele středočeské záchranky a co plánuje dál? Sám říká, že všechny jeho předchozí profese mu v šéfování tak velké záchrance pomáhají.

 

Jste již přes rok ve funkci ředitele středočeské záchranné služby, jaké je šéfování tak velké záchrance?

 

Práce záchranářů obecně je sama o sobě náročná. Z toho vyplývá, že i řízení tak velké záchranné služby, jako je středočeská, není nic jednoduchého. Středočeský kraj je nejrozlehlejší v České republice a naše záchranná služba má největší počet výjezdových stanovišť. V současné době má středočeská záchranná služba 36 výjezdových míst a denně je v provozu přes 60 sanitních vozů. Jen pro srovnání jiné záchranné služby u nás mají třeba jen 11 nebo 16 výjezdových míst.

 

Baví vás práce ředitele? Co je na ní nejnáročnější?

 

Práce ředitele záchranné služby mě baví. Nejtěžší je pro mě pravděpodobně práce a komunikace s lidmi, protože nikdy není možné se zavděčit všem, i když bych byl za to samozřejmě rád. Ale snažím dělat svojí práci nejlépe jak umím.

 

Byly těžké první měsíce ve funkci ředitele?

 

První měsíce jsou vždy těžké, především vytvořit kolem sebe schopný tým lidí, kteří mají zájem na tom budovat fungující záchrannou službu, tak aby byli pacienti i naši zaměstnanci spokojení. Vzhledem k tomu, že jsem již dříve 20 let jezdil jako lékař na kladenské záchranné službě, danou problematiku jsem tedy poměrně dobře znal a také jsem měl možnost většinu svých současných zaměstnanců poznat nejdříve jako jejich kolega, což považuji za velkou výhodu. Byl jsem před sedmi lety jako náměstek ředitele kladenské nemocnice také u toho, když došlo k historickému mezníku ve vývoji záchranných služeb, kdy se z okresů slučovaly pod kraje, což byla jedna z nejvýraznějších změn. Tato problematika tak pro mě nebyla neznámá neměl jsem problém se poté v pozici ředitele záchranky, jak se říká, „rozkoukat“. Složité pro mě v prvních měsících bylo však objevení všech našich stanovišť. Tehdy jsem si řekl, že musím všechny navštívit, poznat se s jejich zaměstnanci a vyslechnout si jejich přání a návrhy na zlepšení podmínek pro jejich práci a tak se také stalo. Než jsem stihl objet všechna výjezdová místa, trvalo to několik měsíců. V tomto trendu pokračuji dál a snažím se každé naše stanoviště navštívit nejméně jednou za rok.

 

Jak vaši práci vnímá rodina? Podporují vás?

 

Moje práce je časově náročná. Oproti minulým letům si moje manželka a děti musely zvyknout na to, že mám na ně mnohem méně času. Často jsem kvůli služebním povinnostem i delší dobu mimo domov. Jsou však velmi tolerantní a v mé práci mě podporují, za což jsem jim vděčný.

 

Před tím, než jste byl jmenován do funkce ředitele středočeské záchranky, pracoval jste jako náměstek léčebně preventivní péče a lékař ve Fakultní nemocnici Na Bulovce. Čím se podle vás nejvíce liší vaše nynější práce na záchrance od práce v nemocnici z pohledu ředitele a z pohledu lékaře?

 

Řízení nemocnice a záchranné služby se od sebe moc neliší, ale v práci lékaře na záchrance a v nemocnici je zásadní rozdíl.  Jako lékař v nemocnici máte čas a pohodlí a po ruce tým lidí, kompletní nejmodernější vybavení, které pacienta pomůže vyšetřit, ošetřit a případně i léčit. Byť jsou sanitky v současné době  vybaveny velmi dobře, oproti tomu, jak vypadaly před dvaceti lety. Stále jsou však jejich možnosti omezené. Rentgen, laboratoř, CT vyšetření ani operační sál tam nemáte a navíc pracujete ve stísněných podmínkách, časovém presu a je třeba rychlé rozhodování, abyste pacienta co nejdříve dopravili do nemocnice. Mnohdy pracujete v mrazu, blátě nebo špíně a často je třeba i improvizovat. I v těch nejtěžších situacích se můžete spolehnout jen na sebe a svojí posádku.

 

Vzpomenete si na nějaký konkrétní případ z vaší praxe?

 

Takovou alfou a omegou je zajištění přístupu do krevního řečiště, jinak řečeno napíchnout pacientovi žílu, abychom mu mohli dát infuzi a léky. Jsou situace a pacienti, u kterých se vám nedaří žílu zajistit, i když se už z toho pomalu stavíte na hlavu. V nemocnici zavoláte dalších deset kolegů, aby to zkusili místo vás, ale v sanitce je na to člověk sám a vzhledem k tomu, že mnohdy jde o život, tak to prostě zvládnout musíte. Nebo je u pacienta s poraněním hrudníku podezření na pneumotorax, to znamená přítomnost vzduchu v hrudním koši nebo hemotorax, kdy je místo vzduchu přítomna v hrudníku krev. A lékař se pouze na základě fyzikálního vyšetření, protože v sanitce není rentgen, musí rozhodnout, zda tomu člověku píchne hrudník a provede takzvanou drenáž nebo ne, což může být život zachraňující výkon.

 

Již dřív jste jezdil jako výjezdový lékař na záchranné službě, jak je to dlouho?

 

Oboru anesteziologie a resuscitace jsem se začal věnovat, protože jsem vždy chtěl pracovat na záchranné službě. Na záchrance jsem tak začal pracovat v roce 1986 ještě jako medik, kdy jsem v Praze pracoval jako saniťák v převozových sanitních vozech. Později, po třech letech medicíny, jsem začal jezdit na rychlé zdravotnické záchranné službě jako záchranář. Po vystudování medicíny a první atestaci jsem začal pracovat konečně jako lékař na kladenské záchranné službě, kde jsem zůstal dalších sedmnáct let.

                                                             

Takže jste se vlastně jako ředitel vrátil do míst, kde jste dříve pracoval.

 

Přesně tak, vrátil jsem se do areálu kladenské nemocnice, kde jsem dříve pracoval a kde má nyní středočeská záchranka své sídlo. Na svojí sedmnáctiletou praxi lékaře kladenské záchranky nikdy nezapomenu. Bylo to krásné období a mám na to hezké vzpomínky. Takže jsem se na záchranku vracel moc rád a její prostředí mi nebylo cizí.

 

Pracujete i nyní jako výjezdový lékař záchranné služby, i když jste její ředitel?

 

Ano, krátce po svém nástupu do funkce jsem se rozhodl, že začnu opět jezdit na záchrance, protože mi tato práce dost chyběla. Ovšem tak obvyklé to není, aby ředitel záchranné služby zároveň pracoval i jako její lékař. Já jsem za toto rozhodnutí rád, protože mě jezdit se záchrankou baví. Nikdy nevíte, co vás ten den ve službě může čekat. Je to však práce velice náročná, protože jsme jako záchranáři vystaveni každodenním stresům, které vyplývají z povahy naší práce. Každý den se setkáváme s těžkými zdravotními stavy, s tragickými lidskými osudy a také se smrtí. O to cennější jsou pro nás zásahy s dobrým koncem. Velmi náročné jsou pro nás také zásahy, při kterých se setkáváme s agresí pacientů či jejich okolí a v drtivé většině těchto případů je tento útočník pod vlivem alkoholu.

 

Vám se to osobně někdy stalo, že na vás pacient zaútočil?

 

Stalo se mi to mnohokrát a vždy to byla nepříjemná zkušenost. Ve všech případech se jednalo o osoby pod vlivem alkoholu. Vzpomínám si, že jsme jednou vyjížděli k dopravní nehodě u Kladna. Bylo to v noci a všichni tři účastnící nehody nám začali nadávat a strkat do nás, že jsme přijeli pozdě. Přitom jsme tam byli během několika minut. Tenkrát naštěstí včas přijela policie, takže k ničemu dalšímu už nedošlo.

 

Na kterých stanovištích jako lékař pracujete, kde všude se tak s vámi pacienti mohou setkat?

 

Nyní pracuji nejvíce na výjezdovém stanovišti v Rakovníku, odkud sanitní vozy zajišťují celé Rakovnicko, ale v případě potřeby sloužím i v jiných okresech, například v Kladně.

 

Co na to vaši zaměstnanci, nejsou nervózní z toho, že pracují v jedné sanitce se svým šéfem?

 

Mnoho lidí pracujících u nás na záchrance mě zná už delší dobu, protože jsme spolu sloužili dříve jako kolegové. Ti mladší měli zpočátku respekt a ti nervóznější si dokonce měnili služby, aby se mnou nemuseli sloužit (směje se), ale když pochopili, že jsem úplně normální a v pohodě, tak se uklidnili. Troufám si tvrdit, že naše pracovní vztahy jsou teď dobré. Když jsem s nimi na výjezdu, nejsem jejich ředitel, ale jen kolega a lékař a snažím se, aby tomu tak bylo i nadále.

 

Jak trávíte dobu na stanovišti mezi výjezdy?

 

Charakterem naší práce je vlastně čekání na práci, tedy čekání na výjezd. Snažím se tedy čas mezi výjezdy vyplnit prací. V dnešní době elektronických médií, emailů, mobilních telefonů a internetu mohu záchranku vlastně řídit z jakéhokoliv místa, tedy i na stanovišti mezi výjezdy.

 

Takže si vlastně berete svojí kancelář s sebou do služby.

 

Dalo by se to tak říci.

 

Na jaký výjezd nikdy nezapomenete?

 

Je to asi devět let, ale do dnešního dne si pamatuji, že to bylo pondělí. Vyjížděli jsme brzy ráno kousek od výjezdového stanoviště na Kladně k mladé osmatřicetileté ženě, která byla doma ve stádiu klinické smrti. Nedýchala a byla v hlubokém bezvědomí. Zahájili jsme okamžitě resuscitaci. Tu jsme prováděli téměř hodinu, opakovaně se nám podařilo obnovit srdeční akci, ale vždy pak vzápětí došlo opět k zástavě. Proto jsme se rozhodli ke transportu pacientky do nemocnice za kontinuální resuscitace, ale vzhledem k tomu, že paní bydlela v paneláku a my jsme se s nosítky nevešli do výtahu, museli jsme ji snášet dolů sedm pater. Dva členové posádky nesli nosítka s pacientkou a já po celou dobu šel vedle nosítek a prováděl srdeční masáž. Resuscitovali jsme i po celou dobu převozu v sanitce do kladenské nemocnice, kde jsme ženu předali na koronární jednotce a tam dál pokračovali naši kolegové. Asi za čtrnáct dní se u nás na stanovišti ozval zvonek a tam stála celá rodina s kytkou, včetně té paní, která byla už v pořádku a všichni nám moc děkovali. Na tohle nikdy nezapomenu. Byla to moc dojemná chvíle.

 

Vraťme se teď k vaší práci ředitele. Co se povedlo během prvního roku vašeho působení? Proběhly v organizaci záchranné služby nějaké významné změny?

 

Myslím si, že  zásadní strategická změna je v rozhodnutí plošně zavést tzv. rendes-vous neboli potkávací systém v celém středočeském kraji (pozn. viz dále). Dále jsme zavedli  intranet, který moji předchůdci neměli a myslím, že našim zaměstnancům velmi chyběl. Stále se snažíme obnovovat vozový park sanitních vozů a jejich vybavení a také budovat další výjezdová stanoviště, kde jsou dojezdové časy delší. Během prvního roku jsme nakoupili devět nových sanitek a v letošním roce budeme opět kupovat přibližně stejný počet. Otevřeli jsme také dvě nová stanoviště ve Vranově na Benešovsku a ve Zdicích na Berounsku. Podařilo se nám také zlepšit pokrytí radiovým signálem v okolí Prahy, na Rakovnicku, Sázavsku a Příbramsku. Jsem toho názoru, že máme velmi dobré vztahy s našimi odbory, což považuji za velký úspěch a myslím si také, že velmi důležité v současné době krize je s podporou kraje udržet mzdy našich zaměstnanců na stále stejné úrovni, což se nám daří. Jsem také velmi hrdý na naše záchranáře, jak skvěle dokázali společně zajistit zdravotnický dozor při mši papeže ve Staré Boleslavi, protože šlo o velmi náročných 24 hodin ve službě, pro mě osobně o jedny z nejnáročnějších za moji lékařskou praxi. Také považuji za úspěch zorganizování očkování proti prasečí chřipce a chtěl bych za to svým zaměstnancům moc poděkovat, protože to nebylo nic, co by měli v popisu práce.

 

To jsou tedy vaše úspěchy. Bylo i něco, co se vám ve funkci ředitele záchranky naopak nepodařilo?

 

Vždy jsem se snažil nejen nyní na záchrance, ale i dříve v nemocnici, aby zaměstnanci problémy a změny v organizaci nevnímali jen jako jedinci, tedy v našem případě jako zástupci jednoho stanoviště či okresu, ale ze širšího pohledu jako celek. To znamená vše vnímat jako středočeský záchranář a ne jen jako např. příbramský nebo benešovský. Je třeba se považovat za jednu velkou organizaci. To znamená nestěžovat si, že vedle v okresu dostali novou sanitku, když my už máme tři roku starou. Na záchranné službě tento trend přežívá ještě z těch dob, kdy byla záchranka pod okresy, což bylo přibližně před sedmi lety. To je přeci jen dost krátká doba a jsem si jist, že v některých lidech to ještě stále přetrvává. Ani zdaleka to však není problém záchranky, to samé jsme řešili, když jsem pracoval jako náměstek v nemocnici. Další věc, která se mi stále nepodařila změnit a která mě velmi mrzí, je množství nehodovosti našich sanitních vozů, která je spojená se stále houstnoucí dopravou v Praze a jejím okolí.

 

Stál jste také u vzniku Call centra, kam mohou lidé z celé republiky volat kvůli zdravotnické radě po telefonu či otevíracím hodinám zdravotnických zařízení. Osvědčil se jeho provoz? Využívají lidé tuto linku?

 

Provoz Call centra se nám osvědčil. Z počátku jsme netušili jestli o tuto linku bude zájem. Je první svého druhu v republice. Při jejím zřizování jsme se snažili napodobit zahraniční model Call centra, které úspěšně již několik let funguje v Anglii. Naše linka 800 888 155 je oficiálně pro celý Středočeský kraj, ale volají k nám v podstatě lidé z celé České republiky a počet hovorů za den se stále navyšuje. Lidé nejčastěji volají kvůli otevíracím hodinám zdravotnických zařízení. Chtějí také například poradit, jak srazit horečku nebo co dělat v případě nevolnosti. Zaznamenali jsme i dost hovorů týkajících sociálních problémů nebo domácího násilí.

 

Je linka vlastně funguje? Je stále zdarma, neplánujete její zpoplatnění?

 

Linka je stále zdarma a její zpoplatnění neplánujeme. Je k dispozici pro občany 24 hodin denně. Dispečerka má v databázi seznam adres, telefonních čísel a otevíracích hodin všech zdravotnických zařízení v kraji. Pokud tedy potřebuje vědět do kolika hodin ordinuje v pátek váš praktický lékař nebo budete chtít vědět, která nejbližší lékárna má v sobotu otevřeno, na Call centru vám poradí. V případě zdravotních obtíží vám dispečerka, která má zdravotnické vzdělání, poradí, co můžete dělat a na které zdravotnické zařízení se obrátit. Volajícím v případech domácího násilí či psychosociální problémů poradí další linky, které se specializují na tato témata. Dispečerka Call centra má navíc na starost organizaci sekundárních transportů a můžeme ji i využít v případě mimořádných událostí jako další sílu linky 155. Měli jsem na Call centru i několik hovorů, kdy operátorka stav volajícího vyhodnotila jako akutní a předala jej záchranné službě na linku 155. To by i případ muže, který volal na Call centrum, že ho bolí na hrudi. Dispečink linky 155 pak k tomuto pánovi vyslal sanitku a na místě se potvrdilo, že muž má akutní infarkt myokardu.

Při nástupu na post ředitele jste tvrdil, že chcete vytvořit setkávací systém tzv. rendez–vouz posádek plošně v celém Středočeském kraji. V jaké fázi je rozšiřování tohoto systému péče nyní? Na kterých stanovištích tento systém již funguje a kde by měl ještě vzniknout?

Tento systém je stále ve fázi rozšiřování a budování. Ve Středočeském kraji je pro obyvatele stále ještě novinkou. Rendez–vous neboli setkávací systém již fungoval při mém nástupu do funkce na stanovištích středočeské záchranné služby v Příbrami, Vlašimi a Zbraslavicích. Během minulého a letošního roku se nám podařilo tento systém rozšířit na další stanoviště a to do Brandýsa nad Labem, Benešova, Říčan a Berouna, kde se osvědčil. Krajský úřad nám letos také umožnil nakoupit a přestavět čtyři osobní auta a během krátké doby je chceme uvést do provozu na čtyřech místech a to na Praze – západ, Rakovnicku, Kladensku a Kolínsku. V příštím roce nám krajský úřad schválil nákup dalších čtyř vozů rendez–vous a pokud k nám bude i nadále takto nakloněn, o čemž jsem přesvědčen, stihneme pokrýt celý kraj tímto systémem velmi rychle.

Co je přesně rendez–vous systém? Je to posun k lepšímu? Nemusí mít pacienti obavy z této změny péče záchranné služby?

Zcela jistě je to posun k lepšímu. Snahou naší záchranné služby je zřizováním tohoto typu výjezdových posádek účelněji využívat lékaře v terénu. Rendez-vouz systém je tak flexibilnější a zlepšuje způsob přednemocniční neodkladné péče tím, že umožňuje lépe kombinovat posádky na výjezdech a navíc je posádka v osobním voze na místě mnohem rychleji než velký sanitní vůz. Je to navíc systém, který nám řeší problém s nedostatkem kvalifikovaných lékařů. Podstatou jsou oddělené posádky s lékařem a bez lékaře, které vyjíždějí na místo události ve dvou vozech. Lékař jede s řidičem ve vybaveném osobním voze a záchranář s řidičem ve velkém sanitním voze. Podle charakteru potíží pacienta operátorka vysílá vůz s lékařem, vůz se záchranářem nebo oba najednou. Lékař na místě pacienta vyšetří a ošetří, podle zdravotního stavu jej může následně ponechat na místě, nebo ho předat posádce velkého vozu k transportu do nemocnice a místo zbytečného doprovodu posádky do nemocnice vyjet k dalšímu člověku v tísni. V případě závažného ohrožení zdraví pacienta doprovází lékař a v nemocnici předává většinou do intenzívní péče. Případů, kdy lékař doprovází pacienta až do nemocnice  je  však méně než 20%.

Také jste plánoval standardizaci a sjednocení záchranářského vybavení a sanitních vozů, aby všechna výjezdová stanoviště měla stejné podmínky. Podařilo se?

Snažíme se, ale zatím je to velmi krátká doba. Nelze takové změny dělat ze dne na den. Nemůžeme kvůli sjednocování vybavení vyhodit techniku, která je jen několik let stará a funkční. Je to změna která bude zcela jistě trvat roky.

Kde jste čerpal zkušenosti a inspiraci ke změnám v chodu organizace?

Zkušenosti jsem čerpal z práce lékaře, náměstka ředitele kladenské nemocnice a náměstka léčebně preventivní péče, kterého jsem dělal v Nemocnici na Bulovce před svým nástupem do funkce. Občas se mi hodí i moje praxe z mládí, kdy jsem dělal toho saniťáka a pak i záchranáře, což je pro mě nezapomenutelná zkušenost.

Jako jeden z mála ředitelů záchranných služeb jste si opravdu vyzkoušel téměř všechny záchranářské profese. Myslíte si tedy, že je to výhoda?

 

Myslím si že určitě. Jak z pohledu lékaře, tak i z pohledu ředitele. Vzhledem k tomu, že jsem si je na vlastní kůži vyzkoušel, lépe se mi tak komunikuje se členy posádky. Myslím, že mám tak pro ně větší porozumění, což se mi zase více hodí na těch provozních schůzích a setkání s odbory, které hájí zájmy našich zaměstnanců.

 

Máte v rukávu třeba ještě nějaký větší projekt, jakým bylo třeba Call centrum?

 

Naše záchranná služba je například vedoucím projektu integrovaného operačního programu, který bude znamenat zlepšení spolupráce mezi dispečinky jednotlivých záchranných služeb a dalších složek integrovaného záchranného systému, tak aby nebyly závislé na běžných telefonních linkách a radiové síti. Je s tím spojená digitalizace všech sítí, čímž se vyřeší i náš velký problém s odposloucháváním vysílaček a také se zlepší pokrytí signálem. V případě živelných katastrof, kdy můžou vypadnout tísňové linky v jednom kraji, budou mít pro tyto situace mezi sebou jednotlivé dispečinky dohodu o spolupráci a po dobu nezbytně nutnou automaticky převezmou hovory z nefunkční části kraje či republiky. S tímto novým systémem bude spojená redukce počtu našich dispečinků, protože jsme jediná záchranná služba v republice, která jich má šest a neoperativněji se vše řídí z jednoho místa. Usilujeme v rámci tohoto projektu také o umístění přenosných počítačů do sanitních vozů. Lékařům a záchranářům tak odpadne nepraktické papírování, kdy se vše nejdříve píše na papír a pak se přepisuje do databáze. Jedná se o projekt, který je podporován z evropských fondů.

 

Věnuje se také vaše záchranka dalšímu vzděláváni svých zaměstnanců?

 

Ano a chceme jejich vzdělávání také stále zdokonalovat. V současné době máme systematické školení záchranářů, kdy každý musí jednou ročně projít naším postgraduálním školením, kde dáváme důraz především na praktickou část nácviku jako je zajišťování dýchacích cest, žilního řečiště a diagnostika. Školení je pak zakončeno testem, tak abychom měli přehled o úrovni jejich znalostí. Ve vzdělávání řidičů jsme navázali spolupráci s Policií České republiky, kde je školí specialisté z dopravního ředitelství a tímto se snažíme předcházet nehodovosti sanitních vozů. V současné době také jednáme s ředitelem středočeské policie o možnosti praktických kurzů bezpečné jízdy a sebeobrany. Školíme jejich policisty v první pomoci, zejména v místech výskytu automatických externích defibrilátorů, ty jsou i v některých policejních vozech a policisté naše záchranáře na oplátku školí v sebeobraně. Myslím, že tento model by mohl být funkční i nadále. Zároveň umožňujeme našim záchranářům psychologické intervence. Byli jsme překvapeni kolik záchranářů tuto pomoc vyhledalo. Jednalo se především o záchranáře, kteří byli ve službě napadeni nebo o ty kteří zasahovali u mimořádné události či hromadného neštěstí. Tímto postupem se snažíme u našich zaměstnanců bojovat proti syndromu vyhoření.

 

Vrátím se ještě k tomu školení policistů v první pomoci. Už jste se jako setkal s tím, že jejich včasný zásah s automatickým externím defibrilátorem někomu zachránil život?

 

Před měsícem v Příbrami byli voláni záchranáři k bezvědomí na Prokopské slavnosti, kde zkolaboval starší muž. Pánovi začalo selhávat srdce. Naštěstí byla na místě slavnosti policejní hlídka, která měla ve voze teprve dva dny tento defibrilátor a prošla naším školením. Pána ještě před příjezdem záchranky stihli začít resuscitovat a defibrilovat. Záchranáři byli na místě během několika minut, ale to už muž sám dýchal a začal dokonce nabývat vědomí. Byl to hromný úspěch, který je důkazem, že takové projekty mají opravdu smysl.

 

Míváte radost, když se něco takového povede?

 

Bude mi už skoro padesát a za dobu svého působení v nemocnici a na záchrance jsem se naučil štípat se do tváří a nepodléhat moc tomu, když začínám mít pocit uspokojení z podařené práce, protože pak může zase následovat rychlý pád. Za tuto dobu jsem se naučil vytvořit si tak trochu obranu proti pocitu sebeuspokojení. Zkazit se dá totiž cokoliv v tu nejméně očekávanou chvíli a člověk by se sebou neměl být nikdy moc spokojený. To nedělá dobrotu.

 

To jste tenhle pocit neměl ani v té dojemné chvíli, kdy vám přišla poděkovat ta žena s celou rodinou za záchranu svého života?

 

No tak to je samozřejmě něco jiného (směje se). S tím se záchranáři moc nesetkávají, že jim někdo přijde poděkovat, častěji jim spíš lidé nadávají. Člověka to ohromně nabije a vynahradí mu těch několik dalších zásahů, které třeba tak dobře bohužel nedopadly. V člověku se ty tragické osudy tak nějak usazují a takové chvíle jsou těmi okamžiky, kdy si uvědomíte, proč tu práci děláte a že jí hlavně chcete dělat a dál těm lidem pomáhat. Na druhou stranu si však musíte říkat, když vám někdo takhle děkuje, že jste vlastně dělali jen svoji práci.

 

Co máte v plánu v dalších letech svého působení? Vzniknou například nějaké další výjezdová stanoviště?

 

Samozřejmě plánujeme zřizovat nová výjezdová stanoviště, aktuálně by teď mělo být další na řadě výjezdové stanoviště v Hostivici u Prahy. Stále také marně čekáme na zákon o záchranných službách, který za poslední rok a půl nebyl stále projednáván. Záchranáři se dodnes řídí zastaralou vyhláškou a tento zákon by také vyřešil hrazení naší péče od pojišťoven. V současné to je tak, že 70% naší péče hradí kraj a jen 30% pojišťovny a naší snahou je toto změnit. Samozřejmě mým cílem je plošně pokrýt rendez – vous systémem celý Středočeský kraj.

 

Chtěl byste na závěr popřát něco svým zaměstnancům nebo záchranářům obecně?

 

Tak já bych jim chtěl zejména poděkovat, protože vím, jak je jejich práce náročná a popřát jim mnoho profesních i osobních úspěchů.

 

Rozhovor je možné také nalézt na: http://kladensky.denik.cz/zpravy_region/rozhovorhoudek20100820.html

Tereza Janečková

---

Záchranáři otevřeli výjezdové stanoviště ve Vranově

 

 

Středočeská záchranná služba v úterý 3. 8. 2010 oficiálně uvedla do provozu nové výjezdové stanoviště ve Vranově na Benešovsku. Slavnostní otevření nového místa benešovských záchranářů proběhlo v 10 hodin za účasti hejtmana Středočeského kraje MUDr. Davida Ratha a ředitele záchranné služby MUDr. Martina Houdka. Jedná se tak o 4. výjezdové stanoviště záchranné služby na Benešovsku a o 36. stanoviště Územního střediska záchranné služby Středočeského kraje.

 

Celkově toto stanoviště zapadá do koncepce systému randez - vous neboli potkávacího systému, který se plošně buduje ve Středočeském kraji. Na tomto stanovišti slouží 24 hodin denně jedna posádka rychlé zdravotnické pomoci, která v případě potřeby spolupracuje s lékařem ve voze rendez – vous, ten dojíždí z Benešova, Říčan a v budoucnu bude dojíždět i z Kutné Hory.

 

Z hlediska rozlohy je benešovský okres druhý největší v našem kraji (má přibližně 93 tis. obyvatel). Otevřením tohoto stanoviště se zkrátil čas dojezdu záchranné služby v přilehlých obcích přibližně o 60%, jedná se především o Říčansko, Benešovsko a zejména o okolí Sázavy. Zároveň dojde k rychlejším zásahům na dálnici D1. Posádka bude zajišťovat D1 směr Praha 15. – 41. km a D1 směr Brno 21. – 41. km.

 

Záchranáři sídlí v budově dobrovolných hasičů. Přestavba prostor stanoviště ve Vranově byla hrazena z prostředků Středočeského kraje, který do ní investoval cca 1,8 mil. Kč.

 

Co je rendez – vous systém? 

 

Podstatou je hustá síť stanovišť rychlé zdravotnické pomoci (RZP), tzv. velkých aut, ve kterých pracuje střední zdravotnický pracovník (sestra nebo záchranář) a řidič záchranář, oba proškolení v řešení akutních stavů. Na vybraných stanovištích, daných počtem obyvatel a geografickou polohou oblasti, je pak stanoviště rendez – vous  (R-V), tzv. malého vozu.  Posádku vozu R-V  tvoří lékař záchranné služby a řidič záchranář. Podle charakteru potíží pacienta operátorka vysílá vůz  s lékařem (R-V), vůz se sestrou (RZP) nebo oba najednou. Lékař na místě pacienta vyšetří a ošetří, podle zdravotního stavu může následně pacienta ponechat na místě, nebo ho předat posádce velkého vozu k transportu do nemocnice. V případě závažného ohrožení zdraví pacienta doprovází lékař a v nemocnici předává většinou do intenzívní péče (JIP, ARO). Případů, kdy lékař doprovází pacienta až do nemocnice  je  méně než cca 20% všech výjezdů. Nyní, po zavedení nového systému,  může lékař místo zbytečného doprovodu pacienta do nemocnice vyjet k dalšímu pacientovi v tísni.

 

Je to systém, který je velmi úspěšně dlouhodobě využíván  ve velkých městech. Ve Středočeském kraji  funguje například už 10 let v Příbrami, nově se zavádí na dalších stanovištích záchranné služby, zejména podél dálnic. Snahou naší záchranné služby je zřizováním tohoto typu výjezdových posádek účelněji využívat lékaře v terénu. Rendez-vouz systém je flexibilnější a zlepšuje způsob přednemocniční neodkladné péče tím, že umožňuje lépe kombinovat posádky na výjezdech a navíc je posádka v osobním voze na místě mnohem rychleji než velký sanitní vůz.

 

Rendez – vous systém již nyní funguje na stanovištích středočeské záchranné služby v Příbrami, Vlašimi, Zbraslavicích a nově také v Brandýse nad Labem, Benešově, Říčanech a v Berouně, kde se osvědčil. Plošně je také využíván pražskou nebo libereckou záchrannou službou.

 

 

MUDr. Martin Houdek

ředitel Územního střediska záchranné služby Středočeského kraje

---

Vodní záchranná služba Územního střediska záchranné služby Středočeského kraje je v provozu

Svůj provoz zahájila vodní záchranná služba Územního střediska záchranné služby Středočeského kraje ve Ždáni na Slapské přehradě. K dispozici je tak pro výjezdy záchranné služby  od 1. července až do konce letních prázdnin člun vodní záchranné služby. Vodní záchrannou službu zařazujeme každoročně do provozu v době letních prázdnin. Je to především z důvodu velkého nárůstu obyvatelstva v chatových oblastech, rekreačních oblastech, kempech a koupalištích v okolí přehrady. Přes léto a zejména o letních prázdninách, je zde třeba dostupnější péče záchranné služby. V loňském roce měli záchranáři na Slapech 75 výjezdů. 

Člun vodní záchranné služby překoná vzdálenosti přes vodní plochu mnohem rychleji, než sanitní vůz, který je odkázán na přemostění a na objíždění vodní plochy, čímž se znatelně prodlužuje doba dojezdu k pacientovi. Člunem se také dostaneme do jinak hůře dostupných chatových osad a samot u vody,  kam by sanitní vůz nemohl dojet.

 

Územní středisko záchranné služby Středočeského kraje zprovoznilo vodní záchrannou službu na Slapské přehradě v roce 1999. Přednemocniční neodkladnou péči tu zajišťuje během letních prázdnin člun, ale také sanitní vůz rychlé zdravotnické pomoci, který dojíždí na místo události po pozemních komunikacích. Někdy je třeba zásahu v přilehlých obcích mimo vodní plochu, kam jezdí pouze sanitní vůz. V případě zásahu člunu je pacient po ošetření a zaléčení obvykle člunem převezen zpět na stanoviště, kde je přeložen do sanitního vozu. Tím pak transportujeme pacienta do nemocnice. Vyslání člunu nebo sanitního vozu mají na starosti pracovnice zdravotnického operačního střediska v Jesenici, které v každém konkrétním případě zvažují okolnosti případu.

 

Případy, u nichž člun zasahuje

 

Přehrady a jejich okolí jsou typické chatovými oblastmi, kde tráví léto na chatách rodiny s dětmi, ale i starší lidé, a tak přibližně polovina výjezdů je ke starším lidem se somatickými onemocněními. Často se jezdí k infarktům, k dušnosti a cévním mozkovým příhodám. Časté jsou také výjezdy k nejrůznějším alergickým reakcím, k úpalům a úžehům po dlouhém pobytu na slunci a k lidem, kteří kolabují následkem dehydratace. Také nejsou ojedinělé výjezdy k lidem, kteří si přivodili úraz po požití alkoholu. Tyto výjezdy směřují na diskotéky a do různých podniků v okolí.

 

Člun je vybaven jako standardní sanitní vůz – má tedy vše, co je potřeba v případech, kdy je ohroženo zdraví pacienta nebo dokonce jeho život. Ve člunu nejsou nosítka, ale naopak má k dispozici plovoucí páteřní desku. 

 

K tonutí vyjíždíme naštěstí minimálně

 

Výjezdy k tonoucím lidem jsou naštěstí jen zlomkem výjezdů, ale jedná se však o výjezdy nejzávažnější. V těchto případech také hodně záleží na počasí. Čím je teplejší léto, tím je také více koupajících se lidí a tedy i větší pravděpodobnost tonutí.

 

Nelze říci, zda jsou lidé méně opatrní, ale ze zkušenosti záchranářů vyplývá, že jednoznačně nejrizikovější skupinou jsou plavci, kteří před vstupem do vody požili alkohol. Alkohol snižuje odhad nebezpečí a lidé pod jeho vlivem přeceňují své schopnosti i síly. Tonutí také muže nastat vlivem úrazu např. po skoku do vody. Lidé by také neměli skákat do neznámé vody a měli by si uvědomit, že vodní dno je nestálé a může se měnit. Místo, kde skákali minulý rok ale i včera, nemusí být bezpečné.Další rizikovou skupinou jsou děti, které ještě nemají s koupáním a plaváním tolik zkušeností, nemusejí dobře odhadnout situaci a rozdováděné bývají zbrklé a neopatrné. Zde je třeba mít děti pod stálým dohledem.

---

Změna provozu pohotovostí od 1. 7. 2010

 

 

K 1. 7. 2010 změnily svého provozovatele lékařské služby první pomoci v Kolíně a Mladé Boleslavi. Novými provozovateli pohotovostí se místo Územního střediska záchranné služby Středočeského kraje staly oblastní nemocnice v Kolíně a Mladé Boleslavi. Kolínská pohotovost se tak z prostor záchranné služby přesunula do areálu oblastní nemocnice, v Mladé Boleslavi se změnil pouze provozovatel a místo pohotovosti zůstalo stejné – tedy v prostorách záchranné služby.

 

Převod pohotovostí na nemocnice probíhá pouze na pěti místech v kraji, kde jsou oblastní nemocnice, tedy: Kolín, Mladá Boleslav, Příbram, Kladno a Benešov. Důvodem těchto změn je to, že oblastní nemocnice ve Středočeském kraji chtějí poskytovat komplexní zdravotní péči, pod kterou pohotovostní služby patří. (Tím se také částečně uleví záchranné službě, která by se měla věnovat především akutním, zdraví a život ohrožujícím, stavům.) Lékařské služby první pomoci by měly místo záchranné služby provozovat všechny oblastní nemocnice do začátku příštího roku. Od 1. 5. 2010 se tak již například stalo v Příbrami, kde byla pohotovost přesunuta do prostor příbramské nemocnice. Od nového roku by měly lékařskou službu první pomoci provozovat kladenská a benešovská nemocnice.

 

Aktuální adresy pohotovostí se změněným provozovatelem:

 

LSPP Příbram – v prostorách nemocnice, Hradební 84

LSPP Mladá Boleslav – v prostorách záchranné služby, Laurinova 333

LSPP Kolín – v prostorách nemocnice, Žižkova 146

 

 

MUDr. Martin Houdek

ředitel Územního střediska záchranné služby Středočeského kraje

 

---

 

Den bezpečí a pořádku v Mělníce

Stovky dětí a dospělých navštívili ve čtvrtek 17. 6.  Den bezpečí a pořádku v Mělníce. Program byl bohatý a přispěli do něj svými ukázkami hasiči, policisté i mělničtí záchranáři. Navštěvníci mohli také zhlédnout ukázky bojových sportů a práci psovodů. Záchranáři rozdávali příručky první pomoci a učili návštěvníky základy první pomoci. Velký zájem byl ze strany dětí o vybavení vojenské police, ukázky pyrotechniků a zásahové jednotky Policie ČR nebo o vyproštování zraněných z havarovaného vozidla, kde spolupracoval hasičský záchranný sbor se záchrannou službou.

---

Posádka středočeské záchranky vyhrála na Rallye - Rejvíz

V mezinárodní záchranářské soutěže Rallye – Revíz  se na 1. místě ze třiceti posádek umístila posádka rychlé zdravotnické pomoci z Jesenice. Pro středočeské záchranáře je velkým úspěchem, že obstáli v takové konkurenci. Navíc se dva členové posádky účastnili soutěže poprvé. Jesenická posádka ve složení záchranář Martin Šupka, záchranář Robert Kameník a dispečerka Marie Stránská získali nejvyšší počet bodů v národní soutěži RZP posádek (posádek rychlé zdravotnické pomoci) a dispečerka Marie Stránská se navíc umístila na 3. místě v soutěži dispečerů záchranných služeb linky 155 „Zlaté sluchátko“. V rámci Rallye Revíz tradičně proběhlo i finále Helpíkova poháru, soutěže v první pomoci pro žáky pátých tříd základních škol a letos poprvé také tzv. „MUC.RR“ – soutěž mediků. Rallye - Revíz probíhal od úterý 25. 5 do soboty 29. 5. 2010

Co je Rallye – Rejvíz?

Rallye-Rejvíz je odborné metodické zaměstnání pro posádky záchranných služeb a je mezi záchrannými službami velmi populární. Přínosem soutěže je především výměna zkušeností mezi pracovníky záchranných služeb z různých zemí a částí České republiky. Úkoly bývají inspirované skutečnými událostmi a záchranáři pracují prakticky s reálně se chovajícími a namaskovanými figuranty - pacienty. Jedná se o fyzicky, vědomostně a diagnosticky náročné a nevšední, ale i kuriózní zásahy, se kterými se záchranáři setkávají méně. Tato soutěž tedy především funguje jako jakýsi výukový model pro záchranářskou praxi. Záchranáři si zde mohou vyzkoušet a naučit zvládat situace, se kterými se v praxi ještě nesetkali, ale mohou být na ně tímto způsobem připraveni. Odborné úkoly na jednotlivých etapách jsou koncipovány jako běžný výjezd posádky a zraněné nebo nemocné věrohodně hrají namaskovaní figuranti. Hodnotí se především odbornost jednotlivých členů posádky, ale i rozhodovací, diagnostické a v neposlední řadě i komunikační schopnosti, souhra v týmu a profesionální přístup. 

Záchranáři soutěží v několika kategoriích: 

-          Národní soutěž ve dvou kategoriích:RZP – v posádce zdravotničtí záchranáři a sestry a RLP – posádky s lékařem

-          Mezinárodní soutěž: letos se např. soutěže účastnili kromě českých a slovenských posádek také posádky z Polska, Turecka, Maďarska, USA, Rakouska, Holandska, Řecka, Japonska, Srbska a Chorvatska.

-          Zlaté sluchátko: soutěž dispečerů a dispečerek zdravotnických operačních středisek, letos se soutěže zúčastnilo 32 dispečerů

-          MUC.RR – soutěž mediků

-          Helpíkův pohár – soutěž žáků základní škol v první pomoci 

Více informací na www.rallye-rejviz.cz a www.helpik.cz .

 

Tereza Janečková

Autor fotografií: Slavomír Šuba (více fotografií naleznete ve fotogalerii)

---

 

Záchranáři se podíleli na branném dnu pro děti

Kladenští záchranáři se v úterý 25. 5. zúčastnili branného dne pro děti v Hornickém skanzenu Dolu Mayrau ve Vinařících u Kladna. Na místě měli od deseti hodin vystavenou záchranářskou techniku k prohlédnutí, dětem ukazovali interiér a vybavení sanitních vozů a učili je základy první pomoci. Děti měly možnost vyzkoušet si nepřímou masáž srdce na resuscitačním modelu. Ke stanovišti záchranné služby se přišlo podívat přes 300 dětí.

Tereza Janečková

---

Záchranáři otevřeli nové výjezdové stanoviště ve Zdicích

Středočeská záchranná služba v pondělí 24. 5. otevřela nové výjezdové stanoviště ve Zdicích na Berounsku. Slavnostní otevření nového místa berounských záchranářů proběhlo v 16 hodin za účasti hejtmana středočeského kraje Davida Ratha, ředitele záchranné služby Martina Houdka a starosty město Zdice Miroslava Holotina. Jedná se tak o 3. stanoviště záchranné služby na Berounsku a o 35. stanoviště Územního střediska záchranné služby Středočeského kraje. Na tomto stanovišti bude sloužit jedna posádka rychlé zdravotnické pomoci, která bude v případě potřeby spolupracovat s lékařem ve voze rendez – vous z Berouna. Záchranáři sídlí ve Zdicích v prvním patře budovy hasičské zbrojnice v ulici Čs. Armády 18. V rámci slavnostního otevření proběhl i od 15 do 17 hodin doprovodný program záchranné služby a den otevřených dveří místního Sboru dobrovolných hasičů Zdice. Záchranáři měli venku vystavenou techniku a postavený záchranářský stan, kde probíhaly kurzy první pomoci. Před otevřením nového stanoviště záchranné služby proběhla také ukázka vyprošťování zraněných z havarovaného vozidla.

 

                                                         

Zavádění setkávacího systému záchranné služby v Berouně a okolí

 

Z důvodu lepší využitelnosti  kvalifikovaných lékařů pracujících na záchranné službě, kterých je setrvalý nedostatek, vzniká postupně v celém Středočeském kraji setkávací systém tzv. rendez-vous (R-V). Podstatou je hustá síť stanovišť RZP, tzv. velkých aut, ve kterých pracuje střední zdravotnický pracovní personál (sestra nebo záchranář) a řidič - záchranář, oba proškolení v řešení akutních stavů.

 

Na vybraných stanovištích, daných počtem obyvatel a geografickou polohou oblasti, je pak stanoviště R-V, tzv. malého vozu.  Posádku vozu R-V  tvoří lékař záchranné služby a řidič záchranář. Podle charakteru potíží pacienta operátorka vysílá vůz  s lékařem (R-V), vůz se sestrou (RZP) nebo oba najednou. Lékař na místě pacienta vyšetří a ošetří a podle zdravotního stavu  může následně pacienta ponechat na místě nebo ho předat posádce velkého vozu k transportu do nemocnice. V případě závažného ohrožení zdraví pacienta doprovází lékař sám a v nemocnici předává většinou do intenzívní péče (JIP, ARO).

 

Případů, kdy lékař doprovází pacienta až do nemocnice  je  méně než cca 20% všech výjezdů. Nyní, po zavedení nového systému, může lékař místo zbytečného doprovodu pacienta do nemocnice vyjet k dalšímu pacientovi v tísni. Je to systém, který je velmi úspěšně dlouhodobě využíván  ve velkých městech. Ve Středočeském kraji  funguje například už 10 let v Příbrami, nově se zavádí na dalších stanovištích záchranné služby, zejména podél dálnice D1.

 

Od 1. dubna 2010, podle plánovaného postupu, se zavádí tento systém v okrese Beroun, zejména k pokrytí dálnice D5, a pro velkou koncentraci obyvatel také v městě Beroun. Vedení Středočeské záchranné služby navíc uvítalo nabídku města Zdice s prostorami pro vznik nového stanoviště podél dálnice.  Je pravda, že na dálnici se musí přes město, ale i tak je zde dostupnost pro střed okresu lepší než z původních stanovišť v Berouně nebo v Hořovicích.

 

Od 1. dubna má záchranka na stanovišti v Berouně jednu posádku s lékařem na voze rendez-vous (R-V) a dvě posádky se sestrou na vozech rychlé zdravotnické pomoci (RZP). Od 24.května bude jedna z těchto posádek RZP přesunuta do Zdic. Na stanovišti v Hořovicích zůstává nadále jedna posádka rychlé zdravotnické pomoci (RZP) a jednu posádka rychlé lékařské pomoci (RLP- to znamená lékař na velkém voze). Lékařů na okres bude stejně jako v minulosti, jejich práce však bude v budoucnu mnohem lépe využita. Záchranáři budou mít také jednu sanitku v okrese k dispozici navíc. Občané berounské kotliny by neměli pocítit změnu systému, a  pokud ano, tak k lepšímu.  

 

Tereza Janečková

---

Den záchranářů v Kolíně

Kolínští záchranáři se 8. května tradičně zúčastnili Dne záchranářů. Od 9:00 měli pro návštěvníky na Karlově náměstí vystavenou záchranářskou techniku - sanitní vůz, malý vybavený vůz  pro lékaře a závěsný vozík s věcmi pro mimořádné události. Lidé měli možnost nahlédnout do sanitního vozu a vyslechnout si v záchranářském stanu výklad první pomoci, který probíhal i s nácvikem nepřímé srdeční masáže na resuscitačním modelu. Záchranáři lidem rozdávali příručky první pomoci a informovali návštěvníky o možnostech rozrůstajícího se systému v práci středočeské záchranné služby - tzv. rendez - vous. Stan záchranářů navštívil také hejtman Středočeského kraje MUDr. David Rath a ředitel středočeské záchranné služby MUDr. Martin Houdek.

V odpoledních hodinách se záchranáři přesunuli na blízké letiště, kde pokračoval program a mimo jiné i ukázky vyproštování zraněných z havarovaných vozidel, ve kterých hasičský záchranný sbor spolupracoval se záchrannou službou.

Tereza Janečková

Více fotografií ze Dne záchranářů v Kolíně naleznete ve fotogalerii.

---

Středočeští záchranáři byli v pražském maratonu devátí

Rakovničtí záchranáři se 9. 5. 2010 zúčastnili pražského mezinárodního maratonu. V nedělním šestnáctém ročníku Volkswagen Praha Maraton v závodě skupin Firemních běhů 2010 skončili na krásném 9. místě. Závod byl odstartován v 9 hodin ze Staroměstského náměstí v Praze a zúčastnilo se ho rekordních 7900 běžců. Rakovničtí záchranáři ve složení lékař Miloš Králíček, zdravotnický záchranář Richard Dvořák, lékař Lubor Šimek a sestra ARO Lucie Růžková běželi za středočeskou záchrannou službu a patří jim naše upřímná gratulace. Po součtu časů těchto čtyř závodníků ve skupině byl výsledek skvělých 15:26:14 a dva z účastníků překonali během závodu svoje osobní rekordy v běhu na tuto vzdálenost.

 

Tereza Janečková

---

Cvičení záchranářů a hasičů v Tuchoměřicích

Záchranáři z Roztok u Prahy společně s profesionálními a dobrovolnými hasiči se ve středu 12. května zúčastnili cvičení v Tuchoměřicích. Jednalo se o nácvik zásahu hašení požáru a záchrany osob v prostorách skladu (jednalo se o předem nezjištěný počet osob, které se během požáru v prostorách skladu nacházely). Cvičení bylo zahájeno v deset hodin a trvalo přibližně hodinu. Po uhašení ohně a pečlivém prohledání skladu, hasiči nalezli jednoho muže, který byl nadýchán zplodin z hoření a byl předán k ošetření a transportu záchranné službě. Po ukončení cvičení následovala prohlídka skladu s výkladem o bezpečnostním a požárním opatření.

Tereza Janečková

Více fotografií ze cvičení - fotogalerie sekce Cvičení IZS

---

Cvičení IZS v lomu Velká Amerika 

Středočeští záchranáři z výjezdového stanoviště Beroun se 4. května zúčastnili cvičení integrovaného záchranného systému v lomu Velká Amerika. Tématem cvičení byl pád dvanácti osob, pod kterými se zřítila vyhlídková terasa na horním okraji lomu. Všechny osoby při pádu utrpěly zranění a při sesunu terénu zůstaly na několika úrovních srázu. Nutné bylo jejich vyproštění pomocí lezecké techniky. Berounští záchranáři měli na místě dva sanitní vozy a jednu posádku rendez – vous. Všechny vozy byly záložní a záchranáři, kteří se cvičení účastnili, bylo mimo službu, takže nedošlo k ohrožení běžného provozu záchranné služby.

 

Cílem cvičení pro záchrannou službu byl nácvik práce v nepřístupném terénu, spolupráce s hasiči při vyprošťování osob a nácvik třídění zraněných. Dva berounští záchranáři dokonce svolili k tomu, aby byli spuštěni na lanech několik desítek metrů ke zraněným, aby jim mohli rychle pomoci. Neméně důležité bylo také nacvičení rádiové komunikace mezi složkami IZS vysílačkami, která se ukázala být místy problematická a těžko srozumitelná.

 

 

Mezi dvanácti figuranty byli tři těžce zranění, dva středně těžce zranění a čtyři lehce zranění. Jedna osoba tonula uprostřed vodní plochy a záchranáři s hasiči nacvičovali záchranu tonoucího pomocí člunu. Na místě byli také dva zemřelí. Cílem nácviku při třídění bylo rozpoznat stav namaskovaných poraněných, určit způsob ošetření, léčby a prioritu transportu. Jeden pacient byl z místa transportován letecky - vrtulníkem, ostatní sanitními vozy. Záchranáři na místě spolupracovali také se soukromou záchrannou službou Trans Hospitál z Řevnic, která ošetřovala zraněné v dolní části lomu, zatímco záchranáři z Berouna zasahovali v horní části lomu a přebírali si zraněné, které jednoho po druhém hasiči vyprošťovali pomocí lan a lezecké techniky.

 

 

Cvičení bylo s malým zpožděním zahájeno v 9:20 a do dvou hodin byli všichni zranění vyproštěni, ošetřeni a rozvezeni do nemocnic. První dojmy ze cvičení měli záchranáři dobré, především si pochvalovali dobrou spolupráci s hasiči, při předávání a vyprošťování zraněných. Své kolegy od hasičů záchranáři mimo jiné využili i na ošetření drobnějších poranění, když měli sami plné ruce práce se zajišťováním pacientů. Přestože záchranáři o cvičení věděli předem, nevěděli o jeho rozsahu, počtu a typu zranění. Cvičení se tak velmi podobalo tomu, jak by probíhal zásah v reálné situaci. Místy se improvizovalo a záchrana osob proběhla velmi rychle. Cvičení tohoto typu mají své opodstatnění, záchranáři mají možnost vyzkoušet si práci v nepřístupném terénu při mimořádné situaci a být tak na zásahy lépe připraveni.

 

V loňském roce záchranná služba do lomu Velká Amerika vyjížděla sedmkrát. Minulou sobotu záchranáři zasahovali lomu Malá Amerika u dívky, která se zřítila do lomu a utrpěla úraz hlavy. Na místě zasahoval vyprošťovací vrtulník a vrtulník letecké záchranné služby, který zraněnou dívku transportoval do motolské nemocnice.

 

Tereza Janečková

 

 

Více fotografií ze cvičení naleznete ve fotogalerii v sekci Cvičení IZS.

---

 

Záchranáři si přebírali Zlatý záchranářský kříž 

 

Ve středu 14. dubna proběhlo v prostorách Pražského hradu slavnostní předávání cen Zlatého záchranářského kříže za rok 2009. Posláním Zlatého záchranářského kříže, který je každoročně udělován prezidentem České republiky, je ocenit výjimečné, profesionální činy hasičů, zdravotníků, vojáků, policistů a dalších složek integrovaného záchranného systému. Cílem je také vyzdvihnout zásahy dobrovolníků, profesionálů i laiků a podpořit význam záchranářské profese.

 

Soutěžilo se v několika nominacích. Zlatý záchranářský kříž si převzala MUDr. Dana Hlaváčková. Zvítězila v kategorii výjimečný přínos pro záchranářství.

 

MUDr. Dana Hlaváčková pracuje jako ředitelka odboru krizové připravenosti Ministerstva zdravotnictví ČR a jako lékařka středočeské záchranné služby okresu Mělník (dříve také jako vedoucí lékařka pro léčebně preventivní péči). Její působení v odboru přispělo k etablování zdravotnické záchranné služby do Integrovaného záchranného systému. Svojí prací přispěla k rozvoji poskytování přednemocniční neodkladné péče. Je odbornicí v oboru urgentní medicíny, medicíny katastrof a krizové intervence. Je vynikající přednášející, která je často zvaná na významné kongresy v ČR a SR – Dostálovy dny, MEKA, Záchrana, působí jako hlavní rozhodčí významných záchranářských soutěží, např. Rallye Rejvíz v ČR nebo Záchrana na Slovensku. Je členkou lékařského výboru pro urgentní medicínu při NATO, národní koordinátorkou pro WHO, iniciátor a pedagog na kurzech urgentní medicíny pro mediky na Masarykově univerzitě Brno. V oboru patří mezi několik málo lidí, kteří jsou tolik respektováni a nepostradatelní.

Zlatý záchranářský kříž održel také zdravotnický záchranář Petr Tomáš, který pracuje na výjezdovém stanovišti záchranné služby v Jesenici u Prahy. Zvítězil v kategorii nejkurióznější záchranářský čin. Jedná se o kategorii, kam je možné zařadit originální, výjimečný, velmi složitý záchranářský zásah nebo kuriózní a přesto profesionální počin vedoucí k záchraně života, zdraví lidí nebo ochraně majetku.

 

Petr Tomáš byl nominován za zásah, kdy byl s jesenickou posádkou záchranné služby přivolán k bezvědomí a náhlé srdeční zástavě třináctiletého chlapce, při probouzení tatínkem do školy. Po příjezdu záchranné služby chlapec nedýchal a byl ve stádiu klinické smrti. Díky rychlému a profesionálnímu zásahu, dobře provedené resuscitace a včasné první pomoci rodiny chlapce se jej podařilo zachránit. Během zásahu záchranářů a transportu do nemocnice se Petr Tomáš rozhodl pro improvizované chlazení pacienta (tzv. mírná hypotermie) igelitovými taškami naplněnými sněhem, pro zmírnění neurologických následků. Chlapcův stav se již během transportu a hospitalizace v nemocnici výrazně lepšil. Po 36 dnech byl propuštěn z nemocnice do domácího léčení, již bez neurologických následků. Ještě ten samý rok dokončil ročník víceletého gymnázia s dobrým prospěchem.

 

Zlatý záchranářský kříž je každoročně vyhlašován časopisem RESCUE report již od roku 1998 na území České republiky, od roku 2006 také na Slovensku. Výjimečnost spočívá v tom, že je do projektu zapojeno více než 450 odborníků všech záchranářských profesí, čtenáři časopisu, ale také široká veřejnost. Nominovat může vždy úplně každý prostřednictvím jednoduchého formuláře na internetových stránkách. Za rok 2009 bylo shromážděno sto dvacet plnohodnotných nominací.

 

---

 

Berounští záchranáři zahajují provoz rendez – vous systému

 

Od 1. 4. zahájí svůj provoz na stanovišti záchranné služby v Berouně posádka rendez – vous systému. Obyvatelé Berouna a okolí tak budou moci vidět vyjíždět k zásahům terénní osobní vůz s lékařem v barvách záchranné služby.  Do této doby v Berouně vyjížděli záchranáři k zásahům dvěma klasickými sanitkami. Jedna byla s lékařem (rychlá lékařská pomoc – RLP) a druhá bez lékaře (rychlá zdravotnická pomoc – RZP). Lékař se tak již ve čtvrtek přesune do osobního auta a ve dvou zbývajících velkých sanitách zůstanou záchranářské posádky RZP. Berounsko tak vlastně bude mít od dubna jednu posádku záchranné služby navíc. V květnu plánujeme otevřít také nové výjezdové stanoviště na Berounsku ve Zdicích a tím i rozšířit síť výjezdových stanovišť. Na stanoviště do Zdic by se pak přesunula jedna posádka RZP z Berouna.

 

Snahou naší záchranné služby je zřizováním tohoto typu výjezdových posádek účelněji využívat lékaře v terénu. Rendez-vouz systém je tak flexibilnější a zlepšuje způsob přednemocniční neodkladné péče tím, že umožňuje lépe kombinovat posádky na výjezdech a navíc je posádka v osobním voze na místě mnohem rychleji než velký sanitní vůz. Dispečerka na lince 155 vždy posoudí, zda je třeba na místo poslat lékaře nebo zda stačí pouze zásah záchranářů. Pokud vyhodnotí tísňové volání tak, že je třeba lékařská péče, pošle na místo oba vozy – tedy velkou sanitku a malý vůz s lékařem.

 

Narozdíl od běžného systému, kdy při cestě standardního sanitního vozu s lékařskou posádkou do vzdálenějšího zdravotnického zařízení (např. do Prahy) bývá lékař vytížen i dvě hodiny, než se vrátí zpět na základnu, lékař s řidičem záchranářem ve vybaveném osobním voze rendez - vous bude v případě transportu pacienta spolupracovat se sanitním vozem se záchranářskou posádkou. Lékař stanoví diagnózu, ale už nemusí pacienta doprovázet do nemocnice, pokud to nevyžaduje jeho zdravotní stav. Předá pacienta k transportu záchranářské posádce a je připraven vyjet k dalšímu zásahu.

 

Rendez – vous systém již nyní funguje na stanovištích středočeské záchranné služby v Příbrami, Vlašimi, Zbraslavicích a nově také v Brandýse nad Labem, Benešově a Říčanech, kde se osvědčil. Plošně je také využíván pražskou nebo libereckou záchrannou službou.

---

Maturanti se fotili se sanitkami kladenských záchranářů

 

Jako pozadí pro fotografie svého maturitního tabla si zvolili studenti posledního ročníku Střední zdravotnické školy v Kladně sanitky středočeských záchranářů. Záchranáři jim focení umožnili a usměvavé budoucí zdravotní sestřičky se tak v pondělním odpoledni nechaly zvěčnit v sanitních vozech kladenské záchranné služby. Některé maturantky se netajily tím, že v budoucnu, po absolvování dalších studií, by rády pracovaly u záchranné služby. Svým nastávajícím kolegům a kolegyním držíme palce u maturity a těšíme se na naši budoucí spolupráci!

 

---

Záchranáři od čtvrtka minulého týdne vyjíždějí k zásahům z nového výjezdového stanoviště v Brandýse nad Labem

 

 

Vytvoření vhodnějších a důstojnějších prostor pro záchranáře v Brandýse nad Labem bylo jednou z priorit ředitele středočeské záchranné služby MUDr. Martina Houdka již od jeho nástupu do funkce v minulém roce. Důvodem stěhování výjezdového stanoviště byly nevyhovující prostory z hlediska bezpečnostních a hygienických norem a komplikovaného výjezdu sanitních vozidel. Tyto prostory si záchranáři pronajímali v areálu brandýské nemocnice. Celou situaci, už tak nepříjemnou pro naše zaměstnance, ještě v loňském roce zkomplikoval fakt, že jsme byli nuceni navýšit počet posádek na tomto stanovišti o jedno vozidlo rendez – vous, a to z důvodu omezení provozu některých oddělení nemocnice a tím prodloužení doby transportů do vzdálenějších nemocnic. Tím se zvýšil i počet pracujících osob na tomto už tak stísněném stanovišti a vyhledání vhodnějších prostor bylo pro nás více než žádoucí. Vhodné prostory byly nabídnuty záchranné službě k pronájmu nedaleko brandýské nemocnice v Pražské ulici v areálu firmy AMZ. Stanoviště je tedy již v provozu od 25. 2. 2010, je vybaveno novým nábytkem a ještě zbývají drobné úpravy, jako například nová fasáda, které již nebudou zasahovat do provozu stanoviště.

 

Dalším zcela novým výjezdovým stanovištěm, které má plánu záchranná služby zprovoznit během několika měsíců poblíž dálnice D1, bude Vranov na Benešovsku.

 

Tereza Janečková

 

---

archiv příspěvků »