Novinky

Co udělat pro svou psychiku v době covidu?

Letošní rok poznamenala pandemie, která zatím stále nekončí. Její dlouhotrvající důsledky někdy zhoršují dosavadní psychické obtíže do neúnosné míry. Po internetu koluje množství svépomocných návodů ve stylu „zacvičte si, dejte si něco dobrého a buďte pozitivní“, mnohdy ale nezabírají tak, jak bychom očekávali. Co skutečně můžeme udělat pro svou psychiku v této době?

Sledovat či nesledovat – toť otázka. Odpověď není stoprocentní, většině lidí ale udělá lepší službu si zpráv nevšímat. Nárůst čísel těžko někoho povzbudí a pokles na druhou stranu neznamená, že máme polevit v opatrnosti. Nakažený i nenakažený se z médií málokdy dozví něco, co ho povzbudí, a nejednotnost informací ho může snadno zmást. Pokud někomu přece jen pomůže vědět více, může sáhnout po zdrojích jako jsou odborné přednášky nebo diskuze.

(Pokračování textu…)

Ředitel ZZS SČK byl hostem pořadu K věci v ČRo Region

Ředitel ZZS SČK Jiří Knor byl včera hostem pořadu K věci v ČRo Region.V diskusním pořadu K věci odpovídal na otázky moderátora Tomáše Pancíře. Spolu například probrali, jak středočeská záchranka zvládá pandemii, financování ze strany kraje a obnovu vozového parku.

Poslechnout si záznam pořadu můžete zde.

Lékař ZZS SČK získal Cenu města Kolín

MUDr. Josef Havránek včera převzal Cenu města Kolín za celoživotní přínos v rozvoji ZZS SČK.

MUDr. Josef Havránek po lékařské fakultě nastoupil na anesteziologicko-resuscitační oddělení. Po atestacích byl jmenován do pozice zástupce primáře v roce 1980 a dostal na starosti ZZS. V roce 1999 byl jmenován do funkce ředitele Zdravotnické záchranné služby Kolín.

(Pokračování textu…)

MUDr. Jan Koutenský

7. 3. 1950            †5.8. 2020

Dne 5.8.2020 po dlouhé nemoci navždy odešel naprosto výjimečný člověk, pan doktor s velkým „D“, MUDr. Jan Koutenský. Měl jsem obrovské štěstí a čest tohoto velkého muže poznat ve svých úplných medicínských začátcích, záhy po promoci při svém nástupu na anesteziologicko-resuscitační oddělení (ARO) tehdejší nemocnice záchranné služby v Praze, které vedla doc. Jarmila Drábková. V té době nebylo samozřejmostí provádění všech postupů u kriticky nemocných na místě vzniku ohrožení života tak, jak je známe dnes. Právě odborníci, mezi které patřil MUDr. Jan Koutenský, se snažili posunout urgentní a intenzívní péči k pacientovi do terénu, a hlavně díky nim máme dnes systém přednemocniční péče, který nám mohou i ve vyspělém světě závidět. Díky odborníkům jako byl MUDr. Jan Koutenský dnes přežívají lidé situace, při kterých byli dříve nenávratně ztraceni. My mladší, kteří jsme v dynamické polistopadové době naskočili do již rozjetého vlaku urgentní medicíny, jsme si mohli gratulovat, že takoví lidé jako on, byli našimi staršími kolegy, kteří nás vedli a ukazovali nám cestu. MUDr. Jan Koutenský byl zároveň vpravdě renesanční člověk nejen s hlubokými medicínskými znalostmi, ale také s přehledem v oblasti historie, umění a společenských věd.


Pokud však byl MUDr. Jan Koutenský něčím zcela výjimečný, pak tím, co se nedá naučit ani z knih, ani v kurzech psychologie. Byla to obrovská míra laskavosti, dobroty a empatie, kterou předával všude, kde se objevil. Pro své pacienty by se vždy rozdal, a to doslova. Tento přístup měl i ke svým kolegům, včetně nás mladších. Nejednou na tento životní postoj osobně doplatil, ale to pro něho nebyl důvod, aby jej měnil. Pro něho platilo doslova ono křesťanské pravidlo o nastavení druhé tváře. Nikdo nespočítá, kolika lidem nezištně zachránil život nebo pomohl v tíživé životní situaci. Za to mu patří jedno z nejčestnějších míst v pomyslném záchranářském nebi.


Měl jsem tu čest stát se v průběhu let Honzovým kamarádem. Budu-li parafrázovat slova klasika detektivního žánru, který jsme měli oba rádi, pak lze konstatovat, že kdyby byli všichni lidé jako on, pak by svět byl bezpečným místem k životu, ale nikdy ne natolik nudný, aby nestálo za to v něm žít.


Sbohem kamaráde!

Za Zdravotnickou záchrannou službu Středočeského kraje
Jiří Knor
5.8.2020

Bodnutí hmyzem – někdy malý pupínek a někdy boj o holý život

Letní měsíce jsou ve znamení slunce, vody a odpočinku, ale i zvýšené aktivity všech příslušníků hmyzí říše. Pokud u vody naruší integritu naší kůže hladový komár, budeme si s nadáváním svědivý pupínek asi jen zuřivě škrabat. Pokud ale dostaneme „výchovnou lekci“ od vosy, sršně nebo včely může jít skutečně o život. Za poslední dva měsíce zaznamenali dispečeři tísňové linky 155 zvýšený počet výjezdů k osobám, které bodla vosa či včela a u nichž se rozvinula alergická reakce. Záchranáři tak vyjeli na pomoc 50 pacientům, z nichž deset bylo ve vážném ohrožení života.

Posledním výjezdem k pacientovi s alergickou reakcí na hmyzí bodnutí byl výjezd na Praze -západ, kdy posádka rychlé zdravotnické pomoci a lékař ve vozidle systému rendez-vous spěchali k ženě, která při jízdě na kole dostala žihadlo. Pacientka si záchranářům stěžovala na silnou nevolnost, ztěžka se jí dýchalo, po těle měla vyrážku a cítila tlak na prsou. Nikdy dřív takovou bouřlivou reakci na bodnutí hmyzem neměla. Záchranáři ženě po vyšetření podali nezbytné léky a transportovali ji do spádové nemocnice.

Příznaky alergické reakce a anafylaktického šoku:
Větší otok, červené skvrny po těle, svědění, zhoršená průchodnost dýchacích cest, záchvat podobný astmatickému, opocenost, pokles krevního tlaku, pocit na omdlení, křeče, bezvědomí a někdy i zástava srdeční akce.

První pomoc při pobodání hmyzem:
Lokální otok v místě bodnutí je normální. Pomáhá chladit místo bodnutí a namazat ho mastí s obsahem antihistaminik (volně prodejnou v lékárně). Alergici by si měli aplikovat léky, které mají od svého lékaře (tablety, čípky nebo injekci, tzv. EpiPen), a zavolat záchrannou službu.

Při bodnutí v dutině ústní nebo na krku otok zpomalí studený obklad a cucání ledu nebo zmrzliny. V případě většího počtu žihadel či bodnutí v oblasti krku a v ústech je třeba vždy zavolat záchrannou službu, i když poštípaná osoba není alergik.

Středočeská záchranka a VŠCHT spolu vyřešily problém resterilizace filtrů

Tak jako v každém náročnějším období v historii i tato doba, kdy přijímala ČR opatření kvůli koronaviru a každý jedinec pociťoval nejistotu, měla přínos. Opět se ukázalo, že umíme improvizovat, hledat případná náhradní řešení, která se osvědčí a zůstanou nám jako zavedené postupy.

Nikdo v začátku neznal další vývoj a postup koronaviru a dalo se očekávat, že zhorší-li se situace, bude celorepublikově následovat silný nedostatek protičásticových filtrů do masek, kterými se chránili zdravotníci. Středočeská záchranka, jmenovitě prim. Michal Gozon, ve spolupráci s prof. Zdeňkem Soferem a jeho kolegy z VŠCHT začali společně pracovat na způsobu resterilizace již použitých filtrů, které by byly jinak určeny k likvidaci. Tímto způsobem bylo možno případně prodloužit jejich životnost.

(Pokračování textu…)

Ředitel a lékařka ZZS SČK hostem v novém dílu dokumentu „Života za zdí“

Nový díl z cyklu Život za zdí se věnuje panické poruše. Na vzniku videa se podílela i středočeská záchranka, a to účastí ředitele Jiřího Knora a lékařky Jany Šeblové. Na video se můžete podívat ZDE.

Panika, resp. panická ataka nebo také záchvat masivní úzkosti, je synonymem pro silnou stresovou reakci, která potká alespoň jednou za život téměř každého z nás. Může ji vyvolat například intenzivní emoční zátěž, ale také infarkt myokardu či astma. Tento záchvatovitý stav, v němž se člověk často obává o svůj život, je také projevem panické poruchy.

(Pokračování textu…)

Záchranáři z Českého Brodu dostali sanitku. Obměna vozového parku pokračuje

Ve středu 1. července převzali záchranáři výjezdové základny v Českém Brodě nový sanitní vůz. Klíčky z rukou radního pro oblast bezpečnosti a zdravotnictví JUDr. Roberta Bezděka symbolicky převzal MUDr. Jiří Knor, ředitel středočeské záchranky. Jedná se o poslední sanitní vůz ze skupiny sedmi nových sanit, z nichž šest již středočeští záchranáři převzali minulý měsíc.

Další žlutá flotila s tradiční reflexní šachovnicí v podobě osmi nových vozů, jejichž dodání je očekáváno na podzim, bude součástí další obnovy vozového parku Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje.

(Pokračování textu…)

Záchranáři dostali nové sanitní vozy

V úterý 16. června byly v Říčanech Zdravotnické záchranné službě Středočeského kraje předány hejtmankou Jaroslavou Pokornou Jermanovou dva nové sanitní vozy. Dva klíčky pro říčanské záchranáře od žlutých sanitek s tradiční šachovnicí, které byly vystaveny k prohlédnutí, symbolicky za přítomnosti náměstka pro léčebně preventivní péči Viktora Rybáčka převzala primářka ZZS Prahy východ Jana Stehlíková. „V rozmezí několika dní bude pro záchranáře připraveno k předání dalších pět nových vozů,“ říká středočeská hejtmanka.

Tato částečná obměna sanitních vozů zajistí nadále soustavnou kvalitní přednemocniční neodkladnou péči ve Středočeském kraji. Nové sanitní vozy zahájí svůj provoz na stanovištích záchranné služby v Českém Brodě, Vranově, v Lysé nad Labem a dva vozy zamíří do Vlašimi. „Průměrně sanitní vůz středočeské záchranky najede za rok 70 000 km a životnost vozidel v tzv. ostrém provozu je zhruba 400 000 najetých km,“ řekl ředitel Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje Jiří Knor a dodal, že tento proces se každým rokem zrychluje, neboť meziročně dochází k nárůstu výjezdů záchranné služby, a tedy i rychlejšímu opotřebení sanitních vozů.

(Pokračování textu…)

SPIS ZZS SČK, naše aktivity v nouzovém stavu

V době nouzového stavu nemohou interventi našeho kraje vyjíždět za zasaženými do terénu, a tak se někteří z nás zapojili do pomoci na lince 1212. Náš tým pracuje na lince každý pátý den od 7 do 24 hodin.

Linku kontaktují lidé s různými těžkostmi – někteří se cítí sami a chtějí si pouze popovídat, jiní zase potřebují poradit.

(Pokračování textu…)