Novinky

Vzhledem k aktuální epidemiologické situaci v ČR do odvolání neumožňujeme odborné stáže lékařům a nelékařským zdravotnickým pracovníkům.

O případné změně se dozvíte na našich webových či facebookových stránkách.

Děkujeme za pochopení!

Letošní rok poznamenala pandemie, která zatím stále nekončí. Její dlouhotrvající důsledky někdy zhoršují dosavadní psychické obtíže do neúnosné míry. Po internetu koluje množství svépomocných návodů ve stylu „zacvičte si, dejte si něco dobrého a buďte pozitivní“, mnohdy ale nezabírají tak, jak bychom očekávali. Co skutečně můžeme udělat pro svou psychiku v této době?

Sledovat či nesledovat – toť otázka. Odpověď není stoprocentní, většině lidí ale udělá lepší službu si zpráv nevšímat. Nárůst čísel těžko někoho povzbudí a pokles na druhou stranu neznamená, že máme polevit v opatrnosti. Nakažený i nenakažený se z médií málokdy dozví něco, co ho povzbudí, a nejednotnost informací ho může snadno zmást. Pokud někomu přece jen pomůže vědět více, může sáhnout po zdrojích jako jsou odborné přednášky nebo diskuze.

Ředitel ZZS SČK Jiří Knor byl včera hostem pořadu K věci v ČRo Region.V diskusním pořadu K věci odpovídal na otázky moderátora Tomáše Pancíře. Spolu například probrali, jak středočeská záchranka zvládá pandemii, financování ze strany kraje a obnovu vozového parku.

Poslechnout si záznam pořadu můžete zde.

MUDr. Josef Havránek včera převzal Cenu města Kolín za celoživotní přínos v rozvoji ZZS SČK.

MUDr. Josef Havránek po lékařské fakultě nastoupil na anesteziologicko-resuscitační oddělení. Po atestacích byl jmenován do pozice zástupce primáře v roce 1980 a dostal na starosti ZZS. V roce 1999 byl jmenován do funkce ředitele Zdravotnické záchranné služby Kolín.

Letní měsíce jsou ve znamení slunce, vody a odpočinku, ale i zvýšené aktivity všech příslušníků hmyzí říše. Pokud u vody naruší integritu naší kůže hladový komár, budeme si s nadáváním svědivý pupínek asi jen zuřivě škrabat. Pokud ale dostaneme „výchovnou lekci“ od vosy, sršně nebo včely může jít skutečně o život. Za poslední dva měsíce zaznamenali dispečeři tísňové linky 155 zvýšený počet výjezdů k osobám, které bodla vosa či včela a u nichž se rozvinula alergická reakce. Záchranáři tak vyjeli na pomoc 50 pacientům, z nichž deset bylo ve vážném ohrožení života.

Posledním výjezdem k pacientovi s alergickou reakcí na hmyzí bodnutí byl výjezd na Praze -západ, kdy posádka rychlé zdravotnické pomoci a lékař ve vozidle systému rendez-vous spěchali k ženě, která při jízdě na kole dostala žihadlo. Pacientka si záchranářům stěžovala na silnou nevolnost, ztěžka se jí dýchalo, po těle měla vyrážku a cítila tlak na prsou. Nikdy dřív takovou bouřlivou reakci na bodnutí hmyzem neměla. Záchranáři ženě po vyšetření podali nezbytné léky a transportovali ji do spádové nemocnice.

Příznaky alergické reakce a anafylaktického šoku:
Větší otok, červené skvrny po těle, svědění, zhoršená průchodnost dýchacích cest, záchvat podobný astmatickému, opocenost, pokles krevního tlaku, pocit na omdlení, křeče, bezvědomí a někdy i zástava srdeční akce.

První pomoc při pobodání hmyzem:
Lokální otok v místě bodnutí je normální. Pomáhá chladit místo bodnutí a namazat ho mastí s obsahem antihistaminik (volně prodejnou v lékárně). Alergici by si měli aplikovat léky, které mají od svého lékaře (tablety, čípky nebo injekci, tzv. EpiPen), a zavolat záchrannou službu.

Při bodnutí v dutině ústní nebo na krku otok zpomalí studený obklad a cucání ledu nebo zmrzliny. V případě většího počtu žihadel či bodnutí v oblasti krku a v ústech je třeba vždy zavolat záchrannou službu, i když poštípaná osoba není alergik.

Tak jako v každém náročnějším období v historii i tato doba, kdy přijímala ČR opatření kvůli koronaviru a každý jedinec pociťoval nejistotu, měla přínos. Opět se ukázalo, že umíme improvizovat, hledat případná náhradní řešení, která se osvědčí a zůstanou nám jako zavedené postupy.

Nikdo v začátku neznal další vývoj a postup koronaviru a dalo se očekávat, že zhorší-li se situace, bude celorepublikově následovat silný nedostatek protičásticových filtrů do masek, kterými se chránili zdravotníci. Středočeská záchranka, jmenovitě prim. Michal Gozon, ve spolupráci s prof. Zdeňkem Soferem a jeho kolegy z VŠCHT začali společně pracovat na způsobu resterilizace již použitých filtrů, které by byly jinak určeny k likvidaci. Tímto způsobem bylo možno případně prodloužit jejich životnost.

Nový díl z cyklu Život za zdí se věnuje panické poruše. Na vzniku videa se podílela i středočeská záchranka, a to účastí ředitele Jiřího Knora a lékařky Jany Šeblové. Na video se můžete podívat ZDE.

Panika, resp. panická ataka nebo také záchvat masivní úzkosti, je synonymem pro silnou stresovou reakci, která potká alespoň jednou za život téměř každého z nás. Může ji vyvolat například intenzivní emoční zátěž, ale také infarkt myokardu či astma. Tento záchvatovitý stav, v němž se člověk často obává o svůj život, je také projevem panické poruchy.

Ve středu 1. července převzali záchranáři výjezdové základny v Českém Brodě nový sanitní vůz. Klíčky z rukou radního pro oblast bezpečnosti a zdravotnictví JUDr. Roberta Bezděka symbolicky převzal MUDr. Jiří Knor, ředitel středočeské záchranky. Jedná se o poslední sanitní vůz ze skupiny sedmi nových sanit, z nichž šest již středočeští záchranáři převzali minulý měsíc.

Další žlutá flotila s tradiční reflexní šachovnicí v podobě osmi nových vozů, jejichž dodání je očekáváno na podzim, bude součástí další obnovy vozového parku Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje.